O princi, který měl smůlu

Unylá, zbytečně dlouhá a zcela nudná studiová pohádka o princi balíkovi, který si neustále stěžuje na své neštěstí, až se ho v osobě trpaslíka drží tak, že jej zcela pohltí. Naštěstí, jak už to v pohádkách bývá, zvítězí láska a zdravý rozum. Žádná z postav nepřiroste k srdci, Jan Šťastný je se svým princem neskutečně otravný a jindy Petr "Bavič" Nárožný je jen karikaturou vtipného krále. Ubohost. Hudba: Zdeněk Rytíř (03.01.2010)

Legrační pohádková zápletka, kterou drží nad vodou základní motiv lásky služebné k princi, volba hereckých aktérů (Jirásková jako Bílá paní, Nárožný jako král, služebná Lidka - Gajerová, i princ Leopold - Šťastný). Zaujmou bratři Bruderovi, princovi rádci. Příjemný hudební doprovod Zdeňka Rytíře. Scénář: Zdena Brunclíková. Díky princově povzdechu: „Kdybych já měl trpaslíka, tak mi do rána vyroste.“ se ve druhé polovině objeví i Josef Dvořák, ale děj mi přišel už zbytečně natahovaný. Ale z lásky k palačinkám celkově dobrý průměr. (09.01.2010)

Dost zásadní pohádka přímo sedící na českou povahu stěžovat si, litovat se, být líný a raději nic nedělat a nechat za sebe makat ostatní pomocí manipulace a citového vydírání. Princ mamánek a rozmazlenec byl na zabití, když to řeknu hodně slušně :D Pohádka mě začala bavit pořádně, až když se objevil trpaslík a s ním excelující Pepa Dvořák. Celkem příjemné obsazení. Petr Nárožný jako král bezkonkurenční. Za mě nejlepší představitel králů v českých pohádkách. Další pěkné výkony Jiřina Jirásková a Veronika Gajerová. (24.02.2020)

Kdyby mě spolužáci touhle pohádkou v dětství systematicky nedeptali, šla bych v hodnocení výš, ale protože jsem sama sobě trpaslíkem, který je smolař a NEVYROSTL, šla jsem s hodnocením jen do mírného nadprůměru. Jinak je to pohádka inspirativní, jdu si udělat palačinky. A ne, nebojím se, že něco zapálím, nebo že by se to mohlo nepovést. Mít smůlu a být absolutní nemehlo jsou dvě různé věci. (02.08.2015)

Jako dítě jsem měl doma kazetu s pohádkovými písněmi. Jednou z nich byla ta z této pohádky od Pepíka Dvořáka. Teprve ve svých téměř dvaatřiceti letech konečně vím, odkud ta písnička původně byla. A právě Josef Dvořák společně s Petrem Nárožným jsou perly této pohádky. Pan Nárožný se od obvyklé pohádkové komediálnosti trochu držel zpátky. Přeci jen měl v roce osmdesát devět už několik pohádek za sebou a tak už se tvůrci asi báli, že si ho zaškatulkují jako krále šaška, jak to měl v předchozích pohádkách. Líbil se mi i Jan Šťastný, který nepřehrával, ale vytvořil mladého člověka současnosti. Jako bych viděl dnešní youtubery a vůbec mladé klučíky pochodující s telefony v ruce po ulicích. Veronika Gajerová je pak docela okouzlující. A královna, která bije krále a on skáče, jak ona píská? To se často nevidí. Navíc nelze neocenit hudbu na velmi vysoké úrovni. Po mnoha týdnech nedělních pohádek konečně jedna nadprůměrná. (23.02.2020)