Obsahy(1)
Dokumentární série Manželské etudy široce zachycuje čtvrtstoletí české společnosti pozorováním osudu několika manželských párů. Jejich kauzalita je daná metodou, kdy sám čas skládá příběh. Jedním z nejsilnějších byl příběh Marcely, které na konci natáčení tragicky zemřela dcera. Cyklus právě vysílala televize a diváci vstoupili do dalšího dění. Zoufalé ženě se snažili pomoct, posílali jí dary a peníze. Režisérka s ní byla i nadále v každodenním kontaktu a pokračování emocionálně vypjaté situace tak dalo vzniknout celovečernímu filmu. (Doc Alliance Films)
(více)Videa (1)
Recenze (136)
Co se formy týče: výborná kamera, můj obdiv k trpělivosti s časosběrným filmem, pěkně nastříhané. K obsahu: Takových příběhů najdete kolem sebe spoustu, což je pochopitelně hodně smutné. Marcela má scénář, který napsal sám občasný kruťas "Život". Je to velice silný příběh a emocionálně vypjatý jako žádné filmové drama, které jsem kdy viděl. ()
Věřit v převtělování a karmu, tak bych se s předchozí inkarnací Marcely rozhodně setkat nechtěl. Takhle si můžu akorát tak povzdechnout nad jejím těžkým údělem. Marcele (nyní myšleno dokumentu) to opuštěně sedne více než v rámci Manželských etud. Není horší či lepší než zbylé osudy, ale v průběhu let se, i díky změně přístupu Třeštíkové, tenhle časosběrný počin dostal přeci jen jinam než těch zbylých pět. Přesto mi René nebo příběh Ivany a Václava přijdou ve výsledku jako lepší časosběrné dokumenty. Když nic jiného, tak jsem u nich takřka neustále neměl pocit, že bych danou situaci mnohem raději viděl z pohledu druhého zainteresovaného (rodičů, Jiřího, samotné Třeštíkové, Ivany, Marceliny sestry apod.). ()
Tento příběh utkvěl v paměti jako zdaleka nejlepší z Manželských etud a je jen dobře, že ho režisérka natáčela dál. Silných momentů je v něm opravdu mnoho. Být filmem hraným, člověk by chvílemi nevěřícně kroutil hlavou, cože všechno to ten scénárista hlavní hrdince naložil na bedra. A pak také pochybuji, že by v castingu našli vhodnější představitelku Marcely. Jeden z nejlepších časosběrných dokumentů. Přimlouvám se za pokračování, určitě bychom všichni chtěli vidět happy end. ()
Pro toho, kdo viděl Manželský etudy, to moc jinej (natož průlomovej) rozměr nepřináší - kromě pár novejch scén, ze kterejch za zmínku stojí předevšim Marcelina hospitalizace na psychiatrii a konečný přestěhování se do Prahy za pomoci veřejnosti. Zajímavej je teletragéd, kterej se k Marcele a Tomášovi chtěl (nakonec i celkem násilně) vesrat, a kterýho Marcela k mýmu údivu asi nějak odhalila a nemusela se tak životně potýkat s dalšim nešťastnym partnerstvím. Čekal jsem ale přece jenom něco o reakci Haberlanda na smrt svý dcery, tady nebyla ani zmínka o tom, že by neodpověděl, odmítal kontakt atd. Vím, že to je dokument o Marcele, ale Jiří byl přece její manžel a hlavně otec jejich dcery... - takhle toho o něm po těch dvaceti letech od prvního natáčení bylo už víc v těch Etudách než tady, v samostatnym dokumentu. ()
Všechny televize se nás snaží zaujmout bezduchými seriály jakože ze života, pro které najímají různé režiséry, scénáristy a herce a herečky slavných jmen. Třeštíková nic z toho nepotřebuje a přesto se jí povedlo natočit to, o čem se televizním seriálům může jen zdát. Zajímavý, napínavý, realistický, smutný, citlivý film ze života. K Marcele se nedá více napsat, není to vůbec potřeba. Ona mluví sama za sebe. ()
Galerie (10)
Photo © Aerofilms
Zajímavosti (3)
- Na plzeňském festivalu českých filmů Finále získal snímek roku 2007 cenu pro nejlepší dokument, čímž se stal držitelem Zlatého ledňáčka. (Tom_Lachtan)
- Příběh Marcely a jejího exmanžela Jiřího byl již při natáčení v osmdesátých letech svým rozsahem připraven na uvedení do kin pod názvem Z lásky (1988). Dovyprávění osudu Marcely ve snímku z roku 2007 je podle slov autorky Heleny Třeštíkové pouze logickým vyústěním událostí. (hippyman)
Reklama