Katyň

Byl jsem na tom v kině se spolužáky, protože nám byl film doporučen vyučujícím dějepisu. A musím konstatovat, že takový filmový zážitek jsem dlouho nezažil! Pan Wajda mě svým zpracováním historické, ne zas tak známé (objasněné), události opravdu dostal; ale chápu, že kdo nemá rád (historická) dramata se špatným koncem a celkově filmy s depresivní atmosférou, může být těžko unešen tak jako já. Je sice fakt, že příběh vlastně ani nemá hlavní postavu (jejich zde několik), ale to v tomto případě nevadí; z herců mě obvzlášť zaujali Andrzej Chyra a Maja Ostaszewska. Dále se mi líbila přesná kamera a také výborná hudba. Říkejte si co chcete, ale podle mě by tato událost měla být v širším povědomí veřejnosti. Co se týče polského patriotismu; nevadí mi, dokonce bych řekl, že je v tomto případě na místě (minimálně s porovnáním s některými americkými snímky). A konec? Docela strhující (zvlášť když si režisér nechal tu "nejpodstatnější" část příběhu na konec a celou dobu ve vás budoval tísnivý pocit, kdy "to" přijde). Vím, že film není dokonalý a divák toužící po akci se u něj bude nejspíš nudit (ale myslím se, že by každému mohlo být jasné, co může zhruba čekat od historických dramat), ale mě opravdu zasáhl; no a nejspíš nejsem sám, soudě dle skoro 3-minutového ticha v kině při závěrečných titulcích (jo btw, kino bylo docela zaplněné ;-)). (23.02.2009)

Film působící stejně staře a konzervativně jako jeho režisér. Důkladné protkání náboženskými symboly a odkazy k polské národní hrdosti jakoby Wajda stavěl nad soudružnost vyprávěného příběhu, který postrádá hlavní postavu a svou strukturou ze všeho nejvíc připomíná neobratně předávanou štafetu. Jestli byl nulový emoční dopad samotného katyňského masakru způsoben mým cynismem, či režisérovou neschopností, nedovedu posoudit, film každopádně nenaplnil má očekávání ani v tomto posledním (spásném) aspektu. Ano, Wajda rozehnal mlhu nad událostí, kterou dodnes mnozí nepřijali za součást historie, ale zvolil k tomu tak zoufale pietní, akademicky uhlazenou cestu, že lituji všechny školáky, kteří Katyň budou muset v rámci dějepisu zhlédnout (vzhledem k povaze filmu jich nejspíš nebude málo). 55% Zajímavé komentáře: CheGuevara, wipeout, _-0-_ (09.07.2008)

Je mi to moc líto, ale zklamání. Jako by se tvůrci za celý film nerozhodli, zda chtějí točit dokument nebo drama. Celé je to studené, ani jedna postava diváka nestrhne s sebou. Množství minipříběhů je chatrně slepeno tak, že člověku dá práci dešifrovat kdo je kdo a co byl předtím. Řeší se spousta motivů - národní pýcha, náboženská víra, kolaborantství, neústupný odpor, vztahy sourozenecké, manželské, tchýně a snachy... Každý z nich by vydal na silný příběh, kdyby byl do hloubky rozehrán, jenže bohužel vše zůstává na povrchu. Nejzajímavější mi nakonec připadla hned první scéna, v níž se střetávají na mostě dvě skupiny Poláků, z nichž jedna je zezadu hnaná Rusy a druhá Němci. Připomíná Burianovu historku, kdy ho na kládě přes řeku překvapili dva medvědi, každý z jedné strany, takže mu nezbylo, než se nechat sežrat. Jako symbol osudu Polska za války mi to připadá jako nejoriginálnější nápad celého filmu. (29.05.2009)

Chladnokrvné, programové vyvraždenie poľských dôstojníkov a inteligencie je obrovská téma, ktorá mohla a mala tvorcov inšpirovať k dielu siahajúcemu po métach najvyšších. Veľa som od filmu očakával, málo dostal. Niekde som čítal, že kto videl film Katyň, už nikdy nebude voliť komunistov. Myšlienka je to pekná, ale k nevoleniu komunistov nepotrebujem vidieť žiaden film a po zhliadnutí Katyne by som k takému záveru nikdy nedospel. Katyň je premárnená príležitosť. A premárnil ju najlepší (bohužiaľ už aj asi najstarší) poľský režisér, ktorý tam navyše prišiel o otca. A čo všetko sa dalo, veď stačí vidieť posledných 10 - 15 minút filmu a máme predstavu v akom duchu sa mal niesť celý film. Veľká škoda. Takých príležitostí nie je veľa. Už sa začínam báť, že Arméni nakrútia film o genocíde, ktorú na nich spáchali Turci. Inak je zaujímavé, že niekto spácha také nehorázne svinstvo a ešte si aj nárokuje, aby sa o tom klamalo alebo minimálne mlčalo. Akí sú si tí Rusi, Turci, Nemci a ďalší blízki. (02.09.2009)

Film o zapomenutých hrdinech každé války a polemika nad samotnou pravdou. Polský filmový veterán Andrzej Wajda se rozhodl odvyprávět Katyňskou jizvu z docela jiného pohledu než jsme všeobecně zvyklí. Katyň se totiž z valné části věnuje dosti opomíjenému boji. Boji za pravdu, rodinu a přežití daleko za bojovou linií. Tam totiž válčí rodiny odvelených a pozatýkaných manželů a otců. Jsou to právě ženy, které vedou svůj urputný a někdy i dost marný boj za své manžely a přitom netrpí o nic míň jako jejich druhové v zákopech. Ty zdrcující minuty čekání, marných nadějí a snah o zcela normální život jsou stejně tíživé jako vina sovětských okupantů. V momentě kdy se z vrahů stávají osvoboditelé, přestanete dýchat a věřit v jakkoukoliv spravedlnost. Wajda ani na chvíli nezapomíná o čem vypráví a celý film je natolik celistvý, že mu několik těch "šustivých" dialogů ještě rádi odpustíte. (25.04.2008)