Reklama

Reklama

Impresário ze Smyrny

(divadelní záznam)

Obsahy(1)

Petr Nárožný jako přítel operních umělců (a umělkyň zvláště) v komedii C. Goldoniho s nečekaně současnou pointou! Představení pražského Činoherního klubu... Po městě Smyrně se roznese, že tu jakýsi bohatý obchodník s fíky Turek Ali hodlá založit operu. Zprávu pod příslibem přísně střeženého tajemství roznese hrabě Čipera mezi pěvci a zvláště rád informuje zpěvačky, z nichž každá se mu hodlá zalíbit. Ovšem když Turek uvidí, jakým způsobem funguje toto umělecké společenství – tedy na principu hádek, zákulisních pomluv a neustálého hašteření – kdo ví, jak to s operou ve Smyrně dopadne... V komedii Carla Goldoniho, kterou pro Činoherní klub upravil a režíroval Ladislav Smoček, se před divákem rozvíjí plejáda osobitých "charakterů" zpěvaček a zpěváků, z nichž žádný nepochybuje o svých výsostných kvalitách a právu na své výsluní. S nadsázkou a lehkou parodií divadelní představení zobrazuje umělecký svět, který se ani za tři století příliš nezměnil. Tonina, Anina a Lucrezie (N. Boudová, D. Černá a L. Jelínková) se předhánějí ve zdůrazňování svých předností a nepochybně by je v soukromí dovedly využít ještě více, jen aby získaly místo první dámy v souboru. Namyšlenost prvního milovníka a tenora (ve skvělém podání O. Vetchého) se snad vyrovná pouze jeho ignoranci. A nad tím vším vládne hrabě Čipera – impresário – v mistrném podání P. Nárožného, který ze své situace dokáže vytěžit nejen finanční, ale i soukromé požitky. A nelze pominout S. Zindulku, kterému role Aliho poskytla skvělou příležitost k vytvoření komické miniatury chlípného staříka. (Česká televize)

(více)

Recenze (16)

ondrula 

všechny recenze uživatele

Po delší době jsem se zase potěšil krásným dívadlem. Stařičký Goldoni tedy musel být zgruntu přepsán a jazykově zmodernizován, aby byl k přežití a taky se dočkal i komediálního upgradu a výsledek stojí za to. Hlavně tedy Ladislav Smoček ukázal, že jen Pan Režisér (je to totiž jeho inscenace a ne Brichcínova, jak se na ČSFD mylně uvádí) a svoje řemeslo umí bravurně. Je to velká sranda a to hlavně díky výkonům (místy očividně improvizovaným) pánů Nárožného, Vetchýho a Dulavy. Slabou stránkou je přehrávající Zindulka a otravné hašteřivé slepice. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Laciný lidový humor Carla Goldoniho není můj šálek kávy, i když na našich komerčních divadelních scénách se s kasovním úspěchem uvádí ještě mnohem lacinější a primitivnější soudobé konverzačky a taškařice. Proti většinovému gustu žádný dišputát, tady alespoň oceňuji Smočkovu  snahu o jakousi aktualizaci a některé herecké výkony, zejména Petra Nárožného. Nejvíc mě pak zaujal samotný konec, kdy se pěvecká šmíra dá dohromady alespoň na objíždění zapadlých estrád, aby se nějak uživila. V té souvislosti mi na mysli chtě nechtě vytanuli například tzv. 4 tenoři, kteří pronikli dokonce i do televize a do bulváru. Takže Smočkova úprava již poněkud vyšumělé hry je vlastně stále aktuální. ()

Reklama

atmen 

všechny recenze uživatele

Ani známý herci nedokázali z této komedie vytěžit něco, u čeho by bránice něměla čas na oddych...Těžko se k postavám hledají nějaké sympatie a proto jsem nebyl situační komikou zasažen tak, jak bych čekal... Když porovnám Impresária a Sluhu dvou pánů od téhož autora, tak o vítězi nemůže být pochyb... ()

ostravak30 

všechny recenze uživatele

Od Carla Goldoniho miluji Sluhu dvou pánů s Miroslavem Donutilem a ani tentokrát mě nezklamal. Představení je nabité hvězdami. Častokrát jde o situační humor, který nejvíc okořeňuje Petr Nárožný. Snad jen on a Iva Janžurová dovedou tak mistrně pracovat s "ksichtem" i v tak krásném věku. Ondřej Vetchý také výborný. Komedie popisuje to, co pravděpodobně platí i dnes. Ženy jsou ochotny získávat role přes postel a muži za některými hopkají jako poslušní pejsci, když cítí úspěch a peníze. A staříci, kteří je mají, si mohou leccos dovolit. Také se mi líbilo, jak se zde pracuje s kulisami. ()

Bohemák 

všechny recenze uživatele

Z Goldoniho dnes udělat současnou zábavu není nijak snadné (ať si ti lidé se zasněnými a vzdělanými výrazy v televizi říkají o nadčasovosti co chtějí). Občas hodně přehnanou, ale často velmi zdařilou komikou se o to herci Činoherního klubu, vedení velezkušeným Ladislavem Smočkem, úspěšně pokusili. Kdo nečeká moc, nudit se rozhodně nebude. Kdo čeká druhého Sluhu dvou pánů, nebude potěšen... ()

Galerie (15)

Reklama

Reklama