Angel-A

Ako milovník čiernobieleho vizuálna, mesta Paríž, ženských s kurevsky dlhými nohami, voyer, fetišista a freudista, som si minimálne do polovice užíval. Ale celá tá androgýnna skladačka sa napokon nespojila, ale dočista rozpadla. Niežeby sa Bessonovi nerozpadávali aj iné filmy, ale pri takomto prostučkom konceptíku to prekvapuje. (21.01.2007)

Ano, žít s andělem musí být skvělé! Jen jestli se jedná o toho pravého anděla, nebo alespoň o správného anděla. Tenhle anděl nepřesvědčil ani létajícím popelníkem, cigaretou povstalou z vajglu, nikitovským "bumajeponěm", ani křídly... Samotný návrat k sobě sama prostřednictvím anděla je ovšem velké téma, ke kterému by se mělo přistupovat pokorně a obezřetně, které by se nemělo promrhat lacinými prostředky, a které by se nemělo v pravém smyslu slova "zprofanovat". Pozn.: Po této úvaze ubírám jednu hvězdu a činím z filmu lehce nadprůměrného film lehce podprůměrný. (09.10.2014)

Již delší dobu sleduji při čtení komentářů a hlavně hodnocení filmů takový zajímavý jev. Týká se to některých uživatelů, většinou místní honorace se stovkami a někdy dokonce i několika tisíci body (ne nezávidím!). A tím jevem je to, že čím více má někdo bodů, tím méně dává hvězd. Ano, jistá logika by v tom měla být. Ten s hodně body hodně viděl, hodně okomentoval, napsal hodně obsahů a byl na mnoha festivalech. Body jej ohodnotili ostatní, kteří ví, že dotyčný má rozhled, že filmařině rozumí a že jeho názor za něco stojí. Jenže to až tak úplně nehraje. Připadá mi, že někteří to chápou opačně. Přeci když patří k místním arbitrům umění, mohu to filmům pořádně natřít! A tak se často u opravdu krásných počinů objevují u některých uživatelů hodnocení hodně při zemi, v extrémních případech dokonce odpad.... Samozřejmě ne vše se všem líbí stejně, někdo preferuje jiné žánry atd... každý má na své hodnocení právo. Ale mně to prostě tak připadá a po včerejším Hřebejkově Rodinném příteli to beru skoro za jistotu. Nejinak je tomu u tohoto filmu. Člověk už pomalu zapomněl na krásu černé a bílé na plátně. Tato volba nejen dala filmu onen feeling nadpřirozena, ale opravdu zajímavě předvedla Paříž v jejím letním hávu. Ačkoliv je film o podvodníčkovi a gangsterské nule, kterých jsou asi v pařížském podsvětí stovky, tohohle si nakonec zamilujete. Není vyloženě zlý, v jádru je dokonce hodným člověkem. Ten dobrý člověk se ale ze skořápky grázlíka nikdy neuměl vyklubat. Chybělo mu sebevědomí i vědomí jako to je mít rád a být milován. A tak se v momentu v pravdě posledním s někým setká. Je to blonďatá tygřice s proklatě dlouhýma nohama a proklatě krátkými šaty... A tak na břehu Seiny když oba promočení vylezou na kamenné nábřeží začne podivuhodný příběh o lásce, sebepoznání a vykoupení... ---- leckdo tu už hlavní pointu vykecal v komentech, tak pokud někdo vše ještě nečetl, doporučuji si film nekazit nejen spoilery, ale i nízkým hodnocením. Je krásný, milý, s nádhernou kamerou, ještě nádhernější Rie Rasmussenovou, je vtipný a úžasně bavil po celou dobu. Dal bych za 4 lahve olivového oleje ale kvůli podhodnocení dávám i pátou! * * * * * (27.04.2017)

Už ani nepamatuju, kdy jsem se naposledy v kině tak nehorázně nudil. Jamela Debbouzeho jsem měl za chvíli plný zuby a Rie Rasmussen je sice krásná, ale po herecké stránce je to dřevo, i kdybych ji porovnával jenom s jinými modelkami. Když měla předvést nějaké emoce, vypadalo to trapně. Nejpříšernější je ovšem scénář, který je především moralita s otřesnými dialogy, pak romance a nakonec možná i komendie. Nebýt úžasné černobílé kamery, byl by to naprostý odpad! (09.08.2006)

Nějak asi začínám Bessonovi pořádně přicházet na chuť. Opět neměl potřebu vytasit na diváky nic složitého. Naservíroval divákům jednoduchý a milý pohádkový příběh o čmoudovi, kterého odevšud vyhazují (dokonce ani ve vězení si ho zamknout nechtějí) a kterému tikají poslední hodiny života, načež do jeho života na poslední chvíli vstoupí anděl - žena, která dá jeho životu smysl. Trošku cítím ve filmu připodobňování našich drahých poloviček právě k andělům. Těžko říct, zda je to jen můj pocit, nebo režisérský záměr. Náš čmoud se tedy postupně učí žít, všímat si všech těch krás kolem sebe a vyplout z materiálního vězení a být konečně volný a svobodný. Na oplátku něco málo naučí i svého andílka. Sledujeme tedy přerod permanentně napjatého člověka, který je věčně nespokojený, neboť se stále za něčím žene a nedovede cítit radost z dílčích úspěchů, protože stále před sebou vidí nějaký problém. Tahle celková myšlenka je opravdu krásná. Film nádherně obsáhl řešení existenčních otázek a všechno proložil jemnou romantikou. Besson umí dokonale pracovat s mými emocemi a ani tato pohádka mě nenechala chladným. Krásná byla i čmoudova průvodkyně Rie Rasmussen, na kterou se mi moc hezky dívalo. Líbilo se mi i zdravě rasistické zvolení černobílého formátu, které dokonale zdůraznilo ústřední černobílou dvojici. Pochvalu si zaslouží i naprosto vynikající hudba. (29.04.2019)