Obsluhoval jsem anglického krále

Reklama všude kde se podívám, cestou do školy, reklama v televizi, v časopisech, tak jsem se odhodlal a film Jiřího Menzela si pustil. Byl jsem překvapen, jež jsem prožil 2 hodiny nudného, nemastného a nezajímavého filmu u kterého jsem si říkal, že opět produkci nova šlo více o komerční úspěch, než o divácky atraktivní dílo. Možná většinu nepotěším, ale byl jsem přímo zhnusen zpracováním, výběrem hlavní postavy(Ivan Barnev) a obrovskou křečí Jiřího Menzela, a tak tuhle neskonale zbytečnou a uspávající jednohubku nemohu hodnotit jinak než 1 hvězdičkou... Film pro kina vypadá jak televizní inscenace, děj se nikam nesune, nezajímavá hudba, pro mě zklamání roku… (14.10.2007)

Kdo jiný by měl filmově ztvárnit lépe film „Obsluhoval jsem anglického krále“, než Jiří Menzl, jeho předešlá úspěšná tvorba hrabalovských titulů, a také přátelství k tvůrci příběhu, je k tomu přímo předurčovala. Hrabal byl vždy velmi žádaný. Jeho knihy, svého času, byli oblíbeným tématem v totalitním čase české literatury, a kdo neviděl Slavnosti sněženek, Skřivánci na niti či Oscarové Ostře sledované vlaky, byl považován za kulturního neznaboha. Oscarový režisér Československého filmu, Jiří Menzel se pokusil natočit stěžejní dílo Bohumila Hrabala, vyprávěné retrospektivní vzpomínky chudého pikolíka, který na sklonku svého času, hledá v paměti utkvělé příhody, které prožil v třicátých letech. Film má méně dobrých momentů ve srovnání z předešlé tvorby Jiřího Menzla, ale taky dost únavných scén, které tam být nemuseli. Film ke konci už ztrácí kouzlo, umělecká gradace tam není. Filmu by více prospělo méně okázalosti, ale více filmařské poezie v hrabalovském duchu, která byla v dřívějších filmech toliko prezentována a divákem žádaná. (05.11.2007)

Poprvé a doufám, že naposledy se J.Menzel s B.Hrabalem minul. Naprostý průšvih. Pokud jsem si při četbě skvělé předlohy myslel, že je nefilmovatelná, ale že pan Menzel z ní udělá opět úžasný film, jelikož o předchozích filmech podle Hrabala jsem si také myslel, že dost dobře natočit nejdou, pak je zklamání nesmírné. Na čtyřikrát se mi podařilo, spíše ze zvědavosti a s notnou dávkou masochismu, film zhlédnout. Hvězdy jsou za snahu a nelehké natáčení, zejména ono nedůstojné se tahání o předlohu s panem Kachyňou. Nu, možná že by tehdy K.Kachyňa látku uchopil s větším citem i vervou. Koneckonců pro natočení erotikou jiskřícího příběhu by měl daleko lepší předpoklady (28.05.2011)

Navzdory přítomnosti velké spousty záběrů, které jsou již, spíše než záběrem, samostatným uměleckým dílem, i několika scénám, které mají poměrně značnou udérnost a hloubku (ale většinou vyšumí do ztracena, např. Útěk za deportačním vagónem) působí nový Menzelův film až příliš sterilně, nevýrazně, mdle. Velmi nesympatický hlavní hrdina, navíc odporně nadabovaný, je zcela nepoužitelný, má-li se s ním divák ztotožnit, u tohoto druhu filmu je tento aspekt zcela zásadní a pokud film zklamal v něm, zklamal ve všem. (Marná) snaha o komické momenty, zachycující bohaté muže, užívající si se sličnými slečnami, zrychlené záběry, i zjevfení Hitlerovy hlavy.. to vše jsou naprosto trestuhodně nevyužíté scény, a v paměti vám po skončení filmu zůstane tak maximálně několik krásných žen, zajímavá hudba, skvělý Huba, Lasica, Kaiser a především božský Marián Labuda. A šíleně křivý nos Ivana Barneva. (15.01.2007)

Dvanáctiletý režisérský půst. Třiadvacetiletá odluka od posledního vlastního zfilmovaného Hrabalovského díla. Desetileté tahanice a extempore s proutkem na MFF v Karlových Varech. Říkal jsem si, stálo Jiřímu Menzelovi tohle všechno opravdu za to? Mohu říci, že stálo. Knižní předlohu jsem četl a proto jsem se obával toho, co nakonec vznikne. Naštěstí jsem se obával marně. Ač pan režisér záměrně vynechal některé scény (celou postavu Dítětova debilního syna a zejména jeho téměř kultovní zatloukání hřebíků), konečný výsledek je nejlepší možný. Z filmu snad z každé scény čiší Hrabal a Menzel (téměř) jako za starých časů. Ač v pokročilém věku, přesto dokáže převálcovat devadesát procent toho, co se dnes u nás natáčí. Obsazení Bulharského herce Ivana Barneva se mi zdálo zprvu zbytečné (copak u nás není nikdo, kdo by ho mohl zahrát?), ale nakonec, proč ne?! Oldřich Kaiser mi do své role seděl, i když jsem si na kontrast představitelů mladého a starého Dítěte musel chvíli zvykat (Oldřich Kaiser měl vždycky do árijce daleko, ale kdo jej nezná, tomu to v případě šedovlasého Kaisera nepřijde nijak podivné). Marián Labuda, Martin Huba či Josef Abrhám jsou přesně typově přesní svým literárním postavám. "Obsluhoval jsem anglického krále" se své knižní podobě samozřejmě nevyrovná. Jiří Menzel dokázal, že je pořád výtečný filmař, i když jeho zatím poslední dílo nedosahuje kvalit svým mnohým dílům. Ale v každém případě se jedná o vynikající adaptaci vynikající knihy, jeden z našich nejlepších polistopadových filmů a nejlepší tuzemský film minimálně za posledních pět let. 90%. (19.10.2008)