Režie:
Steven SpielbergScénář:
Tony KushnerKamera:
Janusz KamińskiHudba:
John WilliamsHrají:
Daniel Day-Lewis, Sally Field, Joseph Gordon-Levitt, Tommy Lee Jones, John Hawkes, Hal Holbrook, James Spader, Tim Blake Nelson, Bruce McGill, Joseph Cross (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Otázka otrokářství vedla v americké společnosti k hlubokým vnitřním rozporům mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem. Když veškeré pokusy o kompromis selhaly a spor se stával stále zuřivějším, vypukla občanská válka. Klíčovou úlohu v občanské válce sehrál Abraham Lincoln (1809–1865), první prezident zvolený za Republikánskou stranu, která byla hlavním nositelem boje proti otroctví. Životopisný snímek Lincoln v režii slavného režiséra Stevena Spielberga zachycuje závěrečnou fázi prezidentova života, kdy vedl usilovný boj za ukončení zničující války a prosazení třináctého dodatku k Ústavě Spojených států amerických, který by natrvalo zakazoval otroctví. V rozhodující bitvě musel určit budoucí směr zdrceného národa a vést komplikovaná politická jednání. Jeho morální odvaha a víra v lidskou důstojnost stála za úspěchem ve volbě, která představovala pro americký národ osudový okamžik. Historický velkofilm podle scénáře nositele Pulitzerovy ceny Tonyho Kushnera proniká k jádru Lincolnových politických úspěchů, ale zároveň ho zobrazuje jako zranitelného otce a manžela. Hlavní roli zachránce americké jednoty a demokracie ztvárnil Daniel Day-Lewis, jenž za svůj soustředěný herecký výkon získal svého třetího Oscara. Dále byl snímek vyznamenán za nejlepší výpravu a nominován v dalších deseti kategoriích včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a režii. (Česká televize)
(více)Videa (56)
Recenze (744)
Jak se chlapíci v Kongresu tahali a přetahovali o 13. dodatek k ústavě, jak upláceli či byli upláceni, jak měnili názor či jak si stáli za svým. Ne, že by to bylo nezajímavé. Ne, že by Lincoln nebyl sympaťák, charakter a zábavný chlapík vyprávějící báječné historky. Ne, že by film nevyvolal emoce v souvislosti s válkou i ryze osobní, při zmínkách o smrti prezidentova syna. Spielbergovi se zřejmě podařilo dosáhnout přesně toho, čeho chtěl. Já jsem si u toho častokrát vzpomněla na Pravou blondýnku 2 a dost fest jsem tam postrádala nějakou pastelovou barvu a hlavně tu čivavu. ()
Skvělé herecké výkony v čele s Danielem Day-Lewisem a poněkud obtížné sledování všech těch politických kliček (bez historických znalostí, což je můj obvyklý problém), to je Lincoln. Steven Spielberg nám předestřel k zamyšlení nesmírně obtížnou volbu tohoto muže, kdy se za cenu zrušení otroctví muselo platit životy vlastních lidí a nenávistí mezi severní a jižní částí země. ()
Tak jsem zase jednou zbytečně nutil ty ubohé trpajzlíky, co do úmoru běhají v těch kabelech s batůžky plnými dat, aby mi tímhle zasrali hardisk. Dokonce jsem po nich požadoval, aby běhali místy až čtyřicítkou, abych to tam měl rychle! Chudáci malí, musím je teď aspoň pár dní nechat tu dřinu vydýchat v odpojeném RJ konektoru! A přitom stačilo pustit si po půlnoci ČT2 a tři hodiny sledovat zasedání poslanecké sněmovny, kde by byl zrovna na programu Zákon o povinnosti sběru psích hoven se strhujícím závěrem, kdy by předseda četl přes hodinu jména všech těch nefachčenků a parazitů a oni odpovídali ano nebo ne! Tato zabijácky nudná, patriotistická óda na huhňavého dědka a jeho diskutabilní denegrizaci mě akorát tak přinutila nesnášet pana Boothe za to, že si nešel do Fordova divadla zastřílet tou bambitkou o pár let dříve! Nepochybuji, že si u toho nejeden hrdý, americký dějepisář poprcá prostěradlo s hvězdami a pruhy, nicméně jinak mi to připadá naprosto analogické k tomu, jako bychom my vypustili do světové distribuce strhující, několikahodinové drama o tom, kterak Dobrovský v maďarštině opravuje Jungmannovi chyby v Česko-Německém slovníku a nutili se na to dívat zejména všechny ty asiaty, černochy a araby . Už se na to opravdu vyser, Štefane! ()
