Režie:
Florent-Emilio SiriKamera:
Giovanni Fiore ColtellacciHudba:
Alexandre DesplatHrají:
Benoît Magimel, Albert Dupontel, Aurélien Recoing, Marc Barbé, Eric Savin, Mohamed Fellag, Lounès Tazairt, Vincent Rottiers, Guillaume Gouix (více)Obsahy(1)
Film Mezi nepřáteli nám odhaluje skutečný příběh někdejší francouzské koloniální války. „Jsem si jist, že film bude mít význam i pro jiné země, než je Francie, protože ho lze srovnat s dnešní situací v Iráku.“ režisér Florent Emilio Siri. Mladý nadporučík plný ideálů (Benoît Magimel) velí základně v Alžírsku, zemi bojující za osvobození se od Francie. Zde se spřátelí s veteránem bez iluzí (Albert Dupontel) a místním mladíkem náležícím k jejich četě. Válka a její zvěrstva však brzy podrobí jeho morální hodnoty velmi těžké zkoušce. Film Mezi nepřáteli je založen na historických faktech a předkládá dobový pohled na válku. Odkrývá přeměnu vojáků v týrané vězně a spojenců v nepřátele. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (142)
Mezi nepřáteli je přesná žánrová škatule, nic není opomenuto. Válka je svině, lidi jsou svině a všechno je špatně. Film je to určený hlavně pro Francouze, adresně pro jejich národní svědomí. Svědomí které po dlouhá léta od tzv. operace v Alžíru bylo v bezvědomí. Na filmu je tato skutečnost až moc viditelná a snaha o nasypání si co největší hromady popela na hlavu je až moc křečovitá. Rozklad osobností a nejednoznačnost toho kdo je na jaké straně, kdo je vlastně ten dobrý, jaký to vše má smysl. Odpověď je jasná válka smysl nepotřebuje, potřebuje jen dostatek masa k obědu. Průměrná režie, herecké obsazení i kamera. 65% ()
Velmi dobrá, leč určitě ne příjemná válečná podívaná, která tedy na Francouze musí zapůsobit ještě silněji než na našince, ovšem to v žádném případě neznamená, že by byla málo sugestivní. Tak nějak se asi v zahraničí dívají na na náš Tobruk. Ano, Mezi nepřáteli je vcelku tradiční příběh, ovšem to už k žánru patří a jde spíše o jeho podání, které je jedničkové, a o herce, z nichž především Albert Dupontel je ukázkový drsoň a přitom vlastně sympaťák, jak má být. Rozpočet je znát, řada scén působí opravdu silně (napalm), Desplatova hudba bez výtky. Speciální jednotka se mi asi líbila více, ale ne o moc. ()
Neskutečný posun od předchozího filmu, Siri od Rukojmího obrovsky vyspěl a natočil ohromující snímek. Válka se v něm stala vyžilou a hlavně nenáviděnou konkubínou, která se nikdy neštítila těch nejhorších podrazů. A tak ji Siri ukazuje jako enormně ošklivou stařenu s celulitickými boky, svraštělou kůží v šeredně našminkovaném obličeji a s nechutně slizkým hlasem. A nebojme se říci i to, že ta bába i odporně páchne. Smrdí strachem, zahnívající krví i tou spoustou naprosto zbytečně zmařených životů. A tak se díváme na tu babiznu, jejíž nahotu nám Siri poťouchle servíruje, s nezměřitelným odporem, který narůstá do olbřímích rozměrů po scéně s karavanou v horách. ()
Francouzi nemají jen filmy plné sympatických rolí, vtipných dialogů a originálních příběhů. Já jsem ani sám netušil, že Francouzi jsou tvůrci tohoto válečného filmu, který mě při sledování skutečně hnul žlučí a že jsem asi nebyl jediný. Ten film, nutno dodat že podle pravdy, totiž ukazuje druhou brigádu Francouzské osobnosti. Krutou, nesympatickou vážnou a naprosto obyčejnou postavu, kterou ovlivňuje válka a hlavně pohled na zbídačený národ, ze kterého si Francouzi udělali to, co si Hitler udělal se Židem, psance (i když ne tak docela, ale na druhou stranu, proč se s tím srát). Bylo to drsné, ale dobře se na to koukalo. Tímto bych uživateli Enšpígl chtěl poděkovat za to, že mi ukázal i druhou stránku Francouze a jejich kinematografie, o které jsem neměl ani tušení. ()
Od tohoto válečného filmu jsem toho moc nečekal, ale překvapil mě. Příběh, který popisuje tuto válku, v níž Francie se marně usilovala udržet za každou cenu ve své tehdejší alžírské kolonii. Ukazuje autenticitu hrůz zbytečné války pravdivě a drsně. Exportovaný násilný balík civilizační svobody a demokracie do arabského světa za cenu ztrát na lidských životech na obou stranách ukazuje, že nemá žádná válka v tomto případě smysl a je pochybná. ()
Galerie (22)
Zajímavosti (5)
- Přibližně v polovině filmu, když skupina vojáků „pustí“ na svobodu zajatce, aby ho pak následně mohla zastřelit, tak ten se před útěkem otočí a připne si na sako medaili. V dalším záběru jde jasně vidět, že ale medaile je posunuta až na klopě saka a ne u náprsní kapsy, kde byla původně. (Jimmy15)
- Celý film bol natočený v Maroku. (MikaelSVK)
- Když voják Saïd (Lounès Tazairt) ukazuje svou jizvu, říká, že k ní přišel u Monte Cassina v květnu 1943. Ve skutečnosti to není možné, protože bitva o Monte Cassino proběhla až o rok později. (Gastovski)
Reklama