Bílá kočička

Plno důkazů zločinného chování vílího pokolení. Únos dítěte a ohrožování jeho výchovy, kuplířství a obchod s bílým masem, výroba psychotropních látek, týrání osoby žijící ve společném obydlí a tak dále. To je úplný krimifilm z drsného prostředí vílích zahrad a zámků. Jak v komentářích zaznívá, v jiném podání by tahle pohádka mohla být docela slušným hororem. (15.08.2015)

Jedou jedou kolečka, na nich bílá ovečka ... něco něco něco ... já si pamatuji jen ten rým kolečka-ovečka, zbytek jsem vydolovala z paměti své sestry, která tuhle pohádku jako dítě milovala. Dodnes nevím, jestli kvůli té ovečce, nebo kvůli tomu, že se princezna proměnila v kočku. Ono to u člověka, který se chtěl propradnout ze školy zpátky do školky nebylo úplně zřetelné. Princezna Žanetka je pro nás obě velký pojem dodnes. (04.09.2010)

No nevim no. Super krátká pohádka do které se snažil autor vhečmat na co nejkratším úseku co nejvíce pohádkovosti. Jedině co mě, ale zaujalo bylo, že mladičkou holčičku, chtěli ty staré vílí rašple provdat nejdřív za třistaletého krále skřítků a pak když z ní byla kočka tak si jí její amant chtěl vzít, nezávisle na jejím živočišném druhu. Možná jsem na pohádky straý, ale tahle pohádka mi fakt nic neřekla... (05.02.2006)

Příjemná studiová pohádka s velmi pěknými dialogy a verši hebkými, jako kožíšek bílé kočičky, která čeká na svou lásku. Děkuji za milé ztvárnění podivných víl, za královský půvab manželů Preissových i krásu dětských princezen. A to nejlepší na konec ... Stanislav Fišer, jako děsivý král květinových skřítků, přichází doprovázen zpěvem a barevnými křidélky svých poddaných. (31.01.2015)

Tak jsem ji našla, tu hororovou pohádku z dětství! Každou neděli po obědě, když se na obrazovce objevily úvodní titulky a děsivá hudba podvědomě naznačující, že se tentokrát natáčelo ve studiu, doufala jsem, že to není TAHLE pohádka... Malá unesená holčička mi nijak zvlášť sympatická nebyla, ale ty tři babky, které mi zpočátku přišly celkem milé, to byl pro moji dětskou hlavičku opravdu šok. Tak nevím, jestli mám tuhle pohádku dál nesnášet, nebo jestli ji mám chovat v srdci jako klenot, který mi ozářil cestu ven z bahna pohádkové černobílosti. (20.10.2012)