Mlčení

Po majstrovských žánrovkách, ktoré uspeli u más, si dáva Scorsese zase raz niečo ťažšie. A rovnako ako v Poslednom pokušení či Kundunovi, opäť o náboženstve. Pomalý film takmer bez hudby, postavený na dialógoch, atmosférických obrazoch prostredia a jemných zvukových ruchoch. Štruktúrou tak trochu Coppolova Apokalypsa. Ako ateistu ma prekvapivo bavil, psychologickým rozpitvávaním postáv, filozofickou úvahou o dôlezitosti i následkoch viery, i odpovednosti ich šíriteľov. Hodne, ale fakt HODNE dobrý Garfield. (16.01.2017)

Obrovské téma, které jsem si ještě nechtěně amplifikoval tím, že dva dny před druhým shlédnutím jsem dočetl Conradovo Srdce Temnoty, se kterým má film (a potažmo předloha?) mnoho styčných témat (a vlastně částečně i vyprávěcí strukturu, kdy se o značné části děje dozvídáme skrze vyprávění bůhví jak důvěryhodných svědků). Je zajímavé vidět, jak Scorsese mezi Aviatorem a Wolf of Wall Street umělecky přešlapoval (Shutter Island, Hugo ani Departed jsou v rámci jeho tvorby spíše vykročení stranou, množství dokumentů, asistence na seriálech a zakládání různých organizací v tomto období napovídá, že trochu hledal co se sebou), než se ponořil hluboce a po hlavě zpátky do svých původních témat - nenaplněném pátrání po své roli, nejednoznačnosti údělu a toxickému mesiášství. V případě Silence mu podkopává nohy tématická souvislost s takovými díly jako Coppolova Apocalypse Now či Germanovo Trudno byt Bogom, protože v tomto srovnání působí dlouhé závěrečné záběr/protizáběr dialogy trochu líně, nicméně téma o tom, jak z trochu nadutého mesiášství vznikne boj o zachování posledních zbytků vlastní integrity, je aplikovatelné i mimo religiozní rámec a je se pod jeho tíhou cítím, i ve svém neznabožství, dost pomačkaně. (17.04.2023)

FILM, ktorý nie je pre každého, takto by som chcel na úvod charakterizovať tento výnimočný snímok. Dal som si extra načas, pretože naposledy som bol na filme velikána Scorseseho, pred viac, ako 10. rokmi, keď premietali : THE DEPARTED, čo bol jednak úspešný oscarový film, pri ktorom sa konečne MARTY dočkal, aj keď mal v minulosti účinnejšie zárezy do análov kinematografie ( napríklad Zúriaci býk ), ale najmä to bol pomerne komerčný snímok, určený pre široké masy. TICHO - také nie je, je to atypický film, ktorý sa v súčastnosti, už málokedy nakrúca, je to pomerne veľmi zriedkavé, treba si uvedomiť, že je to vysnený PROJEKT Martina Scorseseho, ktorý túžil nakrútiť viac, ako dve dekády. Povedzte mi, koho dnes zaujímajú osudy dvoch portugalských jezuitov v Japonsku, v 17. storočí, keď sa snažili rozšíriť KRESŤANSTVO, do krajiny vychádzajúceho slnka, pričom zo začiatku mali úspech u prostého ľudu, ale zakrátko o sebe dala vedieť japonská inkvizícia, ktorá pekne systematicky potlačovala tieto návyky. A k tomu si ešte pripočítajte : Trvanie 3. hodín... De - facto, otec Rodrigues a otec Garupe, títo dvaja odhodlaní, nebojácni BORCI, mieria do Japonska, aj kvôli tomu, aby zistili, čo sa stalo s ich MENTOROM, otcom Ferreirom, ktorý podľahol nátlaku, ZRIEKOL sa svojej VIERY, a vôbec ho to netrápi... Pokiaľ sa s ním Rodrigues stretne, tak sa udejú čudesné, nebezpečné veci, keď sa Rodrigues s Garupeom rozdelia, kvôli bezpečnosti, ale následne prichádzajúce udalosti, dávajú vedieť, že ten húževnatý otec Rodrigues, podľahne tomu, čomu nechcel, za čo bojoval. Bacha, toto je SPOILER ! Garfield je excelentný, nechápem, čo všetci, voči nemu majú ? Driver mu sekunduje, ale toto je HLAVNE FILM - ANDREWA GARFIELDA ! Neeson sa tu objaví na chvíľku, ale aj tak to stačí, aby totálne zaujal. Vynikajúca kamera Rodriga Prieta ! Parádny strih, Martinovej dvornej strihačky Thelmy Schoonmaker. Ja som totálne nadšený, lebo to sa nenakrúcalo pre PRACHY ! Minimálny, ak nie žiadny honorár pre herecké obsadenie ! Sú tu veľmi dynamické brilantné scény, ktoré mi nedovolili zaspať ! Týkajú sa najmä nelichotivých negatívnych hodnôt, ale tie rezonujú najviac ! Prestaňte to láskavo zrovnávať s japonskou verziou, z roku 1971, fakt, nepatrí sa to !!! (20.02.2017)

