Aquaman

Možná bylo chybou si u toho ještě hrát hru na mobilu, hledat nový auto na internetu a hladit kocoura. Děj mi trochu unikal, ale to podstatné jsem asi dal....Sandokan si po pár štouchanicích osedlal Gappu, kříženou s Krakenem, a pomocí hlášek jako Vzdej se trůnu a Rozhodne boj se vypořádá s lesklým pičusem. Jen nechápu, proč tam hraje Willem Dafoe a Nicole Kidman... (31.01.2019)

Aquaman je hodně věcí (najednou i postupně). Origin story vyprávějící o zrození hrdiny i historii jednoho národa, mateřské melodrama naruby (z pohledu potomka, ne matky), Flash Gordon pod vodou, buddy movie (sloužící jako základ jalové romance), pohádka o dvou bratrech, z nichž jen jeden může být králem, film, v jehož vrcholné scéně si hrdina osedlá mořského koníka a jeho parťačka kosatku... ___ Čistě strukturálně to sice drží pohromadě (i díky nadbytečně působící dějové linii se mstícím se pirátem, která motivuje hrdinovu proměnu a vytváří podloží pro sequel) a rytmicky funguje, ale tón je každých deset minut jiný (čímž Aquaman nezáměrně připomíná jihokorejské multižánrovky) a vyprávění si neustálé vypomáhá týmiž postupy ("zlidšťující" suché hlášky, jimiž hrdina reaguje na epické momenty, posunování příběhu nečekanými útoky "vodních" vojáků). ___ Ostatní výhrady jsou spíš mé osobní problémy, které s filmem mám - Jason Momoa mi nepřipadá sexy a protiví se mi řešení problémů hrubou silou, které reprezentuje; Mera musí většinu příběhu zvládnout v šupinaté latexové kombinéze s velkým výstřihem a kompetentně působí hlavně díky tomu, že Aquaman je po jejím boku nemožný; nejsmysluplněji jedná padouch, který chce rozpoutat válku s lidmi, protože zasviňují oceány svým odpadem. ___ Vizuálně a hudebně je to místy velká paráda (připomínalo mi to Avatara, Blade Runnera nebo lepší filmy Luca Bessona, znalci starých komiksů budou možná inspiraci vidět jinde) a přinejmenším jedna akční scéna (Sicílie) nemá podobu hlučného CGI megabordelu, i když vykrádá Tintinova dobrodružství, Bourneův mýtus, druhého Captaina Americu i scrollovací videohry. ___ Jako guilty pleasure s přepálenými ambicemi (a zrzavým Dolphem Lundgrenem a žraloky s laserovými děly a Willemem Dafoem, který hraje vezíra jménem Vulko) si to lze bez větší bolesti užít. 65% (13.12.2018)

Aquaman se zařadil mezi lepší filmy DC poslední doby, ale je pro mě stejně spíše zklamáním. Další snímek od DC co na mě z dost velké část působil strašně tmavě. Hodně počítačové, ani jeden záporák Patrick Wilsom a obzvlášť Yahya Abdul-Mateen II jako Manta mě nebavil, hlavně Manta slabší. Dost nelogických scén. Potešila Amber Heard a Nicole Kidman. 6/10* (14.01.2019)

Jedna analytická poznámka k AQUAMANOVI... Nemám to důsledně promyšlené a viděl jsem film jen jednou, ale zaujala mě jistá jeho odlišnost od celkové vlny komiksových velkofilmů. ___ Většina z nich nabízí reinterpretace žánrových vzorců za pomocí moderních variací klasických mýtů. Na jedné straně to popisoval svého času Umberto Eco v souvislosti se SUPERMANEM (tj. moderní mýty nahrazující určité funkce klasických mýtů), na druhé straně je to zjevné zejména s Marvelem: každý film je vlastně aktualizací nějakého filmového žánru pro určitý segment publika, ačkoli v základu stojí vlastně totožné vývojové modely, což je zjevné hlavně u oněch tzv. originů. Tyto jsou přitom sepnuty do klasického vývojového oblouku hollywoodského filmu. ___ Ovšem co AQUAMAN? Podle mě kráčí spíše obráceně: využívá popkulturní žánrové vzorce a předpoklad vývojového oblouku hollywoodského filmu k (a) navracení se k mnohem starším více či méně mytickým modelům očištěným od postmoderní sebeuvědomělosti (maximálně se ocituje Pinocchio, ale už ne Jonáš), (b) víceméně epizodickému vyprávění, kdy se hrdina na svém kvestu potýká s dílčími překážkami, které jsou ve skutečnosti tím hlavním potěšením - a každá ho nějak posune, ačkoli vlastně není psychologicky definovaná postava. ___ O něco konkrétněji: snadno rozpoznáme moderní (sub)žánrová schémata ustavení komiksového hrdiny, parťáckého filmu, špionážní konspirace, brownovské detektivky "od bizarní stopy k bizarní stopě na základě čistých abdukcí", godzillovského kaidžu filmu, bondovského cestování po atraktivních lokacích či bitvy obrovských armád v duchu PÁNA PRSTENŮ. Ale je to spíše obráceně, když od sofistikovanosti míříme k mnohem klasičtějším schématům: antický polobůh mezi lidským a božským světem přijímá kvest... a už to jede (vč. svatého grálu). ___ Nejednou jsem si vzpomněl na původní SOUBOJ TITÁNŮ (1981), a to nejen proto, že představitelé Persea a Andromedy byli podobná herecká dřeva - a jejich postavy nikdy nebyly psychologicky definované, nýbrž se posouvaly od činů k činům, přičemž jsme se přesouvali mezi relativně uzavřenými vyprávěcími bloky ustavením zbrusu nového cíle. Ba co víc, v souvislostech dynamických STAR WARS působil srovnatelně starosvětsky, byť tentokrát je jí dosaženo spíše "uncool" kostýmy a celkovým designem než volbou sebeuvědomělých triků. ___ PS: Samozřejmě to stojí i na pečlivém rytmu, logicky oddělujícím větší soubory epizod: souboj bratrů na hodině, polibek na dvou hodinách atp. (01.01.2019)

