Reklama

Reklama

Lincoln

Trailer 1

Otázka otrokářství vedla v americké společnosti k hlubokým vnitřním rozporům mezi otrokářským Jihem a svobodným Severem. Když veškeré pokusy o kompromis selhaly a spor se stával stále zuřivějším, vypukla občanská válka. Klíčovou úlohu v občanské válce sehrál Abraham Lincoln (1809–1865), první prezident zvolený za Republikánskou stranu, která byla hlavním nositelem boje proti otroctví. Životopisný snímek Lincoln v režii slavného režiséra Stevena Spielberga zachycuje závěrečnou fázi prezidentova života, kdy vedl usilovný boj za ukončení zničující války a prosazení třináctého dodatku k Ústavě Spojených států amerických, který by natrvalo zakazoval otroctví. V rozhodující bitvě musel určit budoucí směr zdrceného národa a vést komplikovaná politická jednání. Jeho morální odvaha a víra v lidskou důstojnost stála za úspěchem ve volbě, která představovala pro americký národ osudový okamžik. Historický velkofilm podle scénáře nositele Pulitzerovy ceny Tonyho Kushnera proniká k jádru Lincolnových politických úspěchů, ale zároveň ho zobrazuje jako zranitelného otce a manžela. Hlavní roli zachránce americké jednoty a demokracie ztvárnil Daniel Day-Lewis, jenž za svůj soustředěný herecký výkon získal svého třetího Oscara. Dále byl snímek vyznamenán za nejlepší výpravu a nominován v dalších deseti kategoriích včetně těch nejprestižnějších za nejlepší film a režii. (Česká televize)

(více)

Videa (56)

Trailer 1

Recenze (744)

Big Bear 

všechny recenze uživatele

Problém filmu Lincoln je, že divák, který si předtím o filmu nic nezjišťoval (což není vždy ku prospěchu) neví co čekat. Někdo si představuje životopisný film, jiný hlavně válku Severu proti Jihu, další může očekávat rekonstrukci atentátu ve Fordově divadle. Ti všichni musí být během sledování mírně zklamáni, protože film je spíše konverzační drama o prosazování dodatku k třináctému článku ústavy USA, který řešil do té doby nemyslitelné zrušení otroctví a to i v nejednom státě unie. Řečeno jinak, sledujete-li každou neděli Moravce a k tomu záznamy jednání z parlamentu a senátu, pak je to film přesně pro vás. Leckdo se na svobodném severu přikláněl k tomu, aby černí na jihu byli svobodní, ale má se jim pak dát i právo volit? A co když si jej získají? To pak budou volit i černé ženy? Co se vlastně stane až černošská menšina svobodu? Můžeme sledovat Lincolna, který se jednak snaží prosadit ukončení války, ale zároveň chce prosadit i zrušení otroctví. Chybí mu dvacet hlasů ve sněmovně a tak se i on sám či lépe řečeno jeho team musí uchýlit k uplácení a nabízení lukrativních postů :-) Jak je vidět tak svět se od roku 1865 mnoho nezměnil... Lincoln je ztvárněn Day-Lewisem skvěle. Má charizma a z očí mu přímo čiší energie. Sám nevím proč, ale tento velký muž amerických a vlastně celosvětových dějin mne vždy spíše vzezřením děsil. Snad za to mohly ty ostře řezané rysy, husté vlasy, bradka a vůbec celá ta vychrtlá postava upnutá do pláště s vysokým cilindrem působí strašidelně jak z viktoriánského hororu. Ten dojem jsem měl i tohoto filmu. Spielberg asi natočit přesně to co chtěl natočit. Problém je, že na diváka, který se moc neorientuje v reáliích tehdejší doby (zvláště pro obyvatele Evropy) je tam těch historickcýh jmen (dnes povětšinou divákovi neznámých) až moc. Ale jsem rád, že jsem to viděl. Takhle se tvořila historie a dějiny svobody. Abraham Lincoln skutečně patří věčnosti. Dávám tři hlasy za poctivé filmařské řemeslo. * * * ()