V něčem mi vlastně Lincoln nepříjemně připomenul (před)loňskou vyhypovanou senzaci Černobílý svět. Zřejmě svým ostentativním lpěním na tom, že černá a bílá, pravda a lež nemají žádné odstíny. Spielberg natočil film, při jehož sledování se mi vybavil Eliadův koncept absolutního epického času. Není to historické drama. Je to mýtus. Mýtus, v němž se politici rozpadají na osvícené progresivisty, hysterické tmáře a bezpáteřní "váhavce". Mýtus, v němž se neptáme, co hlavní postavu motivuje k tak odhodlanému postoji, co jí žene kupředu, protože sama hlavní postava je absolutní pravdou (i když naznačuje určitou vnitřní rozeklanost, film ji nikdy nenechá převážit a narušit státnickou auru). Lincoln si nemohl přát lepší formu, než jakou mu vtiskl Daniel Day Lewis - pomalý, rozvážný, rozšafný, nekonečně laskavý a přitom přesvědčený a přesvědčivý do morku kostí. Spielberg se k postavě chová s nápadnou ikoničností - to, jak jí umíšťuje do záběrů, jak využívá významotvorného světla, to nás jen utvrzuje v tom, že před námi nestojí Lincoln smrtelník, ale Lincoln-ikona. Když pak prezidenta dostihne smrt, vytasí Steven barokizující záběr, v němž je život temnotou a smrt světlem ("Odešel do Věčnosti"). Hagiografie svatého, a to včetně struktury vyprávění - expozice odhalující svět v nerovnováze / osvícení skrze sen / náprava / mučednická smrt (něco, co dobře funguje od středověku, přes mesianismus, sorelu až dodnes). Nevysmívám se tomu, nezpochybňuju to, už jsem viděl zbožštěné jiné lumeny s daleko větší mírou diletantismu a u Lincolna mě to neuráží. Ani se mě to ale nijak nedotýká. Tohle je film-rituál pro věřící, ať už "lincolnovce", nebo "spielbergovce", kteří se budou předhánět ve chvále toho, jak narativně i formálně brilantní to je (a skutečně je). Neupírám mu vizuální podmanivost klasického umění, ani vypravěčskou bravuru, s jakou do koženého rámce poslaneckých rozprav vnáší Spielberg humor a dovedně střídá časoprostorové plány. Ten film je ale profesorsky studený, v některých oheldech zjednodušený, vyhýbající se skutečným problémům... musím se trochu usmívat: když Lincoln uplácí demokraty politickými trafikami, aby mu šli na ruku, shodneme se, že dělá správnou věc (protože zastupuje pravdu, "je to dávno", navíc je to natočené jako komedie). Když ale hrdina Dne zrady dělá totožnou věc, je to odporný pragmatismus, špína, hnusná politika a američtí kritici píší o filmu, který současná Amerika nepotřebuje. Současná Amerika určitě potřebuje Lincolna a pevný žulový mýtus. Já jako divák nic podobného vidět nepotřebuju, i kdyby to mělo sebe-virtuóznější formu. Je to z mého pohledu sebe-potvrzující ideologická nuda, která se brání jakýmkoli pochybám tím, že je vymýtá stokrát viděnými schématy, kterým dojem výjimečnosti dodávají elitní herecké tváře a osvědčenou strukturou vyprávění. Takový film mi ale není schopný nabídnout nic životného, jen zívající propast odstupu od dokonale koherentního a uzavřeného světa mýtu. With all due respect, mr. Spielberg. ()
|| Scenár: Tony Kushner | Hudba: John Williams | Produkcia: Steven Spielberg, Kathleen Kennedy | Distribúcia: Touchstone Pictures, 20th Century Fox | Štúdio: DreamWorks, 20th, Reliance, Participant, Amblin, The Kennedy/Marshall Comp. | Rozpočet: 65 miliónov $ | Tržby: 166,045,805 $ || Môže to byť z historického hľadiska akokoľvek hodnotné, ak to nefunguje ako film. Tak obludnú nudu som už dávno nezažil - to aj hodiny dejepisu boli viacnásobne záživnejšie. ()
Galerie (70)
Photo © Twentieth Century Fox Film Corporation / David James
Zajímavosti (36)
- Tony Kushner byl najat jako scenárista, protože Steven Spielberg s ním byl velmi spokojený během natáčení Mnichova. (Martin00x)
- Prvá dáma, ktorú stvárnila Sally Field, vo filme použila označenie sniper v súvislosti s obavami o život svojho syna, ktorý chcel narukovať k armáde. V dobách občianskej vojny, ale aj po nej, sa však pre ostreľovača nepoužívalo označenie "sniper", ale "sharp shooter". (MikaelSVK)
- Natáčanie filmu prebiehalo na mnohých miestach v americkom štáte Virginia. (MikaelSVK)
Reklama