Mezi nepřáteli

Spočiatku v dobrodružnejšom štýle európskych vojnových filmov, napokon ale príde aj snaha o vojnovú psychodrámu v štýle Hollywoodu. Pozerá sa na to dobre, herci sú sympatickí a film si neberie servítky... Len škoda, že príbeh sa vyvýja presne tak, ako čakáte od začiatku... Vojna v Alžírsku je dôležitá téma, ale chcelo by to lepší príbeh, resp. originálnejšie postavy... (22.01.2017)

Francouzské filmy nevyhledávám a k tomuto jsem se dostal jen náhodou. Tento mě ale příjemně překvapil. Odehrává se po druhé světové válce a jsou tu autenticky natočené hrůzy v Alžírsku. Florent Emilio Siri zachytil docela solidně psychologii postav a herci to dobře zvládly. Film je slušně zpracovaný s pěknými vizuálními triky, hudbou a kamerou. (17.12.2008)

Tenhle film beru jako poctu. Poctu všem co bojovali za Francii v Alžíru. Bojovali ztracenou válku o zemi, která stejně jako všechny další dřívější kolonie směřovala po druhé světové k nezávislosti vyvolané vlnou antikolonialismu. Britové i Francouzi se ,,zbavili'' po válce řady zemí - u takové Palestiny bych řekl, že dokonce s úlevou, ale Francie si Alžír hodlala udržet stůj co stůj. Alžír je Francie říkalo se a padlo to i ve filmu. Milovníky válečných filmů bude možná tenhle film nudit. Nejsou v něm žádné velkolepé bitvy, jen lokální přestřelky kdesi ve skalách, skalních průrvách a nesčetných údolích, která mají jména jen v jazyce domorodých obyvatel... Ale tak to povětšinou bylo. Boje byly izolované a dostávaly se do nich většinou jen průzkumné patroly nebo čety plnící lokální úkoly. V Alžíru velmi výrazně pomohla Cizinecká legie, která zde měla i svoji hlavní základnu. Francouzi si v Alžíru zopakovali neblahé zkušenosti ze Siamu a hlavně z Indočíny (o tomto konfliktu pojednává také francouzský film Bitva o Diên Biên Phu z roku 1992 - osobně jej nedoporučuji, leda by jste potřebovali celkovou anestezii na 125 min.). Na postavě mladého poručíka máme krásnou možnost vidět deformaci člověka uprostřed válečné vřavy. Lze namítnout, že byl voják a že se do Alžíru jako důstojník z Francie přihlásil dobrovolně. Jenže jeho úvaha, že válku lze vést civilizovaně byla mylná. Sám se pak přesvědčí jak blízko je od odporu ke zbytečnému zabíjení po afektované vraždění způsobené přetlakem na psychiku... Film měl slušný spád, bojové scény byly na úrovni a nasazená technika a výstroj bez chybičky. Zvolení herci sedli ke svým rolím na jedničku a nelze opomenout ani decentní a přesto výraznou hudbu A. Desplata. Dávám 4 Řády Čestné legie. * * * * (13.08.2014)

Jak někdo může o tomto filmu napsat, že to je standart, z toho mi hlava nebere. Už jen proto neváhám dát plnou palbu, protože by bylo škoda, kdyby zapadl mezi průměr. Francouzi si to za tenhle velice povedený válečňák zaslouží. Film Mezi nepřáteli ale není určen pro slabé povahy, jelikož se zde odehraje několik zrůdností na lidech v době války v Alžírsku, což ne každý může strávit (tím myslím mučení, vybíjení civilistů atd.). Tím spíš, že je film natočen podle skutečnosti, to může kdekoho dost zabolet. Kdo napsal, že film nenabídl dostatek akce, tak ani z toho mi hlava nebere. Jelikož zde vidíme jednu akci za druhou. Kontakty s nepřítelem jsou na denním pořádku, popřípadě průzkumné akce a scénu s napalmem netřeba připomínat (pro ty co film viděli). Bohužel tohle všechno válka přináší. Bolest, utrpení, nespravedlnost, muka, stres a o pokřivené psychice ani nemluvím. Z tohohle pohledu jsem snad ale tahle krutě natočený válečný film ještě ani neviděl. 95% (07.04.2014)

Francouzi válku natočit umí, o tom není nejmenších pochyb. K období koloniálních bojů o odtržení Alžírska se teď můžeme přichomýtnout i my, a rozhodně to nebude procházka růžovým sadem. Munice je čím dál méně, všudypřítomný písek štípe do očí, a ze spojence se rázem může stát nepřítel na život a na smrt. Mezi nepřáteli je velmi podařený pohled na důležitou část historie jedné z nejvyspělejších zemí Evropy. (07.01.2014)