Čas

MFF KV .. Scénář: Ki-duk Kim .. VIII. Černohumorná psychologická hra, kterou se Kim naváží do svých krajanů, kde je momentálně dosti módní trend upravovat si tělo plastickou operací. Co nechápu je, proč se film jmenuje zrovinka ČAS, i když ten lze aplikovat na cokoliv a je jakýsi všelék na duševní i fyzické jizvy, kterých mají postavy během děje mnoho. Tento zprofanovaný korejský tvůrce, oproštěn od svých častých nešvarů, jako jsou mlčící postavy a jejich nelogické jednání s cílem samoúčelně zobrazovat brutalitu či násilí, předvádí tentokrát plně klady své tvůrčí práce. Ve snímku se mluví a to hodně, naléhavost tématu dostává postupem času hodně ostré okraje a vkusně přimíchaný humor to celé povyšuje na velice příjemnou zábavu. Škoda jen toho konce, kdy se i Kim v schizofrenní rozpolcenosti a nastavování zrcadel trochu ztratil a nevybruslil ve finále s takovou grácií, s jakou zvládl předešlou většinu snímku. (02.07.2006)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 8/10 Hudba 3/10 Efekty 7/10/// +zajímavé, dobře zahrané, pointa s časem tenhle film tahá nahoru -slabě ozvučené, nevýrazný hudební doprovod, čekal bych ještě víc./// Koukatelné mezilidské drama v podání Ki-duk Kima. A opět se mi jeho film líbil. Je jiný než ty předešlé. Více se v něm mluví a nabídne zde menší prostor pro obraz. I hudba moc nevynikne, s ní by to na mě mělo asi větší dopad. Přesto je to dobrý film. Herci si s látkou poradili a jejich herecké podání a snaha je tady vidět. Jinak o té dívčině se dá říct, že je prostě šiblá, ale snad to někoho odradí od podobného záměru./// Celkem 67%/// (26.09.2009)

Zatiaľ najkonvenčnejšie podaný Ki-dukov počin, ktorý nebyť Kórejského obsadenia, by som kludne zaradil do západnej tvorby. A tak sa stráca osobitosť podávania myšlienok, ktorá umožňovala ich katarznú absorpciu očareným/zhnuseným/rozpolteným divákom. Možno to bolo úmyselné, cieliac na zúženie interpretačných mantinelov. Tak či onak, berúc príbeh nešťastnej-uznávaním zvrátených nekompromisných konvencii krásy a úspechu poznačenej lásky ako výpoveď o spoločnosti, kde čas naberá na hodnote pre jej členov často len retrospektívne, alebo ignorujúc všeobecnú rovinu rozprávania a nechajúc sa unášať príbehom: Výsledok je ten istý-neschopnosť vtiahnuť diváka naplno. (05.04.2008)

Korejský provokatér Ki-duk Kim má zvláštní styl filmování a jeho snímky jsou opravdu těžce přístupné širšímu spektru diváků a i když je jeho snímek "Čas" "jednoduší" a mírnější než jeho předchozí filmy, nejedná se o film pro každého. Nápad se změnou obličeje, kvůli stereotypu ve vztahu je opravdu zajímavý a herci své role zvládli velice dobře a díky tomu, že nejsou dokonalí se jim dá věřit ale hlavní problém, který mi nedovolil dát vyšší hodnocení je v tom, že je film dost jednotvárný a po první půlce se vleče jak důchodce v obchoďáku. I přes standardní filmovou stopáž jsem konec filmu vyhlížel jak námořníci pevninu a ten se zdál být víc a víc vzdálený. Zajímavý nápad nezajímavé zpracování. (03.07.2009)

Rozumím, chápu, beru to. Ale ne touhle na hlavu postavenou formou. Na můj vkus je to příliš vykonstruované, bezhlavě útočící na divákův úžas a uznání, přitom uvnitř umělé, neupřímné... Na to, že film klade spoustu otázek, neposkytuje odpovědi, nezanechává žádný odkaz, nedá vám nic, jen ten divný přemýšlivý pocit, že jste zrovna viděli něco "hlubokého"... Přitom charakter dvou hlavních postav je omezen na jednu vlastnost u každé z nich a samotný scénář tento nedostatek jen zviditelňuje. Hodnota tohoto snímku se tak stává nejen pochybnou, ale především i nudnou parafrází na určitou situaci ve společnosti, kde pohnuté myšlení směrem k debilitě funguje jako etický problém. (20.11.2007)