Skrytá identita

Martina Scorseseho příliš v oblibě nemám. Nejhorší jsou zdlouhavé rozjezdy jeho filmů. Zde to připodobňuji k vlaku, který má 200 vagónů a jednu zchátralou starou lokomotivu = příšerně pomalý (a nudný) rozjezd. Když se ale film rozpohybuje, působí jako fungující, kompaktní a dobře promazaný stroj. Závěrečná půlhodina poté nadchne a téměř dá zapomenout na zoufalství v půlhodině první. Film pozdvihávají elitní hollywoodští herci, kteří do jednoho dostáli své profesi a zahráli své postavy naprosto skvěle (zejména DiCaprio, Nicholson). Rovněž díky kameře se snímek stal působivějším. Ovšem proč dostal Scorsese Oscara zrovna za Skrytou identitu, to mi nevysvětlí nikdo. 90 miliónů dolarů(rozpočet)/290 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (09.07.2007)

„Peniaze som nepotreboval, odkedy som ako tretiak chcel desiatu a nemal som na ňu peniaze. Ani ženy už nepotrebujem. Ale páčia sa mi.“ Brutálny americký remake decentnej ázijskej kriminálky VOLAVKA (ktorá sa časom rozrástla do trilógie). Scorsese a jeho scenáristi idú na plný plyn od úvodných sekúnd, čo im vydrží celých 151 minút, dole klobúk. Od začiatku dupe na plyn a vy si vravíte, že také závratné tempo mu predsa nemôže vydržať dve a pol hodiny. Ale môže. Báječne zamotaný príbeh má logiku, postavy konajú logicky, dialógy odsýpajú a vo chvíli, kedy podáva doslova oscarový výkon aj večné herecké drevo menom Wahlberg, treba uznať, že tu sa niečo podarilo. Snáď len nešťastný Anthony Anderson vyskočil z iného filmu, ale to nič nemení na maximálnom hodnotení, pretože toto je ostré a ponúka to krásny priestor pre väčšinu hercov, ozdobou je Satan Jack Nicholson, na zrelé kolená dokazujúci, že na to stále má. Polus Bratislava 2006 (11.11.2006)

"Už se nemůžu dočkat až ti do toho úsměvu šlápnu." Já jsem býval policajt, který se infiltroval do gangu, který mě pak vyslal infiltrovat policii a od té doby se udržuju ve fázi pernamentního zmatení. To se hlavním postavám tohoto snímku stát nemůže, protože skrývat pouze jednu falešnou identitu není tak složité. Nicméně mě to celkem bavilo rozmotávat, chvílemi mě to i napnulo, ale přesto mi tam něco chybělo. Nevím přesně co, ale sex Homera Simpsona s mámou Škopkovou to určitě nebyl. (25.10.2017)

No, musim říct, že jsem rozhodně čekal daleko víc od Scorsesho, sice natočil dobrý akční drama se slušnou atmosférou, ale jestli si myslí, že za tohle může dostat svýho prvního oscara ze režii, tak to se teda mýlí (Tak nakonec se nemýlil). Celej příběh se fakt neskutečně vleče, někdy skoro až uspává, hlavně v první poílovině, kdy se Scorsese snaží tak trochu rozmotat příběh, kterej zamotal hned na začátku, jenže jelikož sem z tý spousty recezní co o tom bylo napsáno věděl o čem to v podstatě je, tak sem se nic moc novýho nedozvěděl. Po tý první slabší hodince se to sice docela slušně rozjede a některý scény jsou natočený mistrovksy, tak to stejně nestačí, aby to bylo něco víc než jen další nadprůměrnej film, kterej by si teda moc velký ambice dělat neměl a závěr je sice slušnej masakr, ale tak moc děsně narychlo vytvořenej, že to nakonec taky moc dobrej dojem nenechá. Co se týče herců, tak samozřejmě zaujme Nicholson, kterej je výbornej, ale opět sem čekal ještě o něco víc, za to Di Caprio nezklamal a opět ukázal, že hrát umí, stejnětak v Mattu Damonovi něco je. Celkově je to dobrej film, ale na Scorseseho slabý (27.11.2006)

(1001) Tohle je film doslova a do písmene z minulého století, jak tématem, tak zpracováním. (A protože nebyl vyroben v minulém století, tak to je špatně, jen pro upřesnění.) Z nějakého důvodu jsem ten film hned po jeho uvedení strašně nenáviděla a z nějakého důvodu jsem se na něj potom tak alespoň jednou ročně dívala, abych přišla na to, proč ho tak strašně nenávidím a také abych pochopila, proč se tak líbil kritikům (kromě toho, že si Akademie řekla, že je na čase, aby Scorsese aspoň jednou tu cenu dostal a na filmu samotném vůbec nezáleželo). Při letošním pravidelném sledování mě "the faithful departed" nachytali při nějaké vstřícné náladě a konečně jsem ocenila tu roztomilou infarktovou hru, kterou předvádějí pánové Leonardo a Matt. (Ačkoliv největší místečko v mém srdci si překvapivě ukradl Marky Mark.) A taky jsem konečně pochopila, co mě na tom filmu tak šíleně iritovalo, a je to samozřejmě postava Jacka Nicholsona. Nicholson tu postavu snad někde popsal jako "inkarnaci čistého zla", jenomže to mu vážně musí strašit na věži, pokud se tak v tom filmu doopravdy vidí. Nejenže jeho buranský mafián dostává o mnoho víc prostoru, než ta postava skutečně potřebuje, ale hlavně působí jako karikatura z úplně jiného žánru a rozhodně ne jako nejzlejší zlo. V porovnání s koncentrací svých kolegů působí vysloveně směšně a to rozhodně nikoliv v dobrém slova smyslu. V souvislosti s tím si taky myslím, že zařazení prologu nebylo nutné, protože se zbytkem filmu a jeho pointou má pramálo společné. A jakmile jsem si tohle uvědomila, cítím se osvobozená a už tento film doufám nikdy neuvidím. (Ale budu se teď muset podívat na ten hongkongský originál, protože chci vidět Andyho Laua a Tonyho Leunga, jak se častují nenávistnými pohledy.) -"Maybe. Maybe not. Maybe fuck yourself." (29.07.2018)