Přiznání policejního komisaře prokurátorovi republiky

Že mé dojmy z italské kontestátorské tvorby bývají s odstupem čtvrt století většinou silnější, je už pravidlem, ale aby se mi líbil Franco Nero, tak to se nestává. Odvolávám své předchozí velmi časté řeči o tom, jak je nudný. Role prokurátora mu sedla, byl Balsamovi výborným spoluhráčem ( a vlastně ani Gian Maria, kterého v podobných filmech cením maximálně a vidím nejraději, mi nescházel.) (30.03.2011)

OBSAHUJE VULGARISMY: Ano, bez koření to tentokrát zase nepůjde. Damianiho střelba do vlastních řad je totiž kurevsky povedená a chčije do tváře prohnilé (státní) moci naprosto nadčasově a nadnárodně. Politická moc omrdávaná šedými eminencemi tzv. podnikatelské sféry a se spravedlností si vytíráme prdel. Fakt, který je méně či více viditelný, ale je tu stále už od dob, kdy jsme se vydali první migrační vlnou z Afriky oblažit tuhle planetu svou humanitou. „Kdyby teď schválili zákon o znovuzavedení útrpného práva, mučil byste, pane prokurátore? - Používáte extrémy, pane komisaři – Hm, možná, ale kde jsou vaše hranice?“ Jak dodržovat a lpět na zákonech země, kde se zmrdství stává národní politikou? Damiani odpovídá vcelku jasně, nezbývá než je postřílet do posledního kreténa. Ale je to řešení? Po zhlédnutí tohohle filmu pravděpodobně i ten největší pacifista odpoví minimálně: Těžko říct. Ti radikálnější nabrousí nůž. P. S. Smutné na tom je, že mnozí si myslí, že tento pradávný přístup bezohledných dravců stojí vlastně za úspěchem lidstva jako celku. Tak se zkuste zamyslet, co se asi tak stane s vypatlaným predátorem, když se jeho druh přemnoží… (23.09.2017)

Film, ktorý sa spočiatku tvári ako zameniteľný, pásový taliansky policajný thriller, sa ale postupom času stáva stále viac a viac násilným a jeho postavy menej a menej odhadnuteľné a značne ambivalentné. Popravde ani po skončení filmu si okrem tých jasných záporákov nedokážem presne zaradiť jednotlivé osoby do nejakého zoznamu podľa morálneho kódexu. Vraždia sa tu deti, chápadlá mafiánskej chobotnice sú úplne všade, siahajú od majiteľa bytov po najvyšší súd. Hlavnou postavou je tu skôr vyšetrovateľ Martina Balsama a tento herec dokonca svojim umením zatieňuje inak taktiež skvelého Franca Nera, ktorý tu ale nie je za nejakého svojho tradičného ultrasympaťáka. Nebudem tvrdiť, že som všetko pochopil, ale všetky súvislosti zrejme nedochádzali ani samotným postavám. (19.03.2019)

Režisér, který natočí takovýto film a přežije je buď hrdina nebo mafián. Někdy mám pocit, že tyto filmy jsou točeny, když už ne přímo na objednávku mafie, tak s jejím skrytým souhlasem, aby dali široké veřejnosti, policii i justici jasně najevo, že nemá význam válčit s mafií. Po této stránce splnil film svoji roli dokonale. Divák odchází z kina totálně znechucen s nevyslovenou otázkou. Proč je toto možné? (22.05.2012)

„400 miliard a 59 mrtvých, teď 63. Pustíte si vodu a najednou vám z kohoutku poteče krev, odloupnete omítku a objeví se prst." Nadčasové dílo, ze kterého stále mrazí. Ne že by se u nás běžně zazdívalo a sudy do Orlíku snad už také nepadají, ale korupce na všech stranách.... Jednou z nejlepších scén je slovní duel mezi komisařem a soudcem uprostřed volné krajiny. Bezmoc, zoufalství a právo džungle. V českém dabingu namluvil okresního návladního Vladimír Šmeral - jak příznačné! (20.06.2019)