Osobnosti jako Martin Scorsese mají tu moc přimět širokou veřejnost se zajímat o témata, která vyberou. Takto osobní téma pro Scorseseho představoval román Šúsaku Endóa Mlčení (1966, česky 1987), který představil západním divákům po 45 letech od jeho původní japonské adaptace Ticho. Přesto je velmi těžké najít si osobní vztah právě k příběhu portugalských jezuitů na japonské misii v 17. století. Naší historické zkušenosti jsou mnohem bližší filmy typu Tovaryšstvo Ježíšovo. Spirituální atmosféra a překrásná krajina samozřejmě zaujmou, nicméně áčkoví herci jako Garfield, Driver nebo Neeson bývají přirozenější v jiném kontextu. (22.02.2024)

Ahooooj, opičky! Já jsem otec Pederast a tohle je bratr Efebofilus. Ovečky už jsou ve stádě, tak jsme přijeli naučit píchat nezletilé ministranty i vás, jakož i nakrást a naterorizovat si pár budoucích restitučních nároků. Je tu s námi i Chesus Gonzáles, daleko větší frajer než ten váš přičmoudlý pupkáč, a jestli na něj plivnete, skončíte jako švábi, místo abyste mohli navěky sterilně čurákovat po kolena v mlze a foukat cherubínům do šalmají. Navíc s Chesusem můžete dělat jakékoliv kurvárny, stačí potom pouze párkrát zarecitovat pomatenou básničku, vše odpuštěno a s klidným svědomím buďte zmrdi znovu. Fanaticky vás zkudlankujeme, ať chcete, nebo ne, takže se teď budeme skoro tři hodiny tvářit hrozně útrpně, ublíženě a zmučeně, přitom se jen otravně do zblbnutí modlit a nudně řešit blahoslavená dilemata z pičoidní fantasy. *** Tak, a je to v hajzlu! Po Štefanovi se vydal směr prdel už i Marťas a dříve tutové pilíře světové kinematografie leží zhrouceny v radioaktivním prachu z homixiád, telenovelických kýčů a artových svinstev. Soudnému divákovi po téhle ukrutné ubíjející hemoroidiádě s odpudivým nehereckým jelimanem v hlavní roli nezbývá, než jen vyslat děkovnou modlitbu ke svatému Ripovi, patronovi všech těch šikovných zlodějů audiovizuálních děl, za to, že nemusel vyhodit banditské výpalné zaprděnému Cinestáru, mohl u toho pohodlně ležet s prstem na velmi vytíženém tlačítku FFW, pouštět si ve vedlejším okně třeba Kasíno nebo Mafiány, a se slzou v oku vzpomínat na doby, kdy ještě filmy bývaly zábavné. (31.01.2017)