Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Podle scénáře Vladimíra Körnera vznikl sice příběh zasazený do konkrétních historických reálií (blížící se prusko-rakouská válka v roce 1866), avšak s výraznými přesahy k podobenství o zneužití lidí, kteří vyznávají revoluční ideály. Polský režisér Janusz Majewski dosti chladně a popisně přiblížil vyzvědačskou aféru, do níž jsou navzdory svému přesvědčení i vůli zavlečeni mladí radikálové. Přesto udavačství, do něhož je vmanipulován jeden z nich, ještě není odsudkem; spíše vzbuzuje soucit, jistě souznějící s poměry v komunistické společnosti. (oficiální text distributora)

(více)

Videa (1)

TV spot

Recenze (38)

dr.fish 

všechny recenze uživatele

Nejsem úplný tupec, ale měl jsem problém se ve filmu orientovat. Mladý student byl zverbován tajnou policií a nasazen posléze na rakousko- pruskou hranici. Zde se odehrávalo mnoho podivností, které mi přišly vcelku zbytečné. Bitvu u Hradce jsme presráli, a Vladimír Korner napsal, že kvůli tomu, co se stalo v tomto filmu. Tak to stačí opravdu málo k pádu c. a k. velmoci. 60% ()

Dont 

všechny recenze uživatele

Pro mě dost otřesný zážitek. Kromě matné režie a nevýrazného děje jsem kritický i k hereckému ansámblu. Olafa Lubaszenka už jsem viděl v o dost lepší formě, když se však postupně na place sešli Daniel Landa, Sabina Laurinová, Jan Přeučil a Zdeněk Srstka tušil jsem, že bude zle… Celkově mi tohle „podobenství“ přišlo jako hodně povrchní a vůbec ne zdařilý pokus o umění. ()

Reklama

topi 

všechny recenze uživatele

Je hodně důležité, kdo látku Vladimíra Kornera dokáže kvalitně a věrohodně převést na filmové plátno. Nejvíc se to zdařilo Františku Vláčilovi (Adelheid, Pověst o stříbrné jedli a Údolí včel), Jiřímu Svobodovi (Zánik samoty Berhof) a Karlu Kachyňovi (Cukrová bouda). Dobře zabodovaly i filmy Miloslava Luthera (Svědek umírajícího času, Chodník cez Dunaj a Anděl milosrdenství). Vyloženě špatně dopadly snímky Milana Cieslara (Krev zmizelého). Kainovo znamení bych řadil k těm horším zpracováním. Chybí potřebná invence a výraznější dějová stránka. Takhle film působí zmateně a špatně. Příliš mnoho postav, těžko se v ději orientuje. A to je právě chyba režiséra, který si jinak s tak kvalitní látkou nedokáže poradit. Výsledkem pak jsou těžkopádné herecké výkony, slabé dialogy a nepřehledné scény a střihy. Vrcholem je hrozná hudba, která neumí využít a uchopit atmosféru situace a jakékoliv vypjaté scény. Předabování polských herců je také spíše ke škodě. A hlavně, film nepůsobí, že by se odehrával v druhé polovině devatenáctého století, ale jako v době kolem První světové války. ()

Crocuta 

všechny recenze uživatele

V. Körner napsal scénář k tomuto filmu podle své novely "Život za podpis". Pro Olafa Lubaszenka stejně jako např. pro Sabinu Laurinovou to byly jedny z prvních rolí, nutno podotknout že velmi dobře zahrané. Snímek zdařile evokuje Prahu v dusném ovzduší po pádu bachovského absolutismu a posléze ponuré prostředí Broumovských stěn, kde se odehrává druhá polovina filmu. ()

Anderton 

všechny recenze uživatele

Historicky asi presné, ako podobenstvo výstižné, ale režisérsky staticky pojaté, napriek tomu zrejme vďaka poľskému vkladu určite nepôsobiace televízne. Film beriem ako historickú učebnicu, možno aj ako podnet pre zisťovanie si ďalších súvislostí dejinných udalostí z obdobia, ktorému filmári venujú málo pozornosti. Veď vojny boli stále a tie v 20. storočí boli filmársky "fotogenickejšie". No, svedomie, miera viny, relatívnosť slobodných rozhodnutí, kolaborácia a tak podobne, to sú otázky, na ktoré sa hľadajú odpovede veľmi ťažko a divák má v tomto smere výhodu, že môže zaujať vlastné stanovisko. ()

Galerie (4)

Zajímavosti (1)

Reklama

Reklama