Angel-A

Zvláštní mix již několikrát viděných motivů v přesto originálním a podmanivém podání. Angel A je příjemnou až hřejivou výpovědí o tom, jaké by to bylo mít vlastního anděla. Rozhodně to není bezchybné a zaručeně to nesedne každému. Nicméně i přes svoje chyby (například přestřelené finále) je Angel A emočně silnou záležitostí která dokáže na diváka zapůsobit. (11.03.2012)

André je v průseru. Jde mu o krk ,a do toho všeho zachrání dívku, která mu svěří svůj život........... . Jednoduchej příběh, velice zajímavá kamera. Černobílý film. Proč? Snad pokus vytvořit něco hodně zajímavého jako v dobách největší slávy. Nevím, nevím. Přesto je to zajímavé. Velmi zvláštní scénář, kterému vévodí spousta (občas úsměvných) dialogů, podtržený právě kamerou, která chtě nechtě zaujme. S hodnocením váhám. Nebylo to tak špatné. Myslím, že vznikl film pro Filmový klub. Mohlo by to být i za 4, ale lidé žijí hodně materialisticky a nevěří na zázraky. (20.01.2007)

MFF KV .. Scénář: Luc Besson .. ,,Lidi už nevěří na zázraky!" _ AngelA je překrásná, dokonalá, dech i kulervoucí. Dialogy jsou sice dlouhé, takřka všudypřítomné, ale srší minimálně humorem s nádechem lehké romantiky. Stačí se přenést přes nadpozemskou tématiku a jste v ráji. Navíc režie dobrá, kamera výtečná.. Doporučuji. 85%. (05.07.2006)

Luc Besson přichází s pohádkou pro dospělé, kde místem za sedmero horami a řekami je Paříž. Ta však nemá nic společného s reálným velkoměstem s ulicemi plnými lidí. Naopak má blíže magickému místu, jakoby krátce po rozbřesku, což ještě zdůrazňuje černobílá kamera opájející se podmanivou architekturou města. Vstupte do svérázného, úsměvného a především okouzlujícího světa hlavních postav, které stejně jako hrdinové jiných Bessonových vyprávění nacházejí sami sebe a své city, které rezonují na druhé straně plátna/obrazovky. (09.08.2008)

Vizuálně, světelně, kompozičně si snad nedokážu představit nic vymazlenějšího! To, co předvádí chlápek za kamerou, jsou prostě kouzla. To je magie, technická mystika, opulentní pastva pro oči a světelné vyvrcholení. Příběh se nese v příjemném duchu typických „pařížských absurdit“. Besson si hraje s divákem, houpe a přátelsky lakuje… A až někam do dvou třetin filmu se mi úplně „otvíral poklop“ na temeni hlavy, jakýže to sleduju krásný, vtipný a promakaný film. Pak přišla scéna s popelníkem, kdy jsem nabyl pocitu, že autoři zařadili další rychlostí stupeň a TEĎ! TEĎ se všechno rozjede na plnej céres a já budu mít další „nejoblíbenější“ film. Inu, přeřadit chtěli… ale asi se zadřela převodovka. A od té doby už to jen škytalo a děj se začal hlemejždit k podivnému a hloupě doslovnému konci. Škoda přeškoda! Takhle to zvrtat, Bessone! I tak si ale AngelA nezaslouží nic menšího než čtyři z pěti. (05.09.2009)