Trampoty vodníka Jakoubka

Kdeže je tá atmosféra starších českých rozprávok? Táto nemala nápad ani šťavu, ale herci a prostredie neboli zlé. Horšie bolo, že veľmi ťažko sa na tom mohli baviť dospelí a už vôbec nie deti. Pranierovanie chamtivosti a oslava skromnosti a úprimnosti je pekná vec, ale takto bez humoru ma to sklamalo. (04.10.2015)

Těžký průměr. Podle hereckého obsazení to mohla být pohádková bomba. Pan kuchař Olmer však vaří neslané a nemastné pokrmy. Nikdo neví co a jak má hrát a tak si to každý hraje sám podle sebe. Výsledek tomu odpovídá. Kdo a kde vyhrabal Václava Jílka se raději ani neptám. Diváka čeká několik one-man show vedle sebe, ale skládačka do sebe nezapadá. Dávám 2 hvězdy a to jsem mírný. (04.06.2012)

Vlastně ani nevím, za co ta hvězdička. Možná za jihočeské lokality a Korna. Hlavní hrdina přehrává, jako kdyby se účastnil soutěže o nejtrapnější neherecký výstup, Chytrová tomu taky moc nedodá, takže spousta replik vyznívá spíše jako parodie. Ten příběh by docela ušel, ale podané je to rádoby vtipně, ha ha ha, jenže na dobrý vtip a pointu musíte mít cit - jak ve výslovnosti a kladení důrazu na jednotlivá slova a věty, což zde nemá snad ani jeden herec, tak i střihem a skladbou obrazu - což se zase nepovedlo, žel, Olmerovi, ani kameramanovi. Jinak logické nesmysly, kdy se máma v mládí chodila pelešit s vodníkem na hráz, a on se devět let schovává, ona neví, kde je, ale posílá mu jídlo? (09.10.2015)

K současným pohádkám přistupuji se značnou nedůvěrou a o těch televizních ani nemluvě. O tento film bych nohou asi nezavadil, ale Olmer v říši za sedmero horami a sedmero lesy mě zajímal. Výsledek není nejhorší, režisér si odpustil využití trapných kulis a vituálně připravil slušné zázemí. Obsazení vypovídá o Olmerově renomé (které je slabé...). Ačkoli neuvidíte pohádkovou školu s nejlepších časů Olmer natočil příjemnou vsuvku naší veřejnoprávní televize, což je na něj dobrý. (26.12.2005)

A zase ten problém v komunikaci, který by mohl mnohé vyřešit. Kdyby tak princezna mluvila pořádně s tátou. Kdyby tak kníže mluvil pravidelně se svou dcerou. A kdyby tak pravdu řekla Simona Chytrová svému synovi. Nebo kdyby se vodník nestyděl přiznat, že mu Tondova máma chybí. A tak dále, a tak dále. V exteriérové pohádce potěší nejen exteriéry samotné, ale i sympatická zlodějka Táňa. Poučení? Lidi spolu mají víc mluvit a ne každý rádce radí dobře. A též, že ne každá pomluva je pravdivá. (06.04.2021)