Baraka - Odysea země

Film s nie až tak krkolomným názvom Baraka sa mi podarilo vzhliadnúť krátko po Koyaanisqatsi (už aj toto slovo viem vysloviť v pohode) a moje reakcie boli veľmi podobné. Bez komentára, len za pomoci hudby a obrazu vyrozprávané svedectvo o živote na našej planéte. Klady filmu sa v podstate rovnaké ako u Koyaanisqatsi, takisto sa mu dá čokoľvek len veľmi ťažko vyčítať, ale ak by som mal vybrať lepší film, tak ním je určite Koyaanisqatsi. Najväčšia časť Baraky sa sústredí na život v juhovýchodnej Ázii, to by bolo celkom v poriadku pokiaľ by sa občas neobjavovali aj obrazy z afrického prostredia sledujúce tradičné zvyky domorodcov. Tejto rozhádzanosti prostredia som veľmi nerozumel a takisto potom s toho vyplíva to, že posolstvo Baraky sa mi hľadalo omnoho ťažšie, akoby ani nebolo, alebo sa veľmi efektne skrývalo za obrazmi. Tiež musím povedať, že Baraka aspoň s môjho pohľadu pôsobí viacej komerčnejším dojmom, čo vôbec nevidím za tím, že by vznikla až neskôr po Koyaanisqatsi. Baraka má tiež trocha dlhšiu stopáž, takže som sa miestami umeleckej stránky naozaj presýtil a začal som sa aj nudiť. Každopádne sa však jedná o ambicióne dielo a možno časom tento film docením natoľko, že mu plné hodnotenie udelím. (16.05.2008)

Člověk se pohybující, člověk se přizpůsobující, člověk fantazírující a folklorizující. Člověk věřící a přesvědčený, člověk oddaný, člověk podmaňující si, člověk robotický, člověk pracující, člověk přežívající. Pohyb je člověku dán, a nelze ho zastavit. Pohyb je pro nás nutnost, potřeba a touha. Člověk se pohybuje všemi směry, a nelze ho zastavit. Člověk se nezastavující před ničím. Člověk zhoubu fauně i floře přinášející. Člověk žijící v klidu a symbióze i člověk uspěchaný. Člověk tvořící a své výtvory zanechávající. Člověk ŽIJÍCÍ a točí se společně s planetou, visící v temném prostoru a závislé na slunci. Člověk si neuvědomující, kde to vlastně žije. Velmi slušně sestříhaná podívaná na tu naší úplně obyčejnou a malou planetu, na jejímž povrchu se ovšem skrývá něco velmi ojedinělého. Každý den, to lze vidět. Stačí se jen dívat...člověk oslepený a zaslepený. Určitě bych se nebál ještě drsnější sondy do lidského svědomí a praktik nemilosrdného businessu i silnější hudba, by mi dopomohla k plnému počtu. (22.09.2013)

Sled obrázků z různých koutů světa podbarvený místní hudbou. Většinou na sebe jednotlivé epizodky nenavazují a zas tak super úžasné nejsou. Jednoduše zajímavý pohled na několik přírodních krás, několik zvyklostí afrických kmenů a asiatů a pár podivností jež vytvořil člověk. Asi bych doporučil mimozemšťanům jako takové první "promo video" o planetě Zemi. (25.09.2007)

BARAKA - ODYSEA ZEMĚ (1992) ________ BARAKA je Země. Země čerstvě vykoupaná v mléce s medem a aromatem santalového dřeva. Oděná v étericky lehkou sukni ke kotníkům, na bosých nohou zlaté sandály. Voní něčím čistým. Vyzařuje z ní klid. To je ta Země, které šeptáme své tajné Mantry. Takhle se Země chová, když si s ní povídáme. Jako by to bylo poprvé. Jako bychom byli dětmi... ____ Zastavit se. Zahledět se do sebe, nebo za všechny horizonty. Spočinout v sobě. Hrát si. Zdánlivě bezcílným konáním se jí dotýkat. Rozmlouvat s ní... ____ BARAKA je Země. Nic tak složitého jako Bůh. Nic mimo tento svět. Nic vysoko nad našimi hlavami. Tam se přece valí moře mraků. A létají ptáci. Baraka je Země přímo pod našima nohama. Sáhněte si na ní. Dotkněte se jí. Tančete po ní. Můžeme z jejího povrchu vyskočit i hodně vysoko, a pak se spolehlivě snést zpátky dolů. Z jejího pohledu jsme mravenci. Nešikovní. Ztracení. Zranitelní. Bez pout a bez kořenů. Jsme jako zrnka písku na Sahaře. Nic pro ní neznamenáme. Jen, když jí někdy nasloucháme, a ona má právě chuť, vypráví nám příběhy. A bere nás do náruče. Jako matka malé děti... (21.03.2009)

Výstižný tuzemský distribučný názov. Baraka je naozaj odysea Zeme. Film, ktorý nepotrebuje dej, scenár, profesionálnych hercov a aj napriek tomu dokáže sprostredkovať širokú škálu pocitov. Predkladané obrazy neraz vyrážajú dych, inokedy nútia k zamysleniu. Od netradičných krás prírody až po úskalia ľudského života. Do detailu precízne prepracovaný film/dokument (posolstvo), ktorý aj bez slov predkladá silné témy na zamyslenie, napriek neustále sa meniacim obrazom z rôznych kútov sveta pôsobí maximálne kompaktne a premyslene. Pútavých 95 minút navyše doprevádzaných perfektnou hudobnou zložkou. Toto naozaj nedokáže vytvoriť každý, to chce talent. CELKOVO: 4* (PS: škoda, že „pokračovanie“ Samsara z roku 2012 si už nedokázalo udržať takú kompaktnosť, ani myšlienku) (26.02.2013)