Rychle a zběsile: Tokijská jízda

Trojka Rychle a zběsile je jakousi odbočkou od prvních dvou dílů, divákovi tu může chybět některá z postav, které jsme viděli v předešlých filmech, avšak jednoduchý a přímočarý příběh problémového studentíka se zálibou v závodění dokáže také zaujmout, ovšem ne na více než 2*. U některých scén si divák musí vyloženě poklepat na čelo a stále si opakovat, že jde o akční jednohubku, u které nemá smysl přemýšlet, avšak i u takového žánru lze vymyslet něco, co stojí za budoucí reprízu. Toho jsem se tu bohužel nedočkal. Hodnotím stejně jako Rychle a zběsile 2, protože krom charismatu hlavní postavy (Lucas Black na Paula Walkera prostě nemá) tu žádný propastný rozdíl není. (02.03.2015)

Rychle a zběsile s podtitulem "Tokijská jízda" naráží na impotentní scénář. Má vynikající začátek s automobilovým závodem, slabší prostředek a vynikající závěrečnou scénu, ve které se objevuje Vin Diesel. Scénář je jinak hodně triviální a jediným originálním výplodem je výraz "driftování" vozu, znalcům nemusím vysvětlovat. Neokoukaný Lucas Black není úplně špatný, ale na to, že má představovat ani ne 18 letého týpka, vypadal poněkud starší. Jeho postava se hned po příjezdu do Japonska zaplete s pochybnými existencemi a jde z maléru do maléru a vždy mu to jako zázrakem projde. Aby to nebylo málo, tak si ho všichni nevysvětlitelně oblíbí, svěří mu drahé bouráky, aby s nimi jezdil a závodil, a hlavnímu záporákovi pochopitelně nepadne do oka, protože jde po jeho atraktivní holce, a tak se stačí poprat, a pak si o svou čest i zazávodit na náročné horské silnici, kterou doposud sjel pouze ten záporák, ale tentokrát ji už nesjede a sjede ji ultrakladný Black. Takže scénář odhadnutelný a i současně příšerný. Ovšem velkým plusem je režie Justina Lina, která má propracovaný vizuál, dynamické akční scény a pár dalších nápadů se sem taky vejde. Nablýskaná fára, pěkné holky a dost to drhne, když se ke slovu nedostane akce a hrdinové ve filmu právě "nedriftují". 5/10 (09.07.2010)

Smikující Faf? No prominte, ale myslel jsem, že tu někdo mluvil o pořádné jízdě a ne o levných hercích, nezajímavém prostředí(když pomineme všechny japonské školačky...) a s malým slibným cameem nakonci. Od prvního dílu ušla série FaF dlouho cestu od solidní zábavy, která "to myslí vážně" až k reklamě na i pod a věechno japonské. Konec jedné slibné závodnické série. (27.10.2006)

Dříve než se pustím do samotného snímku bych trochu polemizoval s – nejen zdejší – kritikou tohoto snímku. Pokud vezmeme v potaz všechny díly série a budeme hodnocení jeho kvality stupňovat jen a pouze na základě samotných dílů, pak je nutné všímat se zejména přístupu k látce v každém filmu. Vážení, tohle je třetí díl série Rychle a zběsile, opravdu vidíte nějaký smysl v porovnávání příběhů, scénářů nebo podobných věcí? Já tedy ne! Tady totiž jde o úplně něco jiného. Mám pocit, že většina kritiků, ať jich zdejších „vyšších“ uživatel nebo recenzentů v odborných periodikách, se snaží tenhle snímek shodit jen na základě podivných úvah o neexistující psychologické rovině, plytkosti příběhu, či nesoustředěnosti na vývoj charakterů a vztahů mezí hrdiny. Sakra, lidi, vždyť tohle přeci není žádný „intoušký“ film pro pseudointelektuály, ale jeho naprostý protipól. Není pak hloupé vytýkat naprosto zbytečné věci, o které v tomhle nejde? Vždyť Rychle a zběsile: Tokijská jízda je adresována „obyčejným“ diváků, kteří se chtějí jen zabavit, těm které nezajímá vybroušená psychologická rovina a ani úchvatná pointa, tady jde jen o jedno: Zabavit diváka a nabídnout mu jednoduchou zábavu! A to se tomuto snímku rozhodně povedlo. Hrdinové hláškují, jednotlivé postavy se „stírají“, jsou tam pěkná auta – rychlá a řádně upravená -, svalnatí chlapi, pěkné holky a hlavně rychlá jízda plná adrenalinu, to ostatní zde jde do pozadí, příběh se odehrává někde „mimo“, je nepodstatný, ale přesto si s ním Justin Lin velmi dobře poradil. Je třeba vyzdvihnout jisté věci, třeba že věci, jejichž funkčnost není až tak nutná, jsou zde dobře odvedenou prací, herci hrají, hudba v záběru sedí a děj je dynamický, rychle ubíhá a nenudí. Rozhodně nechci psát, že je Justin Lin skvělý režisér, lhal bych, ale jako klipař, který si někde nakrade pár nápadů pracuje velmi dobře. To právě díky němu je Tokijská jízda tak povedeným filmem. Skvělá je tu jak vizuální stránka, tedy nádherné město, cool hrátky s obrazem, skvěle nasnímané záběry závodů, tak i „přidané“ okecávací pasáže. (28.07.2006)

Dvojka mala fajn akcie, Walkera a Gibsonové hlášky. No a trojka ma ...drifty. Že je to málo ? No dobre, ma to ešte Japonsko, cool scény cool soundtrack a nemastný neslaný príbeh. Je to síce slabé, ale nemôžem tvrdiť, že by som sa pri tom extrémne nudil. Herci sú síce nevýrazný (jedine Sung Kang za niečo stojí), ale dá sa to prežiť. Nenáročná oddychovka, ale so sériu to ide dolu vodou. Obľúbený soundtrack: Neela drifts. 60% - 3* (13.10.2009)