StarsFan 

všechny recenze uživatele

Film pro ty, kteří mají rádi americkou historii a kteří více než snahu o okázalé, velkolepé drama ocení dobovou atmosféru a věrnost dějinám. I proto bude z Lincolna většina českých diváků zákonitě zklamaná; emocionálních scén je tu pramálo, o Lincolnově životě se toho člověk moc nedozví, vedlejší příběhové linie jsou silně potlačeny a celé to vlastně působí jako záznam politického rokování o jednom z nejznámějších dodatků americké ústavy. No, a právě proto jsem z něj nadšená já. Užívala jsem si Lincolnovo neidealizované ztvárnění dokonalým Danielem Day-Lewisem: jeho shrbenou postavu, jeho nezvyklou barvu hlasu, jeho zatajování informací, jeho podplácení kongresmanů, jeho rozvážnost v dobách, kdy bylo potřeba jednat, a celkově všechny ty maličkosti, kvůli kterým by dnes prezidentské volby musel zákonitě prohrát, ačkoliv se pod tímto nánosem drobných nedostatků skrývala osoba pro prezidentskou funkci jako stvořená. Užívala jsem si kostýmy, nasvícení scén a všechny ty povalující se mapy a knihy, které mi okamžitě připomněly mou touhu mít vlastní soukromou sbírku starých listin a dokumentů. Užívala jsem si všechny ty zmínky o tehdejším právním systému, o tom, jak rovnost před zákonem neznamená rovnost rasovou, o tom, proč je třeba zrušit otroctví. Ocenila jsem, že se ve filmu v menší roli objevila sestra jednoho amerického prezidenta, který do úřadu nastoupil přesně 100 let po Abrahamu Lincolnovi a na kterého byl také spáchán atentát. A i když mi konec přišel lehce nadbytečný (vrchol podle mě nastává v momentu, kdy Tommy Lee Jones odchází z Kongressu), neměla bych sebemenší problémy s tím, kdyby byl Lincoln oceněn Oscary za nejlepší film (což by po uvedení Billem Clintonem na Zlatých glóbech nemělo být složité), nejlepšího herce v hlavní roli, nejlepšího herce v roli vedlejší a kameru. Film, na který jsem do kina zašla (zatím) dvakrát a který chci vidět (minimálně) i potřetí! ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Akademická nuda??!! Zotročte mě, ale ten, kdo tohle tvrdí, prostě nemá příliš zdání o tom, kam až se může rozpínat genialita filmového vyprávění. Lincoln je 150 minut dlouhý, převážně konverzační a interiérový monument, který diváka navzdory jeho znalosti dějinného vyústění pohltí doslova bez jediného škobrtnutí či záchvěvu tvůrčí neobezřetnosti. Příběh, kde není jediná scéna či replika, která by zásadně neposouvala titulní politickou linii nebo nesentimentálně prohlubovala linii osobní a rodinou, jež se následně logicky odráží v rozhodnutích a vývoji té politické. Už se těším, až si to pustím znovu (a znovu), abych si všímavěji vychutnal ten už na první dobrou patrný vyrovnaný rytmus, s jakým se linie střídají, překrývají a doplňují, to vtipné prolínání sukcesivních událostí nebo důmyslné přecházení mezi scénami, které jedna k druhé bez výjimky kompozičně i kontinuálně pasují jako tečka na konec věty. A nemluvě o skvostných hrátkách s osvětlením a pozicemi kamery, o emocích, které umí vyvolat jen chytré zacházení se střihem a směrem vyprávění, a konečně o hereckých výkonech absolutně všech, kdo se před kamerou vystřídali. Lincoln mě přesvědčil o dvou věcech - že Abraham Lincoln byl jednou z největších postav 19. století (samozřejmě i s přihlédnutím k nesporné glorifikaci ze strany filmu) a že Steven Spielberg je největším hollywoodským režisérem všech dob. ()

