BloodRayne 2: Vykoupení

Po šestém „styku“ s Uweho příspěvkem světovému míru toho mám s tímto (ne)tvorem už také vážně dost, končím s jeho omlouváním, s jakoukoliv obhajobou jeho osoby, prostě šlus. Ten hňup toho totiž natočil už tolik, a přesto co se týče kvality jeho výplachů, tak její úroveň je tak akorát maximálně stagnující, či spíše klesající, což jinými slovy prostě znamená, že se přidávám k masové touze po ukřižování Uweho „prznitele“ Bolla a hotovo. Ten chlap na to fakt nemá!!! K filmu jednoduše. Bloodrayne 2 je sračka. K filmu podrobněji. Nejlépe z toho asi vychází zápletka. Je sice maximálně primitivní, ale tak nějak mě svým divným způsobem poměrně oslovila, samozřejmě Uwe z ní nedokázal vyždímat absolutně nic nového, zajímavého, či neobvyklého, přesto ale přeci jen zůstává tím nejsnesitelnějším bodem druhého pokračování Bloodrayne. S hereckým obsazením je to klasicky bída, béčkový, až céčkový skorohercci tu předvádí znovu velmi trestuhodné výkony s nepřesvědčivými replikami, jsou nevýrazní, mdlí, nudní, a konkrétně se snad mohu zmínit jen o hlavní představitelce BloodRayne, kdy je sice Natassia Malthe oproti Kristanne Loken z jedničky možná více sexy, ale zase je bohužel daleko horší herečkou, takže nula od nuly pojde. Jinak atmosféra žádná, efekty nulové, výprava děsivě chudá, z čehož pak odhaduji, že celý film musel tvůrce přijít zhruba tak na 5800 dollarů, což dělá také vážně dojem. Takže, co s tím dál? Uwe, ty vole, prosím, přestaň obohacovat vesmír svými výplody, celá tvá filmografie stojí za hovno a přesvědčuješ o tom celý filmový svět každým svým pokusem. (07.11.2013)

Upír upírů, Billy The Kid přichází do malého městečka Deliverance, které právě očekává dokončení poslední fáze železnice. Billy The Kid si od železného oře slibuje přísun nové krve (a to doslova), a tak se mu podaří (díky únosu všech dětí z vesnice) držet místní obyvatele v šachu. Ale ve stopách mu jde dhampirka (napůl upír, napůl člověk) Rayne, která se za pomoci několika odvážných dokáže Billy the Kidovi postavit ... Hned zpočátku musím říct, že se mi BloodRayne II líbila víc než BloodRayne I. Tím ale nechci naznačit, že bych z toho byl jakkoliv odvázanej, jen to, že dvojka mi přišla (i přes absenci hereckých hvězd z jedničky) o ždibínek lepší. Přesunutí příběhu (ehm, jakej příběh??) o pár let později, do éry divokého západu mi kupodivu sedlo, a westernové pojetí filmu taktéž. Škoda jen, že se jednotlivé postavy chovají totálně tupě (a to včetně hlavní hrdinky i hlavního padoucha), a že se pak někdo z tvůrců filmu neobtěžoval shlédnout film jako celek, aby vystříhal tu spoustu nelogičnosti.. Vzít si tento film na starost někdo jiný, než "movie devastator" Uwe Boll, tak to vůbec nemuselo být špatné.. (03.05.2010)

Ach jaj. To je ešte horšie ako jednotka. A to sa môžme tešiť na ďalšie výborné hry prenesené na filmové plátno v podaní Uwe Bolla. Jedna vec je ale istá. Odradí to niektorých hráčov hrať počítačové hry. Možno je to aj zámer vydavateľstiev a zdravotnej komisie (a čo ja viem koho ešte, ale určite tam patrí aj Združenie Rodičov Proti Násiliu V Hrách a iné), že predkladajú ďalšie námety podľa počítačových hier práve Uwemu, aby decká nepresedeli celý deň pri počítači:) (15.09.2007)

Po nedávném shlédnutí prvního BloodRayne jsem docela váhal, jestli mám do dvojky vůbec jít. Uwe Boll rozhodně nepatří mezi moje oblíbence a většinu jeho tvorby jsem hodně kritizoval (však si ani nic jiného mnohdy nezasloužila), ovšem občas jsem narazil i na docela povedený film. Tedy lépe řečeno mezi tím vším odpadem i občas napovrch vyplaval i průměrný kousek. Jednička však byla celkem velkým zklamáním, takže tentokrát jsem již byl připravený na hrůzu, která mě nejspíš čekala. No a ani jsem se moc nemýlil. Ba spíš naopak jsem musel ještě o 10% navýšit mé hodnocení prvního dílu, protože tohle je ještě horší. Horory odehrávající se na Divokém západě mi nikdy nevadili, pokud ovšem dokázali něčím zaujmout mou pozornost. Ať už šlo o zajímavý námět, westernovou atmosféru, nebo dobré herecké obsazení. Tady jsem se ovšem nedočkal téměř ničeho, coby vůbec stálo za pochvalu. Popravdě se ani moc nedivím, že se tady už neobjevila K. Loken. Spojení s Bollem spíše její kariéře ublížilo a poprsí může ukazovat někde jinde za ještě mnohem větší peníze. Její náhradnice N. Malthe sice nebyla špatnou volbou (tedy co se charisma týče), ale ani ona žádnou velkou díru do světa díky postavě Rayne neudělala. Účast Parého jsem nepochopil. Stálo mu to vůbec za to?20% (18.03.2016)

BloodRayne, neboli česky Krvavá Rayne podruhé a rovnou na divokém západě. Představitelku hlavní role Kristannu Loken vystřídala Natassia Malthe, která ji kupodivu zahrála naprosto stejně. Do dob 19.století v severoamerickém kontinentu zavítal kdejaký hororový žánr (Od soumraku do úsvitu 3: Katova dcera, Chvění 4: Začátek legendy, atd.) , tak nakonec, proč by se to vyhýbalo BloodRayne? Dle vyznění celého filmu si tvůrci vzali na paškál především spaghetti western a to jak scénicky či dějem, tak i soundtrackem. Na nízkorozpočtový videofilm by to i ušlo, ale nějak nejde na mysl, proč tam vlastně jsou ti upíři. Dějově nemají téměř žádnou váhu a vůbec celkově na westernový žánr působí značně rušivě. Tady se při psaní scénáře na soukolí dvou žánrových odlišností moc nekoukalo. Onen spaghetti western tu vyznívá daleko více a lépe, než ten hororový. Takže zcela stejně jako u předchozího snímku je BloodRayne II: Deliverance velice jednoduchý, tentokráte, spaghetti westernový horor, který nemusí být každému po chuti, ale jako obyčejná nenáročná filmová pohodovka zcela vystačí. (02.01.2017)