Vlkodlak

Možná to bude tím, že jsem viděl DC verzi (119 min), možná jen tím, že jsem neviděl originál anebo je tu i možnost, že mám velkou slabost pro Emily Blunt. Tak či onak, Vlkodlak mě nezklamal. Lekačky sice byly na místech, kde jsem je čekal, ale fungovaly, podmanivá hudba mě opravdu přenesla do staré Anglie a trojice herců (Del Toro skvělý, Hopkins jako vždy perfektní a Emily, jak už jsem zmínil výše, překrásná a vynikající) mě potěšila. Navíc, nečekal jsem, že to bude až tak krvavé, což mě potěšilo. Vlkodlak určitě není dokonalý film, nicméně teď na něm nemůžu najít žádnou chybu, takže musím dát plný počet. (25.06.2010)

Originál ideálně uzpůsobený dnešku, to aniž by ztratil svůj původní feeling, ale přitom dostatečně odlišný na to, aby se nedal označit za bezcennou kopii. WOLFMAN (první přímý remake klasické verze z roku '41) se může pyšnit zajímavým twistem, bezchybně zmáknutým prostředím Anglie konce 19. století (jak temnými lesy poblíž zapadlého panství, tak Londýnem), charismatickými pány herci (na prvním místě Hopkinse), chvályhodně skromnou love story, ale také slušnou porcí trhání, drásání a kousání. Netvor sám (jak v přeměně, tak ve finální verzi) se vyvedl a svým vzezřením čerpá hlavně z originálu. Po stránce zběsilosti a hrubé síly uspokojí, nic se ale nepřehnalo. Celkově je to podívaná poměrně komorního rázu, čili zapomeňte na nějaké popkornové orgie. Nejsem unešen, ale dopadlo to velmi dobře, těžko bych doufal v něco víc. A ne, nenudil jsem se. Nejslavnější vlkodlačí příběh se myslím úspěšně zahryzává do šíje nového milénia. (18.02.2010)

Soundtrack Danny Elfman: 1. Wolf Suite Pt 1 [4:12] ,2. Wolf Suite Pt 2 [5:55] ,3. Prologue [2:57] ,4. Dear Mr. Talbot [1:45] ,5. Bad Moon Rising [0:59] ,6. Gypsy Massacre [2:24] ,7. Wake Up, Lawrence [5:17] ,8. The Funeral [4:13] ,9. The Healing Montage [2:50] ,10. First Transformation [3:30] ,11. You Must Go [3:46] ,12. The Antique Shop [3:32] ,13. Country Carnage [2:31] ,14. Be Strong [2:31] ,15. The Madhouse [5:32] ,16. Reflection/2nd Transformation [4:12] ,17. The Traveling Montage [4:27] ,18. The Finale [4:11] ,19. Wolf Wild #2 [1:27], (14.06.2011)

Je to již nějaký pátek, co jsem byl naposledy v Aeru na Festivalu otrlého diváka. Budou tomu už 4 dlouhé roky, co jsem viděl korejský S&M snímek Gojitmal, ze kterého si pamatuji hlavně ujetý hudební doprovod. The Wolfman je na tom rozhodně mnohem lépe než můj první zážitek, ale svou kvalitou bych ho přirovnal přesně k Wolverine. Máme tu několik kvalitních - převážně akčních sekvencí, pěknou hru světel a stínů, Elfmanovu hudbu, která byla přesně podle mého gusta. Na druhou stranu se tu setkáme s občas nevkusným CGI, holt digitál dnes vládne světu. Herecké obsazení sice vypadalo také jako bod k dobru, ale postavy se mi zdály dost ploché a emoce nikde. Nejlíp to zahrál asi Hugo Weaving, který měl koule i vtip, Benicio Del Toro se tak nějak prokousal až k samotnému závěru, Emily Blunt - ok, více mě opravdu nezaujala a Hopkins na mě působil už nějak vyschle. Lekačky byly jinak čekané, butalita+krev na slušné úrovni a nebýt těch otrlých (čti opilých) diváků, kteří doslova permanentně chodili vyprázdnit své údy, možná by byl zážitek o něco lepší (alespoň létajících kelímku s pivem jsem se naštěstí tentokrát nedočkal). Každopádně by neškodilo vyměnit režiséra a předělat scénář, tam bych viděl ty hlavní nedostatky Wolfmana. (6/10) (14.02.2010)

Scenáristický slepenec snad třiceti autorů, který neví, jestli chce být akční řežbou odkazující na slavný originál, anebo téměř filosofickým zamyšlením na téma "kde končí hranice mezi člověkem a zvířetem, potažmo jak tuto hranici identifikujeme," v němž se má navíc odehrát velká, ne-li snad největší romance všech dob. Není divu, že jako celek Vlkodlak vůbec nefunguje a ve výsledku jen překlikává mezi jednotlivými styly, aniž by se člověku dostal trochu pod kůži. Chemie mezi Del Torem a opravdu mizerně hrající (leč stále pohlednou) Emily Blunt navíc neexistuje (ještě aby ano, když je jejich vztah založen na dialozích z třetí cenové), Hopkins se i přes svoje maniakální pohledy abstinujícího feťáka svému Van Helsingovi z Draculy ani nepřibližuje a Weaving pro jistotu recykluje agenta Smithe v každé druhé scéně. Vlkodlak je vlastně takový odvar. Jako by se onen nespočet tvůrců, který na filmu po léta pracoval, nedokázal shodnout, co vlastně chce, a tak do něj každý napral, co se mu zamlouvalo, aniž by bral ohledy na vyváženost produktu. Aspoň že vykradačský soundtrack (Coppolův Dracula hadr) odvádí atmosferickou práci na jedničku, stejně jako Johnston v případě vizuálu a nápadité akční řezničiny. Tolik upadnutých hlav jsem dlouho neviděl. 5/10 (19.02.2010)