Reklama

Reklama

Úkol: Zavraždit ďábelského vraha Obergruppeführera Reinharda Heydricha. Místo: Praha. Název operace: Operace „DAYBREAK”. Režisér Lewis Gilbert (Agent, který mě miloval, Moonraker) natáčí film na místech, kde se odehrály i skutečné události. Válečný příběh statečných Čechů, kteří se postavili na odpor nacistické Říši v misi provedené v roce 1942, která vdechla novou naději Spojencům. Budete svědky šílených odvetných akcí nacistů, včetně vyhlazení Lidic. Spatříte poslední statečný odpor sedmi vlastenců. Obyčejných lidí podle běžných měřítek, ale hrdinů podle všech ostatních. (Warner Home Video CZ)

(více)

Recenze (44)

kinderman 

všechny recenze uživatele

V pátek jsem zašel do kina na restaurovanou verzi Sequensova Atentátu a dnes jsem si pustil tento pozapomenutý film, ve kterém Krampol a Drbohlav brání kůr, Pepíci Laufer a Abrhám to schytají dole v kryptě a Zdenda Srstka v roli bezejmenné gestapácké mlátičky si podá Martina Shawa (Doyle z Profesionálů) coby Karla Čurdu. V roli odbojářů se objeví Jandák a Ray Smith (Spikings z Dempseyho a Makepeacové). Jako dobrodružný (odbojářský) snímek ze druhé světové to (až na tu podivnou hudbu) funguje téměř dokonale. ()

HonzaBez 

všechny recenze uživatele

Tento film se tváří, jako že vypráví "pravdivý příběh", přesto už ten pozměněný název skutečné operace Antropoid v názvu filmu má asi diváka upozornit na to, že v lecčems se jeho autoři s fakty zrovna moc nepářou. Zejména mě to zarazilo u postavy Karla Čurdy, který dle autorů tohoto filmu má mít rodinu i s malým dítětem, a obává se tak o jejich životy, zatímco v reálu tou osobu, o jejíž život se Čurda bál a šel proto na gestapo, byla jeho matka. Stejně tak mi přišla dosti uhozená scéna, kdy se atentátníci nejprve snaží zastřelit Heydricha, když  odjíždí vlakem do Berlína. Volbou nějakých pražských lokací se film sice snaží o jistou autenticitu, proč se však samotný atentát točil na rohu Radlické ulice, tedy poměrně daleko od skutečného místa atentátu, to ví asi jen samotní tvůrci. Jinak bych ještě filmu vytkl velmi divnou, dosti lacinou hudbu, která je jak z nějakého béčkového televizního filmu. A pokud člověk kouká na dabing, tak asi škoda, že všichni čeští herci v menších a malých rolích (např. Jiří Krampol jako jeden z odbojářů či Zdeněk Srstka coby gestapák) jsou nadabováni jinými herci. ()

Reklama

manonfire 

všechny recenze uživatele

Doyle jako Čurda.....to je tak bizar, že jsem si to musel zkouknout. Zdejší kritika je přehaná, ač sám nemám rád, když se filmové rekonstrukce reálných událostí jakkoliv vychylují z roviny pravdy, nezdá se mi, že by tady tvůrci tolik blamovali ve prospěch svého movie. Vlastně jsem čekal podle zdejších znechucení Šest medvědů s Cibulkou a on se dostavil vcelku na americké poměry obstojný popis dějin, který kolaboval spíše v detailech nepodstatných. Samotná akce byla velmi dobrá, problém byl spíš v jakési artové plochosti režie, stejně tak castingu. Příběh prostě tam dole v zaplavené kryptě skončil tak nějak bez citového zaangažování se, a přitom to mohlo bejt drásající, páč ta předloha je silná jak hovado, a to přesto, že samotnej atentát byl v reálu neskutečná klauniáda. 50% ()

Pedross800 

všechny recenze uživatele

Jen díky monumentálnímu seriálu o Heydrichiádě jsem se dozvěděl o tomhle polozapomenutém americkém filmu o našich hrdinných parašutistech. Bondovský režisér, Doyle z profíků jako Čurda a normalizační šedivá Praha k tomu?....tož to už sakra stojí za zkouknutí. A stručné hodnocení? Není to vůbec špatný film! Ano, těch historických nepřesností je opravdu hodně, ale základní historické linie se to i tak drží a co rozhodně potěší je větší prostor pro samotného Heydricha, který tu byl tím správným arogantním nacistou a který tak trochu chyběl v nejnovějším Anthropoidu a taky větší prostor pro zrádce Čurdu, kterého slavný Doyle zahrál dost dobře. A taky ta šedivá Praha spolu se sychravým počasím dodaly filmu tu správnou atmosféru. Nakonec to asi paradoxně pro amíky za normalizace bylo mnohem jednodušší získat povolení filmovat na Staromáku a dalších místech v centru Prahy než pro nejnovější anglickou verzi, kde vlastně Praha vidět skoro nebyla. Suma sumárum ten film fakt stojí za to aby mu byla dána šance. Za mě spokojenost a silné tři hvězdy. A nakonec i tato americká verze je důkazem toho, jak významnou a hrdinnou akcí celosvětového významu atentát na Heydricha byl a že máme být právem na co hrdí. ()

ryba443 

všechny recenze uživatele

Překvapivě velmi málo známý film nazvdory faktu, že se snaží zpracovávat naše dějiny. Filmařsky celkem povedené, celou dobu se výborně daří držet ponurou atmosféru, ať už pomocí věčně zamračeného počasí nebo výborné hudby. Historická věrnost není nijak velká, kromě toho, že přidává mnoho nových vlastních tak dokonce opakuje a "vylepšuje" i některé chyby Atentátu (1964). Trochu mi to připomíná situaci, kdy se ve starověku či středověku tradoval nějaký hrdinský příběh, který byl s každou další vyprávěnou verzí o něco heroičtější, napínavější a hromady pobitých nepřátel větší. Ocenit by se dalo několik scén popisujích skutečné události, které v Atentátu nebyly. Pro českého diváka je však mnoho situací bohužel úsměvných či podivných. Jak to nakonec zhodnotit? Některé věci jsou překrouceny skutečně neuvěřitelně, avšak když se to porovná s jinými Hollywoodskými výklady historie, tady z toho naši hrdinové vyvázli se ctí, ač by se nad tím asi mnohdy shovívavě usmáli. 50 - 60%. ()

Galerie (41)

Zajímavosti (20)

  • Chladné a deštivé počasí ve filmu neodpovídá skutečnému májovému a červnovému, které panovalo v době, kdy byl atentát realizován. (vangobseck)
  • Jan Kubiš (Timothy Bottoms) nespáchal sebevraždu v kryptě kostela, jak je znázorněno, ale byl smrtelně raněn při přestřelce s příslušníky SS a zemřel až během převozu do nemocnice. (vangobseck)
  • V roce 1941, kdy se film odehrává, ještě jezdily přes Staroměstské náměstí tramvaje. Trať v úseku Právnická fakulta, Staroměstské náměstí, Celetná a Prašná brána byla zrušena až v roce 1960. (Robbi)

Reklama

Reklama