Princezny nejsou vždycky na vdávání

Díky Petru Nárožnému a Ondřeji Havelkovi i docela slušná pohádka, ač natočená ve studiu. Zvoneček a jeho zpěv si ještě pamatuji z dětství. Vzhledem ke stopáži je to celkem oddychová, nenáročná záležitost s klasickými pohádkovými motivy - tři princezny, kvalitně zobrazené špatné vlastnosti. Jen ta Dáša mi tam neseděla. Mě totiž nikdy nepřišla krásná a už vůbec ne jako dobrá herečka. (30.06.2020)

Ono je to sympatické, některé fórky povedené, princezny, jejich otcové, a dokonce i Havelka se snaží o jistý nadhled (kde už Nárožný s Kozderkovou mírně přehrávají), ale co naplat, když se mi tady Dáša Veškrnová jako holka s velkým srdcem a láskou nepozdává (dokonce mne kolikrát napadlo, zda jen nechtěla zištně rychle zbohatnout a stát se slavnou, ale to by přece zvoneček odhalil, že jo? - navíc ta paralela s jejím přáním stát se královnou a s jejím skutečným životním směřováním, ta to prostě mimo plán ruší), a příběh je vyprávěn hodně rozvláčně - třeba jen prvních deset minut klábosí král se švagrovou, a není to ani vtipné, ani informativní, jen se vyplňuje stopáž. A samotné návštěvy princezen, jejich nucený příjezd na zámek (přece si nebude zvoneček vozit s sebou, to by byla velká práce), také nějaké příběhové terno nedávají. Ale celkově je to sympatické, chvílemi skutečně vtipné. (22.03.2015)

Pohádka by to nebyla špatná, ale má jednu velkou chybu - Veškrnovou v kladné roli skromné holky z podhradí. Zvlášť když zpívá "Já jsem děvče chudé, z bot mi čouhá sláma, šat mám z látky hrubé, nejsem žádná dáma. A já budu princi hodnou, milou ženou...", tak mi to v paralele s jejím pozdějším reálným životem přijde jako hodně špatný černý humor. U mnoha filmů se snažím neubírat na hodnocení kvůli averzi vůči této hérečce (např. v Holce na zabití mi nijak zvlášť nevadila), ale tady mi to prostě nějak nejde ji přetrpět. Režisérka měla prohodit role, Veškrnové přiřadit roli té první princezny Hortenzie, Madlenku Konvalinkové a hned by to celé vypadalo jinak, daleko líp a ne tak provokativně. Ale kdo to tenkrát mohl tušit... 45% (08.08.2017)

Po Vlaste Janečkovej a Svatave Simonovej som natrafil na ďalšiu českú režisérku, Jiřinu Pokornú - Makoszovú, ktorá celú svoju profesionálnu kariéru zasvätila práci na realizácii televíznych rozprávok. Podobne ako prvé dve menované filmárky, má i ona na svojom konte množstvo rozprávkových inscenácií, ktoré natočila v priebehu rokov 1969 až 1994. Ja som siahol po jej titule z roku 1985, ktorý nesie názov "Princezné nie sú vždy na vydaj". Princ Marian sa pri výbere nevesty spoľahne na odporúčanie a rady kúzelného zvončeka, ktorý mu prezradí dôležité informácie o jeho potencionálnych nevestách. Tri vydaja chtivé princezny budú veľmi prekvapené, čo sa o nich Marian dozvie. Ani jedna z nich nebude mať u neho šancu, pretože takéto princezné nie sú súce na to, aby sa stali jeho manželkou. *** (05.12.2023)

Banální vyprávěnka o tom, jak ta pravá nevěsta pro prince není z rodu bohatých princezen, ale hubatá holka z podzámčí. Ten, kdo odhalí pravou podstatu každého je zvoneček, který mají pověšený na zámku nad dveřmi a Bůh ví, jak mu současný král ucpal srdce (zvon nemá pusu, tak se asi ucpává srdce, i když to zní divně), že se za něj, dnes již zesnulá, královna provdala. A právě kvůli tomu strašně chytrému zvonečku si tu pohádku pamatuji z doby, kdy jsem ještě byla malá a věřila jsem, že zvony můžou mluvit. (20.10.2010)