V Bruggách

Čekal jsem, že V Bruggách bude Guyritchieovská stylová jízda a ono jde zatím o uměřený evropský art film. Tohle velmi osobité drama má v sobě ale jednu zvláštnost - a tou je silná politická nekorektnost. Ta je v podstatě jedním ze znaků estetiky filmu, dochází zde ke zvláštní (ale vysoce funkční) kombinaci pejorativní mluvy a eticky silně kontroverzního námětu s obrazovou a hudební stylizací artového filmu. Tohle postmoderní spojení dělá z filmu svého druhu experiment, přičemž ale nejde o film přelomový, ale o takový, který dovršuje jakousi kauzální řadu. Zajímavé je také symbiózní doplnění dramatické složky složkou humornou, která zvláštně koresponduje s jinak obzvláště pochmurným vyzněním celého filmu. V Bruggách se skutečně často zasmějete (jde o humor černý, jak se na Brity sluší), i když budete sledovat v podstatě vážný snímek o krizi životních ideálů a transformaci hodnotového žebříčku. Zvláštní roli zde hraje také rys osudovosti, většina hráčů příběhové hry přijímá svůj neradostný úděl a bere veškeré věci jako nutnou danost (rozměr osudovosti je zdůrazněn např. ve zpomaleném záběru na Harryho zbraň zpola ukrytou za jeho tělem...). V Bruggách je silný a vyzrálý film, který nedělá dobré jméno belgickým Bruggám, avšak dělá ho evropské kinematografii. Ale Bruggám vlastně také... :-) (25.06.2008)

„Purgatory's kind of like the in-betweeny one. You weren't really shit, but you weren't all that great either. Like Tottenham.“ Trefný popis Kohoutů.. Některé oblíbené filmy ve vás dozrávají až na několik zhlédnutí a pak jsou tu vzácné případy jako In Bruges, u kterých jsem si již po pár minutách řekl: to je ON! Brilantní scénář, vybroušené dialogy, zasněná atmosféra belgické "shithole" a na scéně kralující gauneři na dovolené: přemýšliví, otcovský Ken (fenomenální Gleeson), dětinský až prostoduchý Ray (Farrell) a snad jako jediná piha na kráse příliš karikaturní gangsterské kápo Harry (Fiennes). Některým se nezdá nezničitelnost hlavních hrdinů, ale já za ty roky filmových zkušeností dobře vím, že pokud vezmeme v potaz všechny národnosti, snese tělo Ira to největší množství chlastu a kulek. Co se nachytaného olova týče, lze snad ještě za jediný konkurence schopný národ považovat Uzbekistánce v čele s Borisem Břitvou.. (28.06.2010)

Melancholické, vtipné, krvavé… Je docela kumšt dát takovým mezižánrovým piruetám posloupnost a eleganci, která by automaticky nekopala do slabin. Pravda, své slabší momenty si film nemilosrdně vybere. Hlavně v těch dlouhosáhlých dialozích ‚o ničem‘, které mají být velmi cool, ale paradoxně spíše narušují celou tu zvláštní náladu snímku, kterou mu dodává město samotné a naprosto fantastičtí herci. Ale ač si to přiznáte nebo ne, tahle belgická pohlednice má něco do sebe. (11.05.2010)

Melancholický krimi thriller říznutý britským černým a politicky nekorektním humorem o válkách bílých a černých liliputů, městu kde víte že bdíte, ale cítíte že sníte je překvapivě výborným debutem, kde se přímo na obrazovce střílí děti, mlátí ženský a když přijde pár násilných (jinak ve vcelku klidném, humorném a příjemném tempu) scén, tak jsou naturalistické, až jsem se jednou přistihl, jak odvracím zrak někam do temného koutu. Colin Farrell a Brendan Gleeson se stali mou letošní oblíbenou ústřední dvojicí a Colin stále dokazuje, že svůj herecký rejstřík ještě všechen neukázal. Do Brugg se musím jednou podívat (i za to patří filmu veliké plus), množství památek, hlučných a sprostých američanů, zdrogovaných liliputů, dobrého piva a krásných žen, to mnohdy nikde jinde nenajdete. Jak říká Fiennes, noční pohled z vyhlídky na město je pohádkový a já se při sledování jako v pohádce cítil. Artový look ve spojení s již zmíněným britským humorem, naturalistickými scénami a bezchybnými hereckými výkony se řadí mezi mé '08 nejoblíbenější. - Why don't you both put your guns down, and go home? - Don't be stupid. This is the shootout. (11.02.2009)

Bruges, Bruges, fucking Bruges, takové krásné gotické město. Ne však pro Colina Farrella, který toto místo nesnáší snad ještě více než my Uwe Bolla. Ve filmu najdeme pěkný mix černého humoru - už samotná úvodní scéna v kostele se vzkazem nebohého chlapce, tomu se říká opravdu bad luck, byla lehce tragikomická. Zvláštní ponurá atmosféra linoucí se z každého kouta belgických uliček a kanálů přidává filmu určitý nádech tajemnosti. Ralph Fiennes si svou skoro až psychopatickou roli gangstera pěkně užíval a já také. Hudba Cartera Burwella navíc slušně přispívá k vtáhnutí diváka do tamějšího prostředí. Uvidíme, jestli nám Martin McDonagh za rok či dva, až si trochu ošoupe botky cestováním po světě, nadělí další porci filmové zábavy, já bych byl rozhodně pro. (8/10) (15.06.2008)