Serpico

První půlhodinu jsem neměla ani stín podezření, že se začal odehrávat jeden z mých nejsilnějších filmových prožitků, tak nenápadně a civilně to začalo. Ale jednak se mnou silně rezonuje téma kvalitativně sílící odezvy zkorumpovaného systému na ryzost až k bezvýchodnosti, a jednak je to právě tak pomalu a důkladně se odvíjející příběh a natočený film, aby v každém záběru zachycoval co možná plnohodnotnou informaci z otisku skutečnosti, a ty scény i jejich významy se postupně, nenápadně, v rytmickém dramatickém sesuvu, bortění iluzí, zadírají pod kůži, až projdou skrz a stanou se živou součástí člověka, ústrojné jako vlastní formativní vzpomínky. Film Film. *~ (14.01.2021)

Postřelili Serpica. Neúplatný, neústupný, neúnavný. Takový je Frank Serpico. Mezi prvním a druhým dílem Kmotra si Al Pacino zahrál ve skutečném příběhu Sidneyho Lumeta o prohnilých policistech v New Yorku a jedné bílé vráně, která jde proti proudu penězi zkaženého systému. Muž s nejuhrančivějším pohledem v Hollywoodu si mě podmanil i tentokrát a stvořil postavu, která se okamžitě vryje do myslí všech diváků, jenž měli se Serpicem tu čest. Nadčasový film, který (snad) nebude nikdy zapomenut. (08.09.2016)

Netradiční policejní film o korupci v jejich řadách. Pacino jako samotářský polda je samozřejmě vynikající. Další herci už jsou podstatně méně výraznější. Děj nijak nenudí, ale taky mě nijak zvlášť nepřekvapil. Uvítala bych ucelenější příběh. Některé jeho linie se mi zdály, jako by se rozplunyly do prázdna a chybělo jim pořádnější ukončení. Ale to je možná jen můj dojem. Přesto chápu, proč má film takovou pověst. (18.08.2009)

Frank Serpico se vydává bojovat proti větrným mlýnům v podobě policejní korupce. Jistá Lumetova režie a podařený scénář jsou pevnou základnou pro hlavní klad, který Serpica vyzdvihuje až k výšinám takřka nejvyšším. Tím kladem je one-man show v podání mladého Al Pacina. Ovšem zároveň je to místy až zbytečně moc na úkor ostatních zajímavých charakterů, motivů a dějových linií. Jako film výborné, jako galapředstavení Pacina fascinující a jako celek právem policejní klasika. Každopádně i sám Lumet totožné téma zpracoval lépe (Prince of the City/Q & A). (16.11.2007)

Čekal jsem od toho teda určitě víc. Námět o muži bojujícím na vlastní pěst proti všudypřítomné policejní korupci je sice nesmírně lákavý, ale Sydney Lumet se ho rozhodl zpracovat způsobem, který mě vůbec neoslovil. Po filmařské stránce se tomu asi nic moc vyčítat nedá a možná bych Serpicovi i dokázal odpustit, že staví úplně do ústraní napětí, nějakou akci nebo vyšetřovací metody na úkor Pacinovy postavy, která se skoro nehne z placu a vše se točí jen okolo ní. Co jsem už ale nepřekousl bylo, že příběh v pohodě stlačitelný do 100 minut byl natažen na víc jak dvě hodiny. To pak ani výborné Pacinovo herectví nedokáže zcela zastínit fakt, že jsem se hodně nudil a že ta psychologická a morální tvář filmu na mě nezapůsobila zdaleka takovým dojmem, jak bylo asi zamýšleno.. (23.03.2012)