Muž z oceli

Nová generace má právo na nový začátek, a tak polobožský sirotek znovu poprvé sestupuje k nám pozemšťanům. Jsem sice rád, že se mu to povedlo způsobem, který Kal-Elovi dělá jen a pouze čest, ale jako příznivec naivnějších a lidštějších dobrodružství ocelového pláštěnkáře jsem doufal v něco ještě trochu odlišnějšího. Obdivuji sice Snydera za to, že si troufnul zpřeházet chronologii svatého originu, ale technických hrátek nebo zničených bloků na mě bylo zkrátka moc. Superman pro mě byl vždy jiný právě tím, že si svoji až bolestivou nadřazenost moc dobře uvědomuje a nebojuje destruktivním způsobem, který superhrdinské filmy nabízí. Jejich způsoby můžu sledovat od rána do večera, ale spasitel s eskem na hrudi přece ze zásady létá o třídu výš. Na podobné výtky nechává částečně zapomenout dokonalé herecké obsazení v čele s fascinujícím Russelem Crowem, který z Jor-Ela dělá div ne hlavní postavu, a také ony cituplné vsuvky, které ostatním divákům mohly přivodit menší či větší kopřivku. Jenže když scénář brnká na lidskost ústředního hrdiny, jsem právě já téměř okamžitě naměkko. Onen odchod z kina byl tak nakonec rozporuplně spokojený. Vzhledem k ďábelskému tempu druhé poloviny se nemůžu zbavit pocitu, že jsem se svezl spíše v rychlíku než v plnohodnotném restartu, ovšem těch atrakcí, které v něm na mě čekaly, bylo překvapivě dost. Tak leť klidně dál, Clarku. Snad doletíš dostatečně daleko, aby vzpomínky nezačaly hořknout. (01.02.2014)

Je to pták? Je to letadlo? Je to... Velký, je to velký, je to velký. A je to marný, je to marný, je to marný. Mohutně efektní, ale bohužel ne adekvátně tomu i efektivní. Sraní do sebe zahleděného mramorového patosu prokládaného nevídaně opulentní akcí řídící se formulkou "vteřina akce, kdy nejde k zemi mrakodrap či někdo po někom nevrhá lokomotivou a není v ní sedm střihů a patnáct odlesků je zbůhdarma promarněná vteřina akce". Tuny patosu, přesto žádný nadhled ani nadsázka. Prostě jen padající mrakodrapy, smrtelně vážné tváře, padající mrakodrapy, „psychologie" postav smrštěná do mravokárných vět nerozvitých, jejichž deklamaci ustál pouze tradičně charismatem sálající Crowe, padající mrakodrapy, padající stíhačky, padající lidé, létající mimozemšťané a pár padajících mrakodrapů navrch. Pokud výše uvedené stejně jako ty mrakodrapy neustojíte (a to se může lehce stát), tak je z toho rázem spíše vděčný terč zesměšňujících posměšků než co jiného. Já to sice ustál, ale aby se mi to jó líbilo, tak by ta odbytá civilní linie nesměla být k té chladné akční (a čistě subjektivně nekonečné a tudíž otupující) části v poměru 1:5(00); a kdyby tvůrci přihodili i špetku nadhledu, tak by je také neubylo. (19.06.2013)

Na jedná straně velmi překvapivá možnost ekologického čtení (kryptoňané jako civilizace, která ztratila kontakt s přirozeností - a tím přivedla domovský svět, ale patrně i světy jiné, na pokraj totální záhuby) - na druhé takřka neúnosná míra všemožného product placementu a reklamní kampaň, cílící na první konzumní v měřítku dosud netušeném (spot pro McDonald's vede). Na jedné straně (v rámci supermanovského univerza) vcelku nepřekvapivá možnost čtení náboženského/novozákonního (Superman jako novodobý Kristus-Spasitel, resp. sluneční božstvo, čtoucí již v útlém věku Platóna a tak vůbec) - na straně druhé až bolestivý nedostatek mnoha základních křesťanských hodnot, skromností a rozvahou počínaje. Na jedné straně (v rámci soudobého hollywoodského blockbusteru) vcelku "ozvláštňující" parazitování na povrchních znacích amerického nezávislého filmu (ruční kamera, pseudo-16mm look, význam poetizujícího detailu, Michael Shannon, všeprostupující dojem smrtelné vážnosti, jako by se jednalo o sociální drama o rakovině prostaty...) - na straně druhé typicky mainstreamová telegrafičnost, s jakou jsou divákům předkládány jakékoli hlubší emoce a vnitřní konflikty, nemluvě o kolosálně otupující hlučnosti a přímočarosti, jaká se dnes pro Hollywood bohužel stala závaznou normou. A mohl bych pokračovat, protože podobnými nesouměřitelnostmi oplývá Snyderův "Muž z oceli" doslova jako mlékem a strdím. Je to dobře nebo špatně? Inu, každému podle jeho přirozenosti. Za sebe ovšem(že) dávám přednost Singerově romantizující vizi. (20.06.2013)

Bomba, Snyder to rozjel ve velkym. Zacatek je naprosto kulervouci, je desna skoda, ze se na Kryptonu neodehrava treba pulka filmu, co zaber, to vizualni nadhera. Nastesti ani po presunu deje na Zem se moc nepolevi v tempu a udernosti. Jedna se sice o klasickej prvni dil - zrod superhrdiny, takze tu mame hledani vlastniho mista ve svete, ziskani oblecku i jmena atd., ale nastesti ne v ty stokrat provareny forme blbecka v brejlich, co se mota v redakci novin. Samozrejme dojde na vsechno, co clovek u Supermana ceka, ale takovou prijemne originalni-neoriginalni formou, kdy tomu neni naprosto co vytknout. Co se tyce triku, ty jsou naprosto bezchybny a akce je skvela, i kdyz misty lehce neprehledna. Cavill mi sice na Supermana moc nesed, ale sympatak to je, to zas jo. Jedinej problem mam trochu v tom, ze spousta scen pusobi dojmem, ze to uz clovek nekde videl. Coz ale na druhou stranu v dnesni zaplave komiksovejch filmu musi clovek filmu odpustit. Celkove sice slabsich, ale jasnejch 5*. (29.10.2013)

Byť na Manhattane viacej mrakodrapov, trvá to tri hodiny. Megafilm, ktorý do diváckeho nadšenia a údivu prebíja, prehlušuje a zadymuje všetky svoje nedostatky. Poetický i epický, chvíľu komorne citlivý, inokedy fetišisticky deštrukčný kolos, ktorý ide proti sebe, keď predigitalizovaným mrakodrapovým finále zabíja dovtedy tak dôkladne budovaný krehký realistický feeling osudového stretu dvoch svetov. Ale dá sa nemať rád film, v ktorom sú otcami hlavného hrdinu Russell Crowe a Kevin Costner? K tomu sympaťák Cavil a voči ľudskej rase silne nadradení a mocní záporáci na čele s Michaelom Shannonom, ich perfektné kostýmy, gigerovsky-vaginálne interiéry vesmírnych ľodí a hudobná rozbuška Hansa Zimmera, po ktorej sa vám bude zaspávať ako po piatich redbuloch. Osobne ma potešila tiež snaživo prepracovaná mytológia Kryptonu, a rozčarovanie nad nevhodne obsadenou Lois Lane vyžehlila newcomerka Antje Traue v sexy helme. (20.06.2013)