Režie:
Gary ShoreKamera:
John SchwartzmanHudba:
Ramin DjawadiHrají:
Luke Evans, Dominic Cooper, Sarah Gadon, Art Parkinson, Charles Dance, Diarmaid Murtagh, Ronan Vibert, William Houston, Ferdinand Kingsley, Zach McGowan (více)VOD (4)
Obsahy(1)
Než se stal Drákulou, byl Vladem III., vládcem malé zemičky jménem Transylvánie, která se krčila ve stínu mocné osmanské říše. Dobře věděl, že jakýkoli odpor proti silnému sousedovi by znamenal jeho konec. Když ho však sultán „požádá", aby mu poslal tisíc chlapců včetně jeho vlastního syna coby čerstvé rekruty do armády, rozhodne se neuposlechnout. Aby porazil zlo a odvrátil nevyhnutelné, spojí se se zlem mnohem větším. Stane se Drákulou. Nezničitelným démonem, který je schopný porážet obrovská vojska, ale který zároveň ztrácí ty, jež svým zoufalým aktem zachránil. Své nejbližší. (Cinemart)
(více)Videa (21)
Recenze (755)
Neznámá legenda, co jest poplatňoučká současným antimuslimským náladám...jakoby z Rumunska někdy přišlo něco dobrýho. Ale ne, uplná mizérie to není, Luke Evans, jak ho nemám rád, hraje dobře, ale znovu bych ten film už nepustil. A přitom jsem se v první půli bavil i slušně....zapomnění hodná nicka. 49% ()
║Rozpočet $70miliónov║Tržby USA $56,280,355║Tržby Celosvetovo $216,100,000▐ Tržby za predaj Blu-ray v USA //počet predaných kusov ║ Tržby za predaj DVD v USA //počet predaných kusov ║ nič prevratné sa nekoná ale našťastie je to v medziach znesiteľnosti, režisérsky rutina ktorá nedáva nič na vrch /55%/ ()
Pít či nepít (lidskou krev). Tohle dilema bude udatný kníže Vlad Napichovač řešit v šibeniční lhůtě tří dnů, kterou má na rozhodnutí, než se z něj definitivně stane nejmocnější upír Drákula. Rozhodování to bude uvědomělé, zároveň však nelehké, nicméně to nic nemění na tom, že z Drákuly je maskot rumunské fotbalové reprezentace, až se kvalifikuje na MS za třicet stříbrných pod vedením trenéra José Jidáše. Film po slibném rozjezdu ve snaze nabrat epičnost, poté, co přejde k postupné proměně ústředního hrdiny v upíra, padne do jakési béčkové rutiny, u níž je distribuce do kin větší záhadou, než likvidace legendy o Drákulovi tak, jak je známa. Báchorka o muži, co nějak podezřele moc kamarádil s upíry a objevil bowling, když absolvoval v počtu jednoho vítězné tažení na turky, začne náhle upadat do stupidit i nesmyslů. Najdou se však i originálně pojaté scény, které například souvisí s nájezdy nepřátelských tureckých vojsk plenící zemi. Tyto scény se táhnou napříč filmem, i když bojová choreografie není nikterak mimořádně propracovaná, činí tyto scény z bojiště film atraktivním, současně však v důsledku toho je stále znatelnější odklon od hlavního hrdiny, který tímto antifocusem na jeho maličkost, postupně ztrácí na svém charisma i ukotvení v ději. Luke Evansovi tak v podstatě nezbývá nic jiného, než to po celou dobu hrát na útrpné výrazy a občas vznikal dojem, že se nenadále podívá do kamery a z pod kabátce vytáhne deodorant a pronese reklamní slogan "Nesmrdím jako upír, protože používám deodorant Transylvánia se 48 hodinovou ochranou, který pomáhá udržet moji svěžest i při extrémní zátěži na bojišti." Nechybělo mnoho, aby tvůrci přišli s odhalením, že Drákula je blízkým