Marcela

Na projekci filmu v Boskovicích byla i Helena Třeštíková, původně jsem se jí chtěl zeptat, zda se tím, že stopáž původní části oseká, přidá další pasáže a udělá z ní celovečerní dokument, neoslabí účinek na diváka, ale když jsem sledoval reakce svého kámoše Legase, věděl jsem, že tato moje otázka je zbytečná. Spíš se tím vyhodil "zbytečný balast" a zůstalo jen to nejdůležitější. Po snímku byla beseda s paní režisérkou a když jsem poznal, jak hodně jí o ty lidi, o kterých vypráví, jde, jak s nimi cítí a jak je nadšená třeba ze spontánní sbírky, jež započala po odvysílání příběhu Marcely v televizi, nemohu dát hodnocení menší, než to stoprocentní. (27.04.2007)

Zajímavé. Nepochybně zajímavé, podívat se na delší časový úsek něčího života. Zvláště takto tragického. Plné hodnocení nemohu dát z prostého důvodu, že se mi to zdá ze strany štábu až poněkud nevhodné. Ale tak třeba paní Marcele díky tomu alespoň někdo pomohl. Nevím ale, zda se jí takto zásadní narušení soukromí v těch nejtěžších životních chvílích, vyplatilo. Opět se ptám, neovlivnilo natáčení až moc život filmových aktérů? U Reného byla vazba na Helenu Třeštíkovou velmi silná a režisérka dost ovlivňovala jeho život. Alespoň to tak vyznívá z filmu. Zde to tak silné není, ale opět, pomoc od diváků, pomoc s bytem, apod. Nedovedu pochopit důvod, proč se paní Marcela v začátku vdává za Jirku, o kterém říká, že je "hodnej", ale sebemenší náznak lásky není ani z jedné strany patrný. Byla doba před listopadem 1989 opravdu taková, že lidé nemohli nic, než se co nejrychleji oženit či vdát a splodit dítě? Opravdu neměla paní Marcela možnost v klidu hledat a vybírat si nebo alespoň zavčasu rozpoznat Jirkovu povahu? 8/10 (30.05.2009)

Už hodně dlouho mě něco tak emocionálně totálně nerozebralo, jako Marcela. Této paní patří můj neskonalý obdiv za to, jak se svým osudem bojuje, protože být na jejím místě, tak už bych si asi hodila mašli. Jen tak na závěr, až zase někdo bude tvrdit, že "každý svého štěstí strůjcem" , tak ho kopnu do zad, protože Marcela je dokonalou ukázkou toho, že i když člověk někdy hrozně moc chce a dělá co může, tak si život stejně dělá co chce....... (10.11.2012)

Pro toho, kdo viděl Manželský etudy, to moc jinej (natož průlomovej) rozměr nepřináší - kromě pár novejch scén, ze kterejch za zmínku stojí předevšim Marcelina hospitalizace na psychiatrii a konečný přestěhování se do Prahy za pomoci veřejnosti. Zajímavej je teletragéd, kterej se k Marcele a Tomášovi chtěl (nakonec i celkem násilně) vesrat, a kterýho Marcela k mýmu údivu asi nějak odhalila a nemusela se tak životně potýkat s dalšim nešťastnym partnerstvím. Čekal jsem ale přece jenom něco o reakci Haberlanda na smrt svý dcery, tady nebyla ani zmínka o tom, že by neodpověděl, odmítal kontakt atd. Vím, že to je dokument o Marcele, ale Jiří byl přece její manžel a hlavně otec jejich dcery... - takhle toho o něm po těch dvaceti letech od prvního natáčení bylo už víc v těch Etudách než tady, v samostatnym dokumentu. (08.04.2016)

Z "trilogie" marcela, rené a katka, jsem právě marcelu viděl až jako poslední a řekl bych, že je ze všech nejlepší. René a Katka, kradli potažmo fetovali, ale příběh marcely je jiný, je plný neštěstí, které vyplývá z ničeho a to působí z každé vteřiny dokumentu. Velmi silný zážitek, který ve mně zůstne velmi dlouho. (14.06.2011)