Královský omyl

Obávám se, že toto byl spíše Daňkův omyl, když se domníval, že natočí poutavý film. Daněk byl mistrem konverzačních historických dramat, tam neměl konkurenci. Ale tento film se snaží zachytit nejen dialogy, ale také prostředí. A v tom Daněk selhal. Natočil zcela průměrný film, který je značně nudný ve všech pasážích bez dialogů. (21.02.2013)

Komorní historické záležitosti nám vždycky šly a pokud se chopí režie jeden z našich nejlepších beletristů, nemůže to ani špatně dopadnout. O Daňkovi se dá říci, že jak psal, tak točil. A jestliže pozice režiséra nemohla být lépe obsazena, o hereckém obsazení to platí dvojnásob. Duel Macháčka s Hlaváčovou byl úchvatný, stejně tak podal vynikající výkon Luděk Munzar, ale nad všemi čněl Martin Růžek, který zde prokázal, že byl skutečně Pan Herec. 90% (09.02.2011)

Netuším, proč zrovna tenhle film mi tak dlouho unikal, pokud jsem ho v minulém století náhodou neviděl... Samozřejmě Vláčil to není, jenže Daněk byl zručný filmař, a tak i pod jeho rukama vznikl působivý příběh. Černobíle syrové, neokázalé s vynikajícím hereckým obsazením, jaké se už dnes těžko ve filmu sejde. Smutné je, že tahle dobová alegorie je aktuálnější, než by se zdálo. Vskutku nadčasový příběh o tom, jak někdo si hodlá uhájit čest za každou cenu, ale jiný potřebuje lež pro dobro země. Hm, země. A mnich, který nic neví, nic neviděl, ale servilně se propůjčí k čemukoliv a odkývá cokoliv. Možná, že pro současného uspěchaného diváka je příběh Jindřicha z Lipé nudný, ale já si film užil až do konce. Pochválit musím také kameru, zjm. záběry na Jindřicha prohánějícího koně či plíživé záběry mapující interiéry hradu. Rovněž hudba, často jen na flétnu, navozovala patřičnou atmosféru. U podobných snímků mě nezajímá puntíčkářsky historická věrohodnost, tenhle film měl historii jen jako zástěrku, aby mohl ukázat na politické machinace. Machinace, kterých jsme se dodnes nezbavili... (23.12.2018)

Královský omyl zdobí především herecké výkony. Miroslav Macháček jako Jindřich z Lipé, Martin Růžek jako purkrabí Hýta z Týřova (nepřekonatelný výkon), v roli mnicha Bonaventury Luděk Munzar, v roli Elišky Přemyslovny Jana Hlaváčová (nádhera nebeská), nebo Ladislav Křiváček jako Jednooký. K nepoznání je i mladý Vlastimil Harapes, který ztvárnil Jana Lucemburského. Toto bohatě stačí k perfektnímu filmovému zážitku. Připočtěme nezvyklé kamerové sekvence, zvláštní nasnímání jízdy Jindřicha na koni po hradě a širokoúhlý formát, který dává vyniknout rozsáhlým záběrům a dílo je téměř dokonalé. Hudbu Jana F. Fischera nahrál soubor Pražští madrigalisté. Oldřich Daněk byl mistr v historickém oboru českých zemí a v 68. roce Královský omyl zdatně působil nejen jako příběh ze 14. století, ale také jako podobenství, které se tehdejším soudruhům určitě moc nelíbilo. Ještě mě pobavilo slovo "rochna", které označovalo velmi prsatou středověkou ženu. :) (05.10.2018)

Veskrze poučné - a stále aktuální pojednání ... o pravdě a o lži - a o způsobech, kterých užívají. A taky o převelice ostražitém, ale zároveň trochu bezradném čekání ... na vítězství jedné z nich. Neb chování vězně, jehož život je v sázce, je nadmíru matoucí, když nemíní přiznat zradu, jíž se nedopustil ... nedbajíce vlastního ani jakéhosi prezentovaného "vyššího" zájmu. Mezitím napětí stoupá, neb sémě nedůvěry padlo na úrodnou půdu, hbitě vyklíčilo - a proměnilo se v košatý strom, jehož mohutná koruna lehce zastínila chátrající, kdysi hrdé sídlo v zajetí pevných hradeb, které se vzepřely zubu času možná právě proto, aby mohly propůjčit svůj striktně ohraničený prostor k odhalení charakterů všech zúčastněných. (20.07.2022)