Čekání na zázrak

Čekání na zázrak má možná ty nejčistčí úmysly, je ale tak emočně přepjaté a vyskytují se v něm tak nedůvěryhodně vystupující postavy, že to nezachrání ani přítomnosti Foresta Whitakera ani snaživé výkony ostatních herců. Nevěřím tomu filmu a nevěřím ani jeho hrdinům. Místo aby mě chytnul za srdce, mám z něj nanejvýš rozpaky. Nepotěšil mě a ani já jeho tvůrce nepotěším. Celkový dojem: 25 %. (03.10.2015)

Čtyři osudy čtyř neobyčejných postav se postupně skládaly a nepravidelně (ne nutně) protínaly, společné měly zoufalé hledání lásky, štěstí, naděje, roz(h)řešení, zázraku, shrnuto ve dvou slovech: spřízněné duše. Zahaloval je atmosférický opar autorské vize a dokázaly snadno zaujmout, byť na konci nijak výrazný emocionální otisk nezanechaly. 7/10 (30.01.2018)

Skládačky jsou poslední dobou v kurzu a musím zaklepat, že já měl zatím kliku jen na ty, co za něco stály. Powder Blue má oproti Crash, Crosiing Over a řadě dalších mozaik nižší rozpočet, ale bohatě to vynahrazují herci i režie, která mi na konci opět úspěšně zaútočila na city. Jediný, kdo mi nesedl byl Eddie Redmayne, ale tenhle mě strašně nesympatickej kluk mi asi nesedne v ničem 80% (22.09.2010)

Soundtrack Didier Rachou: 1 - Amor Porteno ,2 - Dripping Whispers ,3 - Never Meant to Hurt You ,4 - Collarbone ,5 - Werewolf ,6 - synapse ,7 - powder blue ,8 - Get Busy (with Katalyst) ,9 - Breathe (Bliss Featuring Sophie Barker) ,10 - The Woman Is the Way ,11 - grand theft auto ,12 - confessions ,13 - darkness and light ,14 - imogen heap urban species - serve chilled [hed kandi] (1 of 2) - blanket, (10.05.2011)

Pěkný film, který se mi velmi líbil, byť z krapet přeslazeného závěru jsem byl mírně otrávený. Pokud jde o obsazení, Jessica Biel mě zas tak nebere (byť scéna s jejím tanečkem u tyče za doprovodu úžasné skladby Werewolf od Cat Power je pravděpodobně vrcholem celého snímku), Eddie Redmayne mi je vyloženě protivný, a zbytek ansámblu hraje "pouze" velmi dobrý standard, z něhož vyčnívá jen výkon Patricka Swayzeho, který je zde ve své poslední roli naprosto famózní. Nikdy bych nevěřil, že to někdy napíšu, a jeho úmrtí před 5 lety mě tehdy vcelku nechalo chladným, ale toho chlapíka je vážně škoda - byl to dost možná mnohem lepší herec, než jsem si kdy stačil uvědomit. Celkově se nemohu ubránit dojmu, že POWDER BLUE představuje typ filmu, kterých jsem v poslední době už viděl mraky - mám na mysli všechny ty mozaikovitě vystavěné příběhy o lůzrech a vyděděncích společnosti, kde se v jedné scéně šuká, v další umírá, aby v tom byl pěkně působivý kontrast, všichni mají posraný život, mizernou práci a nad hlavou Damoklův meč hrozící smrti či chudoby - ale pořád to nic nemění na tom, že když je takový film dobře natočený, rozhodně stojí za vidění. Snad si lze jen postesknout, že je tam vše tak vážné, že už nezbude žádné místečko ani pro špetku humoru, který by tu tíseň a všudypřítomnou vážnost trochu odlehčil, ale nechť - na tomto poli filmů je humor nahrazen nadměrným výskytem nepravděpodobných momentů, které hraničí se zázrakem, a nezbývá asi, než se s tím smířit. Protože něco takového, jako většina děje tohoto filmu, by se v "realitě" nikdy stát nemohlo, přiznejme si to. (08.03.2014)