Sin City: Ženská, pro kterou bych vraždil

Až takovou nastavovanou kaši jedničky jsem nečekal. Škoda vedlejšího karetního příběhu, u kterého jsem naivně nevěřil, že se nedočkám pointy. Udělat ve vrcholně stylizovaném komiksu ještě karikaturní herectví, to mi moc nesedlo. Zkrátka, Rodriguez dotáhl vítězství formy nad obsahem (nic než Grindhouse) do důsledného konce. Někomu to může stačit, protože si jde na rozpohybovaný kvalitní komiks bez dalších ambicí, no... a někdo jde na film. Půl hodiny vyprsená odkvétající Eva Green, která ale opravdu nemá co na sebe, je hrozně chabá náplast na vyšší očekávání. // P.S. překladatel pár idiomů těžce nepochopil, třeba condition v prvních větách fakt není podmínka, ale stav (velký rozdíl) atd. Doporučuji je nečíst, ostatně to odvádí pozornost od vizuálu. (03.09.2014)

Pomalé, utahané, neucelené, jako kdyby to někdo dělal na koleni. Vizuální část super, tak jako v jedničce, nezklamala, ale když už víme, co čekat, moc to nepřekvapí. Když se u filmu podíváte na hodiny, kolik ještě zbývá, už je to samo o sobě špatné znamení. Film nezachránila ani asiatka (Jamie Chung) ohánějící se samurajským mečem a lukem. Ani ty kozy, ani ty akční scény. Hloubka dialogů/monologů ve mně opravdu nic nezanechala. 50% (04.09.2014)

Ano, Evě Green to sekne. Nevím vlastně o nikom, kdo by dneska zvládnul femme fatale se stejnou samozřejmostí. Jinak tu ale není nic. Ne že by toho bylo výrazně míň než před deseti lety, jenže to bylo to nic alespoň neokoukané (a zpětně se tak trochu ukazuje, že Rodriguez tenkrát nebyl vizionář, jen náhodou nudil něčím, čím ještě nikdy nikdo nenudil). Nejsem naštvaný, protože jsem nečekal nic jiného. A nedá se říct, že by šlo o nezvládnutý film. Rozhodně je ale zbytečný. Něco jako Tři bratři. Ehm... (04.09.2014)

Můj vztah k filmu nejlépe ilustruje, že jsem se mu bezmála 8 let od premiéry dokázal úspěšně vyhýbat. Rodriguez nikdy nepatřil k mým oblíbencům, i ve chvílích slabosti jsem mu naděloval maximálně 3 hvězdičky a s přibývajícími léty cítím, že se od jeho tvorby stále více vzdaluju, takže bych dnes k jeho kouskům byl mnohem přísnější. Od prvního výletu do města hříchu se Rodriguez nikam neposunul, nic nepochopil ani se ničemu novému nenaučil. Můžeme znovu sledovat selhávání vypravěčských postupů a žalostnou neschopnost práce s postavami. Příliš rychle se snímek stává nechtěnou parodií sebe sama. Millerovo přehnaně afektované komiksové vidění potřebovalo filmovou kultivaci a citlivé rozvíjení jeho světa, nikoliv mechanické převzetí a křečovitou doslovnost. Rodriguez se nestal vizionářem, ale objevitelem a propagátorem typicky cimrmanovské slepé uličky filmové tvorby. Nebýt fetišisticky svůdného vizuálu a přítomnosti Evy Green, která své proradné femme fatale propůjčuje sebejistotu a nadhled jako žádná jiná herečka, šel bych s hodnocením ještě níž. Celkový dojem: 35 %. (27.12.2021)

Dvakrát totéž není vždy totéž. Rourkovi ta plastelína na držce nadělala protentokrát spíše imbecilní výraz, Grýnová je asi ráda, že není v barvě, páč stínohra jí docela svědčí (zatímco nyní může ještě ukazovat různé tělesné součástky, které jsem doposud neznal, a to pohříchu nejen u ní, bez uzardění, tak za deset - patnáct let skrzevá koketérii s černobílou materií zajisté ovládne laternu magiku), a ostatní mi též chvilkami srali. Dalo se. Ovšem nemuselo to být. (04.03.2015)