Marigold 

všechny recenze uživatele

V něčem mi vlastně Lincoln nepříjemně připomenul (před)loňskou vyhypovanou senzaci Černobílý svět. Zřejmě svým ostentativním lpěním na tom, že černá a bílá, pravda a lež nemají žádné odstíny. Spielberg natočil film, při jehož sledování se mi vybavil Eliadův koncept absolutního epického času. Není to historické drama. Je to mýtus. Mýtus, v němž se politici rozpadají na osvícené progresivisty, hysterické tmáře a bezpáteřní "váhavce". Mýtus, v němž se neptáme, co hlavní postavu motivuje k tak odhodlanému postoji, co jí žene kupředu, protože sama hlavní postava je absolutní pravdou (i když naznačuje určitou vnitřní rozeklanost, film ji nikdy nenechá převážit a narušit státnickou auru). Lincoln si nemohl přát lepší formu, než jakou mu vtiskl Daniel Day Lewis - pomalý, rozvážný, rozšafný, nekonečně laskavý a přitom přesvědčený a přesvědčivý do morku kostí. Spielberg se k postavě chová s nápadnou ikoničností - to, jak jí umíšťuje do záběrů, jak využívá významotvorného světla, to nás jen utvrzuje v tom, že před námi nestojí Lincoln smrtelník, ale Lincoln-ikona. Když pak prezidenta dostihne smrt, vytasí Steven barokizující záběr, v němž je život temnotou a smrt světlem ("Odešel do Věčnosti"). Hagiografie svatého, a to včetně struktury vyprávění - expozice odhalující svět v nerovnováze / osvícení skrze sen / náprava / mučednická smrt (něco, co dobře funguje od středověku, přes mesianismus, sorelu až dodnes). Nevysmívám se tomu, nezpochybňuju to, už jsem viděl zbožštěné jiné lumeny s daleko větší mírou diletantismu a u Lincolna mě to neuráží. Ani se mě to ale nijak nedotýká. Tohle je film-rituál pro věřící, ať už "lincolnovce", nebo "spielbergovce", kteří se budou předhánět ve chvále toho, jak narativně i formálně brilantní to je (a skutečně je). Neupírám mu vizuální podmanivost klasického umění, ani vypravěčskou bravuru, s jakou do koženého rámce poslaneckých rozprav vnáší Spielberg humor a dovedně střídá časoprostorové plány. Ten film je ale profesorsky studený, v některých oheldech zjednodušený, vyhýbající se skutečným problémům... musím se trochu usmívat: když Lincoln uplácí demokraty politickými trafikami, aby mu šli na ruku, shodneme se, že dělá správnou věc (protože zastupuje pravdu, "je to dávno", navíc je to natočené jako komedie). Když ale hrdina Dne zrady dělá totožnou věc, je to odporný pragmatismus, špína, hnusná politika a američtí kritici píší o filmu, který současná Amerika nepotřebuje. Současná Amerika určitě potřebuje Lincolna a pevný žulový mýtus. Já jako divák nic podobného vidět nepotřebuju, i kdyby to mělo sebe-virtuóznější formu. Je to z mého pohledu sebe-potvrzující ideologická nuda, která se brání jakýmkoli pochybám tím, že je vymýtá stokrát viděnými schématy, kterým dojem výjimečnosti dodávají elitní herecké tváře a osvědčenou strukturou vyprávění. Takový film mi ale není schopný nabídnout nic životného, jen zívající propast odstupu od dokonale koherentního a uzavřeného světa mýtu. With all due respect, mr. Spielberg. ()

misterz 

všechny recenze uživatele

Celý súčasný Spielberg. Audiovizuálna nádhera, skvelé herecké výkony, brilantná réžia, výprava... a k tomu vagón nudy. Niežeby otázka zrušenia otroctva a postava Lincolna neboli dôležité a zaujímavé, len čo je moc je moc, a na mňa toho politikárčenia v snahe získať hlasy pre 13. dodatok ústavy USA bolo trochu moc. Vlastne sa takmer celý film točil len okolo tohto. Strašne jednotvárne a čo je jednotvárne má tendenciu nudiť. To je aj tento prípad. Slabý priemer. 55/100 ()

Galerie (70)

Zajímavosti (36)

  • Hal Holbrook, ktorý vo filme hrá amerického politika Francisa Prestona Blaira, už počas svojej kariéry stvárnil Abrahama Lincolna. Prvýkrát to bolo v biografickej minisérii Lincoln (1975) a neskôr si ju zopakoval v historickej minisérii Sever proti juhu (1985). (SarumanKo)
  • Vzhľad lobistu Williama N. Bilba (James Spader) bol vytvorený od nuly, pretože sa nezachovala žiadna jeho fotka. (Marek1991)

Související novinky

Zemřel herec Hal Holbrook

Zemřel herec Hal Holbrook

02.02.2021

V požehnaném věku 95 let odešel 23. ledna americký herec nominovaný na Oscara, Hal Holbrook. Zprávu včera předala deníku New York Times jeho osobní asistentka Joyce Cohen. Holbrook se narodil se v… (více)

Daniel Day-Lewis ohlásil herecký důchod

Daniel Day-Lewis ohlásil herecký důchod

21.06.2017

Kdyby se dával dohromady seznam nejlepších žijících herců, stoprocentně by na něm nechyběl Daniel Day-Lewis. Šedesátiletý držitel tří Oscarů je legendou, která do svých rolí dává úplně všechno, a… (více)

Daniel Day-Lewis se vrací před kamery?

Daniel Day-Lewis se vrací před kamery?

08.06.2016

Jen málo hereckých persón má tak fascinující kariéru jako Daniel Day-Lewis. Britský rodák jednou za pár let vyskočí na velké plátno, sehraje brilantní postavu a sesbírá kupu hereckých cen, jen aby se… (více)

Trojnásobná dávka Spielberga

Trojnásobná dávka Spielberga

13.09.2015

Steven Spielberg nám za posledních 7 let nadělil jen 3 filmy - Tintinova dobrodružství, Válečného koně a Lincolna. Možná vás tedy překvapí, že to samé zvládne za příští 2 roky. Už letos v prosinci… (více)

Reklama

Reklama