Putování po Blažených ostrovech

Velice mizerná papundeklová pohádka, která mě uvízla v paměti jen proto, že to byl první pořad na naší první barevné televizi. Už jako malého capatra mě nebavila, ale hlavně děsně iritovala. Žádný humor, nadsázka, nic co tyto "tvskvosty" mnohdy zachránilo před zatracením. Asi nejhorší dílo, jinak kvalitního režiéra L. Ráži. (05.11.2009)

Překvapivě silně obsazená pohádka, kdy se sešla tehdejší elita mladých a dále zkušených herců. Například Ivan Trojan nebo Dagmar Veškrnová jsou zajímavé osobnosti v pohádkách často nevídané. Celá řada známých herců navíc hraje i malé role. Nicméně já tyhle abstraktní pohádky ve stylu nějakého podobenství opravdu nesnáším. Jsou těžce stravitelné, děti je rozhodně nikdy milovat nebudou a celý příběh je takový zvláštní. Podle vypravěče se ani neodehrává na Zemi. Snad jen kostýmy jsou vskutku originální, ale tvůrcům se je podařilo vystavět tak, že vypadají všichni jako nějací mimozemšťané. Ne, díky už nikdy víc. (31.05.2020)

"Jak smutná je radost, kterou jsem poznal." Podle mého názoru se jedná spíš o fantasy, než o pohádku a asi se najde jen hodně málo dětí, kterým by se tato inscenace líbila. Ani mně se v dětství moc nelíbila, ale až teď vím proč a není to jen těmi filozofickými úvahami o věčnosti, blaženosti, lásce a moudrosti, nebo snad její temnou atmosférou, či ponurým hudebním doprovodem, ale především jejím nepřehledným dějem, který na začátku, bez jakéhokoliv vysvětlení přeskakuje ze země Antarie na Ostrov blažené nevědomosti, kde se divák seznamuje s jeho obyvatelkami, včetně dívky Albíny. Načež se příběh přesouvá zpět do Antarie, ve které se opět bez vysvětlení, objevuje dívka Albína, ale jako nějaká jiná bytost Anke a tato nepřehlednost, která je naštěstí v průběhu dění vysvětlena, musí na děti stejně jako tenkrát na mě, působit přinejmenším chaoticky. Možná, že dnešní děti navyklé na složitější formy vyprávění, by se s touto dramatickou hrou vyrovnaly stejně jako já v dospělosti, ale pro současnou mládež, bude zase příliš statická a málo zábavná. Mně už se však líbí. (23.10.2015)

Tato inscenace mě zaujala především svým hereckým obsazením. Těžko ji hodnotit. Jako dospělého diváka mě oslovila víc, než jsem čekala, ale nepamatuji si, že jsem ji viděla celou jako dítě. Marně přemýšlím, pro koho je inscenace určena, protože pro děti podle mě. Nemyslím si, že větina starších dětí, které by ji už mohly zvládnout dokoukat, se budou dívat na něco označované jako pohádka. Sama bych to úplně za pohádku neoznačovala. (06.01.2021)

Už v prvních minutách, když jsem viděl ty kulisy jsem tušil, na co budu koukat a věděl jsem, že je zle. Když pak jely úvodní titulky, bylo u mne jasno. Vše se pak potvrzovalo dějem, pokud tedy jaký byl a ustavičným kafráním. Herci to hráli toporně, ale asi to tak být mělo. Už za dvacet minut jsem netušil, kdo na A je kdo. Nu, oni se všichni jmenovali podobně, takže zmatek byl dokonalý. Pro mne hloupá dialogovka naprosto k ničemu. (16.08.2019)