Samsara

70% Těžko se Samsara hodnotí. Dá se napsat, že se jedná o obrazový skvost a výborným audio doprovodem, dá se napsat, že je se jedná o vizuální relax a meditaci, o naučný, cestopisný, sociální obraz planety Země, ale taky se dá klidně napsat, že jde o pouhé hodinu a půl hodinové zabití volného času, kdy se člověk dívá jen záběry kamery různě po světě, bez jakéhokoli slova či vysvětlení. Zde plně chápu jak jednohvězdičkové hodnocení, tak to nejvyšší a taky je asi třeba mít tu správnou náladu aby se člověk dodíval a správně ohodnotil Samsaru. (23.12.2012)

O tomhle následníkovi geniální Baraky jsem vůbec nevěděl a viděl jsem ho teprve nedávno. Opět vizuálně krásné, ale Baraka už to zkrátka není, myšlenkovou a pocitovou hloubku a všeobsažnost, kterou jsem cítil tam, se mi tady pocítit nepodařilo. Zatímco Baraka byla komplexnější, o přírodě, zvířatech i lidech, Samsara je hlavně "jen" o lidech, jako třeba Powaqqatsi. Přišlo mi to celé zkrátka tak trochu zbytečné, i když obrazově opět velkolepé a některé záběry na mě dost zapůsobily (třeba "výroba" masa). Ale po Barace už se vlastně nic nového tímhle filmovým způsobem ani říct nedá. Určitě si to ještě někdy pustím. A hudba mi, na rozdíl od Baraky, také v hlavě neuvízla. (07.03.2013)

Nevím co na tom snímku je tak perfektní, že je tak nadhodnocený. Nepříjemná hudba vám kazí možnost prožít směs celkem povedených záběrů, které nasbíráte na pár exotických dovolených a pokud se týká mého života, tak určitě jej vytváří celkem dost odlišné okamžiky než na tomto nepovedeném díle. Na YouTube jsou k vidění mnohem povedenější videa! (15.02.2015)

Nabubralé vizuálne nič s úžasnými momentami ktoré zrátate na jednej, možno dvoch rukách. V porovnaní s Barakou či Koyansiqatsi ktorý ja osobne považujem za vrchol je toto polovičné. Zábery ktoré nič nehovoria. Scény ktoré do hodiny vyprchajú. Hinduizmus úplne absentoval a pritom slovo Samsara je zo sanskritu. Čakal som ovela viac. Tie tri hviezdy sú naozaj milosrdné. Silné scény - roboti, mekka, vojenská prehliadka a piesočná duna. Absentovala mi sila obrazu. V porovnaní napr. s dokumentárnymi snímkami z filmu Strom života vychádza pocitovo pre mňa lepšie práve Malickov film. Žiaden výrazný úvod, žiaden stred a slabý záver hoci samotná scéna s tanečníčkami je silná ako taká. Chýbal koncept, konfrontácia ako napr. v Koyanisqatsi. Nič. Krásne obrazy ktoré vám nezmenia pohľad na svet. Chýba im meditatívnosť. Možno ak by boli spomalené. Takto len za 3. Odstránte zo slova duchovno prvé tri písmená a na konci zostávate taký istý ako na začiatku. Taký dopad mal na mňa tento dokument. Neubránil som sa totiž pocitu štylizovanosti a chýbala spontánnosť. Inými slovami, pocit posvätného sa nedostavil. (30.10.2012)

U těhle dokumentů se předpokládá, že od nich člověk neodtrhne oči. Tady jsem měl ale co dělat, abych je dokázal vůbec udržet otevřené. Co mi vadilo nejvíc, byla strojenost jednotlivých záběrů. Spíš než život jsem ze Samsary cítil vyumělkovanost. Koyaanisqatsi toho řekne stokrát víc a navíc je božsky ohudebněný. Tady mě uchvátil jenom přelet nad nočním L.A., a nebýt mobílku, asi bych to vůbec nedokoukal. (23.12.2012)