Režie:
Sean EllisScénář:
Sean EllisKamera:
Angus HudsonHudba:
Guy FarleyHrají:
Lena Headey, Richard Jenkins, Ulrich Thomsen, Melvil Poupaud, Asier Newman, Michelle Duncan, Peta Longstaff, Ziad Alyan, Lucy Bingham, Marie Flood (více)VOD (1)
Obsahy(2)
Zrcadlo se rozbilo - a z jejího života se stala noční můra. Na oslavě narozenin svého otce prožije Gina zvláštní věc - zničehonic se rozbije zrcadlo. A pak se začnou dít podivné věci. Při cestě do práce se Gině zdá, že vidí sama sebe, jak řídí auto. Následuje tedy záhadnou ženu a v nepozornosti způsobí dopravní nehodu. Ztratí částečně paměť a její život se promění v podivnou noční můru... Jediným klíčem je rozbité zrcadlo. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (260)
Přesný důkaz totálně podhodnoceného filmu a subjektivního hodnocení. Když tak vidím některé hodnocení, jen nechápavě kroutím hlavou.Jedinou výtku bych snad měl k faktu, že Leně je filmu 28 let, což očividně bilo do očí i mě se svými těžkotonážnými brýlemi. Jinak je to velmi povedený film, nebo spíše horor. A ne, jen tak ledajaký. Napětí je velmi pozvolné, všudypřítomné, zlověstné ticho, to jen krůček, po krůčku směřuje k velmi povedenému a dost neočekávanému konci, který to celé už jen vyšprekoval. Ještě, že nemám doma tolik zrcadel. To jsem opravdu moc rád! ()
Slastně pomalý mysteriózní softhorror s klidnou a pečlivou kamerou, pohledným vizuálem, působivou zvukovou stopou a krásnou Lenou Headey, které to s krvavým očičkem slušelo ještě víc než obvykle. Takže forma bez jediného kazu. Lehoulince lynchovský příběh mě taky hodně zaujal, je to přesně ten druh introvertních surreálních(*) příběhů, které mám tolik rád. A jako bonus jsem si rozšířil své znalosti psychických poruch o Capgrasův syndrom, což je fakt hodně zajímavá záležitost. Takže mi nezbývá než pětit, velepříjemný a meditativní filmový zážitek. Škoda jen, že s tak krátkou stopáží, vždyť zápletka nabízí spoustu dalších možností pro rozšíření scénáře. Jediná moje výtka patří (výborné) scéně s dvojnicí v koupelnovém zrcadle, která je bezostyšně obšlehnutá z Below (2002), nebo o rok mladšího korejského Geoul sokeuro / Mirrors. (*Já bych nejradši napsal 'surreálných', ale údajně je to správně takhle.) ()
Tak především díky závěru jsou mé pocity trochu rozporuplné. Klasických lekaček zde není mnoho, což by ani nevadilo, protože vše je provázáno zvláštním napětím. Po celou dobu nemáte tušení voco vlastně gou, to je taky dobře. A když postupem děje do sebe jednotlivé střípky příběhu pěkně zapadají, říkáte si, co se asi může zkazit. Až do onoho konce, kdy jsem si připadal jako totální idiot. :-) Myslím si, že zase tak blbý nejsu, ale tohle jsem vážně nepochopil. I tak ale Broken se slušnou atmosférou, kamerou a TICHEM... 70% ()
Audiovizuální courák, který se vleče z Hlaváku do Berouna hodinu a půl. Normálně se jedná o hezkou cestu, ale pokud stavíte u každé boudy, tak se stává unavující a to i přesto, že okolí je stále hezké. Škoda, že Ellis nenašel nějaký zrychlující prvek, protože i přes krátkou stopáž se Střepy občas táhly. To sice zachraňoval výborný scénář a skvělá Lena, ale ani to nepomohlo zaplnit ta hluchá místa. Škoda. 60% ()
Zvítězil jsi a já se vzdal. Přesto jsi od této chvíle také mrtvý - mrtvý pro svět, pro nebe, pro naději. Existoval jsi skrze mne. A v mé smrti vidíš v tváři, která je tvá vlastní, jak dokonale jsi zavraždil sám sebe -- Edgar Allan Poe --. Tento týden jsem viděl dva filmy, které se dotknou tématů zrcadel, dvojníků a autonehod, spojených se smrtí. Ten první film nese název Zrcadla, kde se duše mrtvé dívky mstí za svou smrt a druhý film je Chrysalis, kde se setkáváme z dvojníky a taky se smrtí. No a dnes je to film Střepy v hlavě ve kterém jsou dvojníci vystupující ze zrcadel. Spojit tyto tři, v celku průměrné filmy, v jeden celek možná by z toho byl dobrý, až nadprůměrný horor. Gina McVey ( dvojrole - Lena Headey ) v tom má zmatek a bylo docela zajímavé sledovat jak se její osud vyvine. A hlavně, kde je druhá Gina ? Asi nejlépe vystihuje tento film úvodní citát od E. A. Poa. ()
Reklama