Spirit

Naprosto chápu, co chtěl Frank Miller stvořit, bohužel jeho minimální zkušenosti s režírováním nechaly dobré úmysly jen na půli cesty. Spirit měl být jakýmsi pastyšem brakových detektivek a superhrdinských filmů, přičemž pastyš mnohdy přechází až v uvědomělou parodii sebe sama. Věřím, že mělo jít zároveň i o parodii původního Eisnerova Spirita, jelikož se ale jedná o dnes poměrně neznámý komix (jistě, jedná se o klasiku, ale na takového Loba, Slainea, Blacksada nebo Tin Tina slyší určitě víc lidí), Millerova snaha se v tomto směru míjí účinkem. Zároveň se jedná o oslavu ženy jakožto atrakce. Samotný scénář rozhodně nepovažuji za špatný, ale Miller je stále spíše komiksovým scénáristou než filmovým tvůrcem, takže to, co by dobře sloužilo komiksové formě, ještě zákonitě nemusí fungovat ve filmu. Jasným důkazem budiž už Millerovo Sin City, které doplatilo na přílišnou spjatost s předlohou, následkem čehož samotný film mnohdy obcházel tradiční filmové postupy, další adaptace Millerova díla – 300 – zase trpěla na akci zbavenou dynamiky, když bylo nadměrně užíváno extrémního slow-motionu pro „vytípání“ určitých záběrů v duchu komiksových políček. Millerův režijní debut Spirit je sice o poznání filmovější, ubylo hutných monologů, které se v Sin City míjely účinkem, Miller ale není schopný vdechnout scénám dynamiku, akce je statická a místo důmyslnějších postupů při snímání se zde sází na povrchní efekt. Zároveň se ve filmu ale vyskytuje i celkem dost povedených záběrů, celkový vizuál je opravdu stylový a některé postmodernistické prvky dokáží příjemně překvapit. Pokud jde o scénář, Miller opět kombinuje tradiční brak s teatrálností, mytologiemi, mezi nánosem dialogů prostých jasných point se sem tam najde i nějaká ta švihlá a za vlasy přitažená perla („Sklapni a krvácej“, „Jsi mrtvej jako Star Trek“, „Zabiju tě všemi možnými způsoby“,…) a s ohledem na patos a kýč obsazený v dialozích se zdá, že autor tak trochu paroduje i sám sebe. Škoda, že Miller nepřenechal režisérskou sesli někomu ostřílenějšímu, který by jeho svéráznému scénáři vdechl opravdový život a nestvořil něco na pomezí komiksu a filmu. Takhle je Spirit studený jako psí čumák, spousta věcí kvůli nejisté ruce režiséra nevynikne tolik jako ve scénáři a přes potenciál nového postmoderního kultu vznikl pouze lehce nadprůměrný film. Škoda, potenciál by tu rozhodně byl. 60% (06.01.2010)

Další komiksová adaptace s lehkou podobností Města hříchu. Především vizuálnímu zpracování není co vytknout a některé obrazy jsou opravdu úchvatné, stejně tak jako kostými a masky všech zúčastněných postav. Především S.L.Jackson a všechny ženské představitelky vypadají úžasně. Co jsem však trochu nepobral, byly některé dialogy "o ničem" a stejně tak jako ony postrádá i příběh určité nápaditosti a jedinečnosti. Být tomu tak, jednalo by se špičkový kousek:-) Zajímavosti: Bahenní zápas mezi Machtem a Jacksonem ze začátku filmu byl natolik populární, že si jej vyzkoušely i S. Johansson a E. Mendes. Podívat se můžete tady :-) 60% (04.04.2009)

Jejda, zklamání se stalo skutečným. Zpětně jsem rád, že jsem se na Spirita nevypravil do kina, jako jsem měl dlouho v plánu. Vizuálně dobře zvládnutý film, který nelze brát jako kopírku Sin City. Hezké ženy jsou pěkným doplňkem, ale to je tak vše, scénář je chaotický a hlavně dost stupidní, už první setkání Spirita s Octopusem bylo velké „trapné“ wtf?. Stěží tento film dosáhl průměru. +4/10* (05.04.2009)

Novopečený režisér Frank Miller sa pokusil o nemožné. Chcel dva krát vstúpiť do tej istej rieky. Do rieky menom "Sin City". Lenže teraz už za sebou nemal dvojicu štedrých mecenášov, skúsených poradcov, Quentina Tarantina a Roberta Rodrigueza. V snímku "The Spirit" odhalil svoj vlastný rukopis. A zostala tam len nuda, klišé, nepodarené pokusy o čierny humor, plytká zápletka, hlúpe dialógy... avšak to všetko v temnom, štýlovom komiksovom balení, ktoré sa mu už osvedčilo pri jeho prvom filme. ** (22.03.2010)

Spirit je prdel. Strašná prdel. Což je jeho jediná klika. A pak je teda taky ještě příjemě naivní, což se týká především hereckých výkonů a to je také nesporné plus. A taky nevypadá úplně zle, i když nasvícení občas nemá logiku (postavy jsou světlé na té straně, která je schovaná ve stínu apod.) A zbytek? Režisérská neschopnost Franka Millera je trestuhodná, takže díky bohu za to, co udělal. Taky se mohl brát naprosto vážně a dopadlo by to ještě hůř. Ale upřímně - prvních cca 15 minut je naprosto VÝBORNEJCH a i v průběhu se objeví několik skvělých momentů... A jak se tvářím na pokračování? Víte co, "It allways gets worst, before it gets better!" (07.03.2009)