Aquaman bol v Justice League len vodný zamračený cool frajer, kde bohužiaľ nemohol dostať moc priestoru, no aj tak ma bavil. Tu vo svojom vlastnom filme predčil moje očakávania a doslova ma strhol prílivovou vlnou rovno do útrob Atlantídy. Aquaman po tom čo pomohol poraziť Steppenwolfa, si žije na voľnej nohe, sem tam niekoho zachráni, skočí na pivko alebo si spraví pár selfíčok a o nejakú Atlantídu sa nestará. Aspoň po kým za ním nepríde Mera, červenovláska v zelenom kostýme, s modrými očami a povie mu, že jeho nevlastný brat Orm chce rozpútať vojnu a zároveň nosiť cool titul Ocean Master. Arthur preto musí nájsť bájny trojzubec kráľa Atlana s pomocou, ktorého sa stane kráľom a zabráni vojne. Príbeh je jednoduchý ako facka a takých komiksy prinášajú mnoho, no tým pádom sa ani Aquaman nevyhne istým klišé. Našťastie James Wan, trikový a výtvarný majstri ponorili príbeh do takej hladiny a na také miesta, ktoré mam pocit, že sme doposiaľ na platne ešte v žiadnom inom filme nevideli. Efekty rovnako ako v iných komiksovkach nadmieru drahé, ale zároveň užasne, premakané, okúzľujúce a hlavne vydarené. Celkovo čo sa týka výtvarnej stránky a dizajnu je Aquaman film, ktorý ponúka doslova vlastný svet! Inak by som to nazval, že si Aquaman cez seba prehodili kabát Avatara a Star Warsu. Akcia sa tiež vydarila a okrem perfektnej choreografie súbojov polahodí oku aj kamera. Jednoduchý príbeh je asi to najväčšie mínus, ale ako som už spomínal vymakaný dizajn a plejáda známych hercov (Patrick Wilson, Willem Dafoe, Dolph Lundgren, Nicole Kidman, Amber Heard) film posúva ďalej. Celkovo tieto prvky - vizuál, dizajn, casting, akcia - prekrývajú nevýraznosť príbehu. Čo sa týka atmosféry vo filme, tak je fajn, že si Aquaman záchova svojou vážnosť, nie je zbytočne vtipný ani trápny, a humor sa vskutku vydaril ("Pamätáš si s toho niečo ? " Len toľko, že niečo, niečo a trojzubec"). Nie je moc čo kritizovať, no keď už sme pri tom čo sa vydarilo nedá mi nepochváliť hudbu Ruperta Gregson-Williamsa. Tam kde to Jason Momoa neutiahne svojim suchým herectvom a jedným drsným výrazom, ktorý mu ide, mu James Wan poskytne cool scény a Gregson-Williams zas hrdinskú hudbu, s ktorou sa radi pridáte do boja aj zo sedačky. Dúfam, že Wan natočí aj druhý diel, mytológia a iné príbehy Atlantídy by boli určite zaujímavé v jeho ďalšom podaní. Rozhodne jeden s najlepších filmov od DC comis zo súčasnej série. Možno dokonca úplne najlepší! P.S.: počkajte si za titulky. Obľúbený soundtrack: Arthur, Kingdom of Atlantis, It Wasn't Meant to Be, The Legend of Atlan, What Could Be Greater Than a King, Reunited. 95% - 5* (16.12.2018)