Kam čert nemůže

Krásný snímek. Vyniká pozoruhodným námětem a neobvyklým dějovým přechodem od atmosféry velmi mysteriózní. K čemu nebudu prozrazovat, to se musí vidět a snad i cítit. I bez toho však film stojí na skvělých postavách, kde psychika hlavního hrdiny je právě tou perspektivou, která určuje vývoj, atmosféru i filmový žánr. Dojde vám to však až po skončení filmu, mě osobně to trvalo pár dní a to je další kouzelný rozměr filmu. Naprosto skvělí jsou paní Hlaváčová s panem Horníčkem, ale jak to bývalo pro českou klasiku typické (kde jen ty loňské sněhy jsou?) úchvatní jsou i herci ve vedlejších rolích (pánové Brodský, Sovák, Hrušinský a nejen oni. P. S. Tak mě napadá, je to sice daleký odskok, ale i tyhle asociace vyvolalo zamyšlení nad tímto uhrančivým dílkem, že silné vedlejší postavy byly typické i pro americké černobílé filmy, i filmy francouzské 60. let a určitě by se dalo jmenovat dál... Další doklad přepjatého individualismu dnešní doby, který se zračí v tom, že dnes jeden dva hlavní hrdinové, možná výrazný protivník, a zbytek sekundtanti bez osobnosti sloužící jen k tomu, aby nám jejich prostřednictvím mohl hlavní hrdina sdělit své myšlenky?! Naštěstí tenhle film ztělesňuje pravý opak :) (06.03.2018)

Spočiatku to vyzeralo na mysterióznu romantiku plnú temnej, ale príjemnej atmosféry, perfektne sa hodiacu na jesenný sychravý večer. Neskôr sa z toho čoraz viac stávala bláznivá letná komédia, ale našťastie ten záver tú romantiku zachránil. Horníček a Hlaváčová sú takmer dokonalý pár a osobne ma teda táto dvojica zaujala viac ako Brodský so Sovákom a ich prínos vo forme zdravého sedliackeho humoru. Nakoniec ale Kam čert nemúže nepôsobí až tak neucelene, ako opisujem, len mi vac sadla tá pôvodná poloha, s ktorou film začal. (12.11.2018)

Podskalského linka v moderní české kinematografii se vyznačuje osobitou, nepřehlédnutelnou, určitě ne průměrnou, ale spíše zřídka než často vrcholů dosahující linkou. To, co se tu snažím podat jako obecnou charakteristiku jeho obecného přínosu, lze dost dobře vztáhnout i na přitažlivého ženského ČERTA tehdy začínající Jany Hlaváčové. Snad v žádném hraném filmu nedostal Horníček tak velkou plochu pro své osobité herectví viditelně kořenící v prvorepublikové poetice OSVOBOZENÝCH. (Připomínaní PÍSAŘI jsou více televizní než filmoví a více tématičtí než prostor pro rozevláté herecké kreace dávající). Pro zdar filmu je důležité i souherectví dalších velikánů této herecké generace (Brodský, Hrušínský, Sovák). Zaujme i spoluscénátorství Miloše Václava Kratochvíla, někdejšího nadějného pražského archiváře a posléze dvorního Vávrova scénáristy. Ono až rafinované škobrtání o jednotlivé duchařské žánry, nesené nadto humorným, až sarkasticky úsměvným nadhledem, lze přičíst s jistou dávkou nadsázky právě jemu. Ta nadsázka, která překonává zanedlouho už takřkapůlstoletí, uplynulé od premiéry tohoto společného díla klasiků české kinematografie tehdy v zenitu středních let, je pro diváka všech generací jistotou zážitku, na který se nezapomíná. (05.11.2007)

Báječná komedie režiséra Podskalského, kde vedle Horníčka exceluje trio Brodský, Sovák, Hrušinský, to vše doplněno nádhernou a tajemnou Janou Hlaváčovou. Je jen škoda, že Horníček nedostal takový prostor i v dalších filmech. Inteligentní humor na pozadí problémů života všedních dní. Zde se naplno projevilo jeho herecké umění. Dá se na to dívat pořád. Právě, když píšu tyto řádky a představil jsem si pár scén, tak si říkám, že si to musím zase pustit. Hodnocení je jasné. 5*. (12.02.2012)

"Padám." (...) "Skok" z balkónu byl moment, kdy jsem v TV dva a půl týdne zpátky chytil tenhle filmový skvost a ač jsem trochu postrádal kontext, i tak jsem se na vřelou komedii s Miroslavem Horníčkem a Janou Hlaváčovou (pro kterou tohle byla první filmová role) rád dodíval. Je to až překvapivě dobrý snímek, který vrství a motá, co je co, do poslední chvíle. Dneska už v české produkci horko těžko narazíte na alespoň takovýhle standard a samozřejmě s takovou plejádou vedlejších rolí (Hrušínský, Sovák, Brodský). První polovina, kterou jsem si teď dodatečně dosledoval, mi připomněla svojí blouznivou (schizofrenní) realitou skoro až začátek Čapkova Krakatitu. Komedie s faustovským motivem. 7.5/10 (03.12.2023)