5 centimetrů za sekundu

Doufal-li někdo, že Makoto Šinkai změní hřiště, doufal marně. Tímto dílem o třech kapitolách si režisér nové příznivce nejspíše nezíská, naopak ty, kdož se jeho obvyklých propriet dosud nepřejedli, věřím, potěší. Hlavním motivem příběhu je opět odloučení, opět zde hojně jezdí vlaky, opět se na předváděných krásných obrazech od lecčehos odrážejí sluneční i jiné paprsky a já jsem opět odzbrojen a pln emocí. Nalézám jediný nedostatek: Velmi rád bych se více dozvěděl o začátku vztahu Takakiho a Akari. Tak jako tak jde o nejlepší Šinkaiův film a velmi žhavého kandidáta na nejlepší film roku. 9/10 (31.07.2007)

Přiznám se, že od filmu, který má 90% jsem bohužel čekala přeci jen trochu víc:/ Byla to pro mě trochu změna, trošku jiná animace, než na jakou jsem byla doteď zvyklá, ale to rozhodně nebylo na škodu - naopak chvílemi jsem s otevřenou pusou koukala jak to bylo detailně ztvárněné. Asi to byl příběh, co mi tak uplně nesedl.. melancholické náměty já strašně ráda, ale tohle bylo na mě nějak moc. První kapitolka krásná a já se těšila, jak to bude pokračovat.. Ale druhá kapitolka byla slabší a já se začala nudit. no a třetí? ta mi přišla nějaká nedotažená.. No jak by řekl Rimmer, taková ubulená limonáda byla ta třetí část. No prostě se asi vrátím k Miyazakiho dílkům..;) (21.10.2008)

Jako romantickej film je to fajn, to ne že ne, ale pro mě, skeptickýho cynika, v tom nikde žádnej větší zázrak teda neni (že něco nekončí hepáčem, neznamená samo o sobě ještě vůbec nic). Animace i hudba jsou ale celkem sympatický, i když pro mě už lehce na hraně kýče (ale to je asi holt ta východní kultura) - z mýho naprosto laickýho a japonskym filmem vlastně nepolíbenýho pohledu mně ale jednoznačně víc sedne nenavoněnej styl animací Mijazakiho Mononoke, Zámku v oblacích atd. První "povídka" byla podle mě nejzajímavější a nejhezčí, z toho zpoždění a Takakiho zoufalství jsem měl krásně beznadějnej pocit, druhý dvě už mě ale teda tolik netáhly. Celkově je to ale příjemnej kraťas, jen teda pro mě žádná top záležitost. WTF moments: Možná to zase souvisí s tim divnojaponskem, ale co to jako mělo bejt to na konci tý první povídky, kde se teda Tataki po asi čtyřhodinovym zpoždění konečně za Akari do tý čekárny dostane, aby tam k ní po tý nervydrásající cestě (kdy jsem spíš čekal, že jako správnej Japonec každou chvíli radši spáchá seppuku) skoro až nezúčastněně a s rukama v kapsách přišel a ona(!), která tam na něj celou dobu věrně čekala, se mu tam skoro na kolenou rozbrečela? (12.11.2018)

Film převážně pro holky. Každopádně i já, tvrdý a testosteronem napumpovaný překrásný sexy jinoch, jsem si docela přišel na své. Trošku mi překážela ta všudypřítomná citová vydíračka, ale bez ní by to dost možná ani nebylo ono. Pochválit musím grafickou stránku filmu. Řadím se takřka mezi odpůrce anime, ale grafické ztvárnění v tomto snímku bylo zkrátka překrásné. Co se týče příběhu o nenaplněné lásce, tak ten ocení zajisté každý, kdo si tím někdy prošel, takže téměř všichni. Velice vděčné téma, které tvůrci v rámci tohoto filmu uchopili moc hezky. Pokud se rádi utápíte v melancholické náladě, tak budete nadmíru spokojení. Za mě lepší 3 kousky. (29.11.2019)

Po vizuální stránce naprosto dechberoucí, to množství detailů, hrátky se světlem, barvy či záběrování jsou neuvěřitelné. Děj pak hraje vyloženě druhé housle, tady jde spíše o lyrické zamyšlení nad silou a komplikovaností nenaplněných citů (konkrétně školních lásek), takovou melancholickou báseň v monolozích. První dvě kapitoly hodinového snímku jsou okouzlující, ta kratičká třetí už jenom spěšně konstatuje něco ve smyslu "život jde dál", aby byl nastolen alespoň pocit nějaké pointy. (02.03.2012)