Austrálie

Ještě že film skončil po 165 minutách. Pokračovat to ještě tak 15, 20 minut, musel bych skončit někde u zápornejch hvězdiček. Po přihnání stáda do Darwinu - řekněme tři *. Po náletu - ještě dvě. Po scéně "utíkejte, budu vás krýt" krásná jedna. No ale protože nás ještě čekala proměna záporáka v ražniči, několik domorodých mouder starého šamana a cesta míšeneckého dorostence na zkušenou, Luhrmann vstupuje do mého exkluzivního klubu kryptofašistického buržoazního škváru, kam měl směle nakročeno již svým "nekonvenčním" zpracováním Romea a Julie. Gratulujeme, to je beze sporu úspěch. Zatímco řekněme první hodinu film celkem funguje díky nadsázce, hezkým obrázkům a ústřednímu duu, poznenáhlu se obrázky omrzí, nadsázka kamsi vytratí a najednou by chtěl Luhrmann nejen bavit, ale taky se vyjadřovat k minulosti své země a politicky korektně nás přesvědčit, že kultura domorodých Austrálců je zupa. Jak se říká příliš mnoho zajíců lovcova smrt a tak jest i zde. Film se začne brát smrtelně vážně a končí asi pětkrát s tím, že každé další zakončení je emočně přepjatější, vykonstruovanější a kýčovitější než předešlé. Oč působivěji a opravdověji působí příběh unášených domorodých a míšeneckých dětí v mnohem skromnějším Rabbit-Proof Fence. Austrálie jako země vyslala do světa mnoho skvělých režisérů a herců, bohužel film s tímto názvem si na štít nedají. (26.12.2008)

Otřesný rádoby inovativní mix komedie a klasického epického způsobu vyprávění. Především očividná snaha Luhrmanna přijít s něčím novým - tzn. novým konceptem epického příběhu - je otřesná. Leckdy vypadá Asutralie po dějové stránce jako amatérská fušeřina a nebýt krásných scenérií a strhujících herců, hrůza je dokonána. Dvě silné dějové linky tříštící se o sebe, tuna digitálních efektů, úvodní komediální půlhodinka, špatné válečné sekvence a závěrečné epické klišé. Jednou mi to stačilo. Luhrmann je neumětel, který by si měl pouštět Cold Mountain každý druhý den. (28.02.2009)

To má člověk za to, že je moc zvědavej. Už dopředu jsem si kladla takovou jakože oznamovací otázku, jestli ono to nebude krapet jako Vzpomínky na Afriku. Bože, Sydney, přijmi do nebe pokornou omluvu, ale já fakt netušila. Austrálie je kejč jako poleno, potěšení z krásnejch obrazů čo skoro pomíjí a zůstává podbízivost, do který probleskne zřídka vkusnej paprsek ... náhodou. Nicole podivná, Hugh spásně vyrovnanej, ale na 4* to neuzved. O čem to především bylo, mi taky neni zcela jasno, takový práce a peněz a já se cítila jak jojo - nahoru, dolu, až jsem se zastavilo. (17.02.2009)

Tých 5-kových hodnotení tu príliš veľa nije, tak ja si tu jedno pincnem. A prečo aj nie. Austrália je premna takým novodobým Odviate vetrom. Monštrózny dobrodružný film rozprávajúci príbeh v ktorom sa to len tak híri hrdinstvom, oddanosťou, láskou, dobrodružstvom, nebezpečím, podlými plánmi...proste všetkým, čo v poriadnom epickom dobrodružstve má byť (dokonalé obsadenie). Luhrmanou vizuál a svojský humor (to čo mnohí nazívajú gýčom) to len všetko krásne stmenil dohromady a dal tomu svojský nezabudnuteľný šmrnc. A ten krpec, ani čierny, ani biely...ten taký krémový...ten na dlho učaroval svojou mágiou aj mne. (9/10) (21.05.2009)

Austrálie není pouhý kýč, je to pastiš z kýče. Baz Luhrmann sestavil svůj film z filmů jiných a každého herce přinutil k strašlivému přehrávání. Kidman se tak z nóbl hysterky, kterou divočina děsí a odpuzuje, stane drsnou sexy rančerkou, která se vyrovná urostlým chlapům. Jeden takový se do ní samozřejmě musí zabouchnout a ukázat své mocné pěsti a odvážné, dobré srdce. Ale nejdříve se teprve musí najít, což se nejlépe děje skrze hádky. A ano, všiml jsem, jak jejich hádání nápadně připomíná "rozpory" Indyho Jonese a jeho bab - žel, toto povšimnutí mi nepřivodilo filmový orgasmus a Luhrmannovi nepřineslo mé uznání. Podoba tam je, je jistě záměrná, ale, promiňte ta slova: "Hovno z toho." Nezůstalo u herců, i scénář byl sepsán s touhou využít kdejakých klišé tak, až si každý uvědomí: "To on to tak chtěl, tím nám jistě cosi sděluje," ale nesděluje nic. Někdo se třebas pobaví tím, jakou s ním Austrálie hraje hru na dojetí, které se v zápětí musí zahodit, a upřímně se uchichtne. Jiný (Subjektiv) si řekne, že je ta hra trapná a opakovaný vtip není vtipem. Že - SPOILER - třikrát oznámená a třikrát zrušená smrt hlavního hrdiny či hrdinky či hrdinčíka - KONEC SPOILERU - není hra s divákem, ale s divákovou trpělivostí. A je toho spousta, s čím musí divák bojovat, pokud nepodlehne - SPOILER - proměna z honáka ve lva salónů, pád do v reálu neexistující propasti, balacování nad ní, bezproblémové sledování zkušeným domorodcem, dojemná smrt napraveného vedlejšího hrdiny, idyla divočiny, zkažený velkopodnikatel, atd. - KONEC SPOILERU. A kdo si myslí, že soulož pár dní po zatlačení manželových vík je vrcholem romantiky, snad by se neměl do žádného vztahu ani pouštět. Luhrmannova důslednost však nezná mezí a instruoval i výtvarníky přes kulisy a to samozřejmě tak, aby jejich práce byla co nejbarevnější a aby co nejvíce působila jako - kulisy. Kamera, hudba a další již jen dokreslují výsledný obraz, kterému nemohu upřít promyšlenou a jednotnou koncepci (i přes jisté žánrové proměny). Z té koncepce mi ale není dobře. (29.10.2009)