Začarovaná láska

Marika Šopovská patřila počátek jednadvacátého století k nejoblíbenějším herečkám televizních pohádek. Co jsem si všiml, tak hrála v každé druhé. Pohádka od počátku nevypadá zle, ale problém je její slabá dramatizace. Od chvíle, kdy Mařinka ztratí paměť a Černoočko se promění v ptáka, následuje dlouhá chvíle ticha. Nuda a nuda. A trvá to tak dlouho, že už si říkám, kdy to proboha skončí. A pak přijde ten dobrý konec. (03.05.2020)

S odstupem a se zkušeností s dalšími pohádkami z této doby musím říct, že tahle je rozhodně nejpohádkovější. Jak scénáristka, tak režisér měli evidentně pohádky rádi a uměli tu lásku dát najevo. Jako dospělá bych k tomuto filmu měla pár výhrad - například režisér je spíše vizuálně zaměřený a je to vidět: scény jsou vizuálně úžasně propracované, každá z nich by mohla sloužit jako krásná fotka, zato hudba je jednoduchá a používá pořád dokola jen pár motivů. Ale pro malé děti je tahle pohádka ideální. Děj je srozumitelný, atmosféra milá a pohodová, královské rodině uvěříte, že jsou rodina a ještě se naučíte pár přírodovědných termínů. Kdybych měla děti, tak bych se nebála jim tuhle pohádku pustit. Jinak je celkem tradiční, ale je v ní několik zajímavých motivů, které si dětský divák asi zapamatuje: květinová jména, Křivonožka, Černoočko a přezdívka "Běloručka", pták Nespavák. Mě zaujal motiv "zavření do klece pro jeho dobro", krásné kostýmy a taková příjemně starosvětská ukázněnost a klid. Nechtěla jsem věřit svým očím, když jsem zjistila, že pohádka je z roku 2007 - z doby, kdy ve většině filmů, a dokonce i pohádek, převládají hysterické hádky, nevkus a nespisovná pražština. Všechna čest Ondřeji Kepkovi. (30.01.2012)

Laciná a dějově zmatená pohádka, které přitěžují toporné výkony mladé milenecké dvojice. Chýlková jako popletená čarodějnice je další z řady postaviček českých tv pohádek, které smrdí šarží na sto honů. I když se při hraní asi Chýlková bavila, pro mě coby diváka je to už stokrát viděná otravná figurka. /27. 5. 13./ (27.05.2013)

Neuvěřitelně stupidní a scénáristicky naprosto nezvládnutá pohádka, která nudí hned od svého začátku. Ivana Chýlková v roli čarodějnice přehrává až běda, ostatní herecké výkony jsou na tom obdobně. Digitální kamera také zrovna není moc příjemná pro oči, hudba stále opakuje dva motivy a nic víc. Bída, která si podává v nedělním odpoledni ruku s trapností. Hudba: Emil Viklický (30.08.2010)

"Tak promiňte, nerad bych vám něco vnucoval." Tak bohužel, tato televizní pohádka si mě opravdu nezískala, ale všiml jsem si v ní, některých jejích hudebních motivů, jenž mi připomínaly melodii z inscenace Výtvarného divadla kolotoč s názvem "Bersi dejsi", z Vorlova filmu "Pražská pětka" a to pískání, mi zase připomínalo úvodní znělku k animovanému seriálu "Zahrada", od Břetislava Pojara. (25.10.2015)