Pátek třináctého

Pátek třináctého je patrně jediným filmem mezi všemi těmi filmovými ságami o vraždících maniacích v maskách a ostatních kultovních zabijácích, v jehož premiérovém díle se hlavní postava v podstatě vlastně vůbec nevyskytuje. Naproti tomu, že tento snímek přivedl do hororového žánru jednu z těch nejlegendárnějších postav, statného maníka s hokejovou maskou a mačetou, úvodní díl celé této obsáhlé ságy není zase až tolik přelomový, ani děsivý. Napětí, ani samotný příběh není budován natolik zdařile, aby dokázal navodit příjemné mrazení či strach a kde bychom s hrůzou očekávali následující děj. Atmosféra je však docela vydařená a skvěle ji dotváří onen známý hudební motiv Harryho Manfrediniho. A stejně, jako si třeba při Elm Street každý vybaví Freddyho, Camp Crystal Lake bude vždycky patřit Jasonu Voorheesovi na Friday the 13th:) Po zhlédnutí jsem si také uvědomila, že Pamela Voorheesová je mnohem větší magor, než její milovaný synáček Jason:) (21.03.2013)

První camp slasher, jehož scénář nepřekračuje sofistikovanost strašidelné historky od táborového ohně, ale má to stylový úvodní titulek s rozbitím skla, pěkné holky, parádní gore od Saviniho, ikonický hudební motiv a památnou závěrečnou lekačku. Což není špatná bilance, ale kvůli absenci děje mě to s odstupem času jako celek nudí. Napínavá mi přijde jen scéna v umývárně, ale prostředí tábora u jezera mi osobně přijde atraktivnější, než americké maloměsto (Halloween) nebo předměstí (NOES). (22.10.2006)

Když jsem se podíval do kalendáře a zjistil jsem, že je pátek třináctého, tak mi okamžitě bylo jasné, na co se večer podívám. A mé očekávání byla možná až moc vysoká… takhle Friday the 13th není špatný horor, jen má hodně mizernou režii (jakoby místy režisér zapomněl, že točí horor) a navíc jsem věděl pointu (díky sérii Scream, například) takže jsem si ani ten závěrečný twist (jestli se tomu tak dá říkat) nedokázal vychutnat. Ale co jsem si naopak vychutnal, byla ta atmosféra - kamera i když by se mohla zdát špatná, jenom umocňuje napětí a různé lekačky fungují i dneska. Navíc právě tady vznikají všechna klišé, z kterých si již mnou zmíněná série Scream utahuje (postavy, které řeknou "I'll be right back", fakt nepřijdou zpět, je tam tma, tak se tam musím jít podívat jen s baterkou nebo i bez ní atd.) Zkrátka a dobře, tento film možná nedosahuje kvalit jiné strašidelné lokace (ano, mám na mysli Elm Street) ale něco mi říká, že u Crystal Lake se mi bude líbit. 70 %. (17.01.2012)

S odstupem času veskrze průměrný slasher se z jistých důvodů stal kultovním. V době vzniku byl masově nasazen do sítě kin a hojně se o něm psalo. Snímku pak pomohl začínající videotrh a samozřejmě další pokračování, která již zrodila postavu dospělého Jasona ohánějícího se nejen mačetou. Vraždy jsou brutální, avšak ne všechny v přímém přenosu. Sekyra se mihne, dívka zavřeští, světlo u stropu se rozhoupe a pak následuje záběr na dívčinu hlavu se zaseknutou sekerou v obličeji. Savini odvedl špičkovou práci, a tak lze těžko poznat, že v tom momentě se již jedná o figurinu. Šíp, který zespodu pod postelí pronikne skrz hruď Kevina Bacona, byl pro herce neškodný - vcelku zdařilý trik opět provedl T.Savini. Alespoň že skvělá Bety Palmerová neztratila hlavu hned na začátku. Z nostalgie hodnocení ponechávám. Viděno 4x. (02.02.2017)

Jeden z filmů, který nastartoval v budoucnosti tak oblíbený subžánr (teenagerovských) vyvražďovaček. Sice to není nějaká velká sláva, chvílemi je to docela nuda, ale svoji atmosféru film má. Na staré horory moc nekoukám, ale tento mě dokázal svým zpracováním docela zaujmout. Některé momenty jsou vážně napínavé a párkrát jsem se i leknul. Konec ve stylu "bába se vrací poprvé, podruhé, potřetí, počtvrté" se mi už moc nelíbil a působilo to hodně divně, ale jinak jsem si film užil a už se těším na další pokračování. 65% (30.12.2010)