příbuzným Batmana, jak se film z minuty na minutu zhoršoval a zvolna se nořil do béčkových stupidit. Hlavně hrozilo, že při neobratnosti scénáře i režie, už z nich nevypluje. Skutečně se film sám v sobě zklamal, když náhled na legendu pojal až příliš v laciné formě. Když k tomu blbě inscenovanému scénáři připočtete lacině vyhlížející výpravu a okatě digitální triky, rozhodně se kvalitní divácký dojem hned tak nedostaví. O Luke Evansovi už řeč byla, zbývá zhodnotit herce ve vedlejších rolích. Vyjma jeho sličné manželky v podání Sarah Gadon, ve filmu vůbec nikdo nezaujme. Některé role budily dokonce pousmání, jak byly hrozně napsané i zahrané. Bojovný turecký sultán Dominica Coopera dokonce ví, jak upíra zabít, což bylo zvláštní v tom, že o možnostech zabití upíra nepadne ve filmu ani slovo. Zvláštní kapitolu i hledisko si zaslouží snaha o emocionální pouto ústředního hrdiny se svými rodinnými příslušníky - manželkou a malým synem (ten dokonce na začátku i na konci do děje promlouvá svým vnitřním hlasem, jimž diváka informuje o náležitosti daných událostí). Do hororu se tohle moc nehodilo, rušivý efekt se naštěstí tak úplně nedostavil, neboť to tvůrci nepřetáhli přes neúnosnou mez, i když těch citových výlevů bylo dost, přičemž některé si mohli odpustit, protože dohromady nebyly až tak nutné. Oproti tomu, závěrečné setkání v současnosti nebyl vůbec špatný nápad, jemuž k dokonalosti chybělo jen ho uspokojivě rozvést, či jinak impresivně s ním naložit. Debutující režisér Gary Shore se u mě etabloval béčkovým režijním stylem, se kterým v kině mnoho rozruchu nenadělá. Navíc to není ani příliš invenční režisér a už jeho prvotina nese evidentní rysy rutinéra, který není schopen dosáhnout potřebných řemeslných kvalit i epičnosti, o kterou se střídavým úspěchem tolik usiluje. I kdyby se na malé "batmaníčky" rozkrájel, stvořil jen lacině povrchní, málo působivou legendu atakující (pod)průměr. O nic moc to upíří legendu neobohatilo, avšak tak úplně nesympatické to také nebylo, nicméně čekání v upíří jeskyni na další, snad i působivější verzi, se protáhne na nekonečně dlouho. Zkrátka, jednou upír, navždy upír. 50% () (méně) (více)
Multigeneračně vlhkotvorný Drákula sice totálně kašle na nějaké vykreslování se s atmosférou své doby, a tak tu máme romantický středověk čisťounký jako povlečení v kamenické nemocnici a panovníka, který obětuje svou korunu a národ za život svého syna. Ale to byl samosebou jen povzdech, na věrnou historicitu si dosud nevyprávěný příběh Napichovačův opravdu nehraje. Máme tu jen velmi korektní fantasy poudačku o nesmrtelném monstru s nesmrtelným srdcem, ale funguje to docela slušně, akce je dostatek, triky jsou fajn a patosu je tak akorát. Navíc pokračování s výraznější účastí prvotního upíra v podání Charlese Dance slibuje zajímavou zápletku, nechám se překvapit. ()
