Začarovaná láska

Tři hvězdičky jen proto, že moderní pohádky jsou vesměs tragédie. Kdybychom se drželi standardů "starých klasických pecek", bylo by to tak 2,5 hvězdičky maximálně. Navíc v zájmu varování musím zmínit jedno výrazné negativum: malé roztomilé holčičky, které připomínkují postavám a diváka proglosují dějem, jsou nesnesitelné a je to naprosto blbej nápad. (23.12.2016)

Neuvěřitelně stupidní a scénáristicky naprosto nezvládnutá pohádka, která nudí hned od svého začátku. Ivana Chýlková v roli čarodějnice přehrává až běda, ostatní herecké výkony jsou na tom obdobně. Digitální kamera také zrovna není moc příjemná pro oči, hudba stále opakuje dva motivy a nic víc. Bída, která si podává v nedělním odpoledni ruku s trapností. Hudba: Emil Viklický (30.08.2010)

"Tak promiňte, nerad bych vám něco vnucoval." Tak bohužel, tato televizní pohádka si mě opravdu nezískala, ale všiml jsem si v ní, některých jejích hudebních motivů, jenž mi připomínaly melodii z inscenace Výtvarného divadla kolotoč s názvem "Bersi dejsi", z Vorlova filmu "Pražská pětka" a to pískání, mi zase připomínalo úvodní znělku k animovanému seriálu "Zahrada", od Břetislava Pojara. (25.10.2015)

Marika Šopovská patřila počátek jednadvacátého století k nejoblíbenějším herečkám televizních pohádek. Co jsem si všiml, tak hrála v každé druhé. Pohádka od počátku nevypadá zle, ale problém je její slabá dramatizace. Od chvíle, kdy Mařinka ztratí paměť a Černoočko se promění v ptáka, následuje dlouhá chvíle ticha. Nuda a nuda. A trvá to tak dlouho, že už si říkám, kdy to proboha skončí. A pak přijde ten dobrý konec. (03.05.2020)

Pohodová pohádka, která si na nic nehraje. Neoslní, dějem nestrhne a ani se o to nesnaží, ale potěší svou příjemností až roztomilostí. Prostě fajn kulisa ke štědrodennímu odpoledni. Výborným krokem bylo obsazení Ivany Chýlkové do role čarodějnice. Ta vlastně navazuje na Helenu Růžičkovou z O princezně Jasněnce a létajícím ševci a Lucii Bílou z Princezny ze mlejna, ovšem nekopíruje je - je svá a jednoduše kouzelná. (02.01.2008)