Bílá masajka

Tento film mě vcelku zklamal, čekala jsem, že se režisérce podaří, podle mně vcelku zajímavého a netradičního tématu, zhostit daleko lépe. Děj se mi zdál neustále chaotický, přišlo mi, že velká snaha dostat do filmu, co nejvíce toho lze, bylo určitě na škodu, protože divák velice snadno ztrácí přehled a mnoho okamžiků ani zcela nepochopí. Dle mého názoru by zjednodušení děje a vyvarování se dalších vedlejších linií filmu velice prospělo. Obsazení Jackyho Ida do hlavní role Masaje nebyl také zrovna nejlepší tah, zdál se mi ve své roli leckdy velice strnulý. Knižní předloha je podle mě daleko lepší a záživnější... (22.04.2011)

Pětkrát přerušeno - NEZÁŽIVNÉ. Rozhodně neselhává samotný příběh ani prostředí, ba naopak; zamrzí pouze nezaujaté zpracování, které si nechává všechny ty působivé obrázky ze světa Masajů proklouznout mezi prsty, včetně klíčových chvil osudů titulní ženské postavy. K té jsem si mimochodem horko těžko hledal sympatie, zejména v prostřední fázi filmu je zralá na pár facek (film se ji ale v žádném případě nesnaží ospravedlňovat - viz trefné scény s knězem), ačkoliv vyloženě kladnou či zápornou postavou tu není nikdo. Největší slabinou filmu je neschopnost vytvářet jakékoliv napětí situace či gradaci, takže sice čekáme, kdy padne první rána a kdy se blondýnka konečně rozhoupe k návratu domů, ale když už se tak stane, je to zhruba stejně poutavé, jako moucha na řiti průměrné masajské kozy. (25.02.2011)

Bílá masajka je koukatelný film, ale navzdory tomu, že je natočený podle skutečných událostí, je hrozně neuvěřitelný. Scénář totiž postrádá jakýkoli vnitřní vhled do duše oné naivky, která se sebere, opustí všechno a jde si do buše budovat svůj nejistý milostný život. Bral bych to, pokud bych znal vnitřní pohnůtky oné ženy - pohnůtky jakkoli praštěné, ale alespoň náznak něčeho, čeho by se moje skromně vyvinutá logika mohla chytnout... Takhle se mi dostalo jen docela líbivého snímku, který klade důraz na přírodu (jež je sice krásná, ale to není všechno...) a který do značné míry obrušuje realitu Afrického života. Dostalo se mi romance, která je jak vystřižená z nějakého dívčího románu, což zrovna není můj oblíbený žánr. Zkrátka je to slušný film na jedno podívání, ale až na pár momentů je lehce zapomenutelný - teda až na tu neskutečnou hloupost hlavní hrdinky. (19.02.2007)

Film není profesionálně špatně udělán. Dívat se na něj ovšem nedá. Mě připadá, že hlavní hrdinka si chtěla vyzkoušet pouze velikost a pružnost svý škatule. A tak se ta zbohatlá kráva na vše vysrala a zmizela do buše a tam si to prostě zkusila, aby za pár let zjistila, že je to pitomost a že to nejde. Švýcarsku přibyl další černý rozpatlaný delikvent a tím to končí. Hloupost obou protagonistů mě nadzvedávala z křesla i když díky artróze jsem se zvednout nemohl. Jedinej, kdo mě v tom příběhu připadal normální, byl páter Bernardo. Měl ovšem mít karabáč a nakopat tý krávě prdel až by se zastavila až v Curychu, než ji ten černoušek inseminuje. (22.11.2010)

Ó můj Bože, zač nás trestáš takovýmito německými filmy. Tato děsivá podívaná se mi naskytla takřka okamžitě po přečtení knihy (jenž byla průměrná) a když jsem na ni hleděl myslel jsem, že umírám. Ne, toto bylo opravdu strašlivé, Nina Hoss se jen tvářila, že hraje, stopáž je o 130 minut delší, než by měla být a příběh nabyl, díky tomu, že se dostal na filmové plátno, dalšího rozměru nudy. A přitom myšlenka nebyla špatná. Raději tisíckrát Květ pouště, než deset minut tohoto. (15.10.2010)