Zápis první - Milý deníčku, dnes sem viděl Drákulu: Neznámou Legendu a vím kam můj život směřuje, budu upír. Franta z práce, který se teď nechá říkat Čubula, slíbil že mně příště týden pokouše a bude ze mně upír. Zápis druhý - Milý deníčku, tak Čubula mně nepokousal, pač je to čůrák, nicméně sem si našel na internetu, že stačí každý den vypít rajčatovou šťávu, oblékat se do černého a přes den nechodit ven. Zítra to zkusím. Zápis třetí - Milý deníčku, již přes týden chodím v černém a piju rajčatovou šťávu, ven chodím jenom v noci. V černém vypadám jako debil, z rajčatové šťávy mně bolí bříško a v noci sem se si opakovaně narazil rozkrok, na to že sem upír to dost bolí. Zápis čtvrtý - Milý deníčku šéf mi volal z práce, že jestli se příští týden nedostavím do práce, tak mi prej vrazí kolík do prdele. Naivka kolík v prdeli mně upírovi nemůže ublížit, svět mně nechápe, nechápe že sem upír. Zápis pátý - Milý deníčku, již přes měsíc nepiju a nejím nic jiného než rajčatovou šťávu, chodím furt v černém a ven raději nechodím vůbec. Z té šťávy je mi blivno a sem celý červený, oblečení smrdí a v bytě mám bordel, zítra vyrazím do práce. Zápis šestý - Milý deníčku, do práce sem dorazil s pět, tedy ještě za tmy, aby mně slunce nespálilo a rozhodl sem se pokousat Marii, udělám zní svoji nevěstu. Nasoukal sem do Mariini skřínky a čekal sem, za osm hodin Marii skončí práce..........tohle sem trošku nedomyslel. Když Marie otevřela dveře udělal sem na tsss a hrábnul svoji rukou a vycenil přitom zuby. Marie evidentně nepochopila můj návrh se stát upiří nevěstou, jelikož zaječela a nastříkala mi do obličeje půl litru bojového plynu. Zápis sedmý - Milý deníčku, probral sem se v nemocnici, bez svých šatů, bez svých tesáků a byl sem napojený na kapačce. Moje příčetnost se mi pomalu vrací, prý za mnou bude pravidelně docházet psycholog a všichni z práce mi drží palce. Je to jasný, seru na to, nebudu upírem, budu zase normální a všem se omluvím. Frantu prej vyhodili, nechci skončit jako on, dám si svůj život do pořádku. Zápis osmý - Milý deníčku, vše se pomalu vrací do starých kolejích. Opět jím normální jídlo, chodím do práce a chovám se normálně. Cos sem si to myslel, když sem chtěl být upírem ? Zítra si půjčím nějaký normální film, upíři přece neexistují. Zápis devátý - Milý deníčku, poté co sem viděl film Kult Hákového kříže, vím čím budu a kam směřuji. Bude ze mně nácek, zítra si oholím hlavu a půjdu zbít svého šéfa, jelikož neni bílej. ()
Galerie (51)
Zajímavosti (32)
- Skutečné jméno upíra (Charles Dance) od hory Zlomeného zubu, který princi Draculovi (Luke Evans) propůjčil temnou upíří moc, bylo Caligula, což byl neblaze proslulý římský císař, jenž měl dle filmové mytologie po svém sesazení uzavřít krevní pakt s démonem, který mu měl svými temnými silami pomoci zpět k moci. Ten ho ale zradil. (Nick321)
- Slovo "Dracul" sa z rumunčiny prekladá ako "drak" alebo "diabol". Meno Vladovho (Luke Evans) syna Ingeras (Art Parkinson) zas znamená "malý anjel". (Geriel)
- Režisér Shore se k filmu vyjádřil následovně: "Je to příběh přeměny, dospívání, je to hloubkový průzkum myšlenky dějinného odkazu. Upírská mytologie je o dědictví, o předání něčeho dál, dalším osobám, ať už jsou to DNA, vzpomínky nebo odpovědnost. Cítil jsem, že myšlenka propojení mezi otcem a synem by mohla lidi oslovit a vzbudit jejich reakce. Stalo se to nejinspirativnější částí příběhu." Shore pokračuje: "Museli jsme zohlednit jak Vladův niterný život, tak jeho emocionální vazby k synovi a manželce." (Zdroj: CinemArt.cz) (Geriel)
Reklama