BloodRayne 2: Vykoupení

No, pro mě rozhodně příjemnější podívaná, než první BloodRayne. Celkem jsem i rád, že jsem se k tomu po minulé zkušenosti donutil. K. Loken sice byla kočka, ale N. Malthe se mi zdá na tuto roli pasuje lépe. U. Boll je magor a nenatočí asi nikdy dobrý film, ale tento nebyl pro mě tolik zlý. Zasazení do westernového prostředí mělo úspěch, nebylo tam zbytečně moc krve, zbytečně moc hvězd a už nebylo tolik problematických choreografií soubojů, když se hlavně střílelo. Trochu si myslím není ok, že byla použita E. Morriconeho hudba, ale do zákulisí nevidím. Jo, 3* dávám, i když to není fér vůči normálním filmům, ale je tam velký odskok od pilotu. U mě spokojenost. Když člověk potřebuje vypnout a nepřemýšlet, ideální. (06.06.2011)

BloodRayne, neboli česky Krvavá Rayne podruhé a rovnou na divokém západě. Představitelku hlavní role Kristannu Loken vystřídala Natassia Malthe, která ji kupodivu zahrála naprosto stejně. Do dob 19.století v severoamerickém kontinentu zavítal kdejaký hororový žánr (Od soumraku do úsvitu 3: Katova dcera, Chvění 4: Začátek legendy, atd.) , tak nakonec, proč by se to vyhýbalo BloodRayne? Dle vyznění celého filmu si tvůrci vzali na paškál především spaghetti western a to jak scénicky či dějem, tak i soundtrackem. Na nízkorozpočtový videofilm by to i ušlo, ale nějak nejde na mysl, proč tam vlastně jsou ti upíři. Dějově nemají téměř žádnou váhu a vůbec celkově na westernový žánr působí značně rušivě. Tady se při psaní scénáře na soukolí dvou žánrových odlišností moc nekoukalo. Onen spaghetti western tu vyznívá daleko více a lépe, než ten hororový. Takže zcela stejně jako u předchozího snímku je BloodRayne II: Deliverance velice jednoduchý, tentokráte, spaghetti westernový horor, který nemusí být každému po chuti, ale jako obyčejná nenáročná filmová pohodovka zcela vystačí. (02.01.2017)

Vítejte v Deliverance. V městečku kdesi na Divokém západě. Sviští tady vzduchem kulky z koltů proklatě nízko, šerifem je tady slavný Pat Garrett a také se dá tady poslední dobou přijít k pořádnému upířímu kousnutí. A do toho jedna sexy poloupírka jménem Rayne, hající čest utlačovaných, co si přišla vyřídit účty s obávaným Billy the Kidem, který je tak trochu upír. Zní to všechno až bizarně a spojení hororu s westernem není nápadem tak úplně ideálním, ale předlohou filmu byla počítačová hra a v ní je možné všechno. Uwe Boll rád točí filmy podle počítačových her a tenhle tedy není výjimkou. S omezeným rozpočtem sice nedokázal přijít s nějak oslnivými akčními scénami, ale podařilo se mu do trilogie vnést určitou stylovost. Roli Rayne předcházel široký konkurz a nakonec z něj vítězně vzešla norka Natassia Malthe. Upřímně řečeno, asi bych si ji nevybral z toho početného zástupu sexic, které se nabízely, ale co se dá dělat. Malthe působila až příliš namyšleně a tím byla až nesympatická. Mně její kolegyně, rovněž s norskými kořeny, z prvního dílu Kristanna Loken přece jen přišla lepší a herecky vybavenější a možná nejen herecky. Zack Ward jako Billy the Kid byla volba akceptovatelná a Michael Paré si jako Pat Garrett vedl asi ze všech nejlíp a podal nejlepší herecký výkon. Hudba Jessicy de Rooij omílala snad všechny motivy pro westernový žánr tolik typické a nakonec z toho trošku vzešel takový nevkusný slepenec. O filmu se to napsat nedá. Náhodou byl docela povedený v rámci možností, a kdyby film byl více strhující a přidalo se více akčních scén, byl bych spokojenější. I tak mě to navnadilo podívat se na zbylé dva díly ságy, která má něco do sebe. 60% (13.04.2012)

Po šestém „styku“ s Uweho příspěvkem světovému míru toho mám s tímto (ne)tvorem už také vážně dost, končím s jeho omlouváním, s jakoukoliv obhajobou jeho osoby, prostě šlus. Ten hňup toho totiž natočil už tolik, a přesto co se týče kvality jeho výplachů, tak její úroveň je tak akorát maximálně stagnující, či spíše klesající, což jinými slovy prostě znamená, že se přidávám k masové touze po ukřižování Uweho „prznitele“ Bolla a hotovo. Ten chlap na to fakt nemá!!! K filmu jednoduše. Bloodrayne 2 je sračka. K filmu podrobněji. Nejlépe z toho asi vychází zápletka. Je sice maximálně primitivní, ale tak nějak mě svým divným způsobem poměrně oslovila, samozřejmě Uwe z ní nedokázal vyždímat absolutně nic nového, zajímavého, či neobvyklého, přesto ale přeci jen zůstává tím nejsnesitelnějším bodem druhého pokračování Bloodrayne. S hereckým obsazením je to klasicky bída, béčkový, až céčkový skorohercci tu předvádí znovu velmi trestuhodné výkony s nepřesvědčivými replikami, jsou nevýrazní, mdlí, nudní, a konkrétně se snad mohu zmínit jen o hlavní představitelce BloodRayne, kdy je sice Natassia Malthe oproti Kristanne Loken z jedničky možná více sexy, ale zase je bohužel daleko horší herečkou, takže nula od nuly pojde. Jinak atmosféra žádná, efekty nulové, výprava děsivě chudá, z čehož pak odhaduji, že celý film musel tvůrce přijít zhruba tak na 5800 dollarů, což dělá také vážně dojem. Takže, co s tím dál? Uwe, ty vole, prosím, přestaň obohacovat vesmír svými výplody, celá tvá filmografie stojí za hovno a přesvědčuješ o tom celý filmový svět každým svým pokusem. (07.11.2013)

Uwe Boll je zjevně šílenec, když se po své neúspěšné adaptaci Bloodrayne pustí do jejího pokračování. To málo, co jsem na prvním dílu ještě jakž takž vyzdvihl, jsem už tady hledal marně. Nová představitelka hlavní role Natassia Malthe zaujme snad jen svými křivkami, zbytek osazenstva je spolu s akcí a kamerou hotová katastrofa. Vrcholem celé té absurdity je prostředí, kde se film odehrává. Je až neuvěřitelné, že původní herní předlohu, odehrávající se za 2. světové války, postupně Boll pošpinil tím, že jedničku zasadil do středověku a druhý díl dokonce na Divoký západ! A pozor, není to ledajaký divoký západ, protože ta příroda tady, jako by z oka vypadla té nejšpinavejší díře kdesi na Ukrajině než té, jakou ji známe z Ameriky. Titulní píseň překvapivě ušla, to ale jen do té doby, co jsem ji v tom filmu neslyšel snad podvacáté. Celá tahle devadesátiminutová záležitost je výsměchem pro celý filmový svět, víc netřeba dodávat.0% (21.08.2008)