Obsahy(1)
Stejně jako většina ostatních představení Divadla Járy Cimrmana, sestává Dlouhý, Široký a Krátkozraký ze dvou částí - odborné části (formou přednášky nebo kratších referátů) o životě a díle Járy Cimrmana a v druhé části pak ucelenějšího zpracování některého jeho díla - v tomto případě pohádky Dlouhý, Široký a Krátkozraký. První část tohoto představení tvoří rozsáhlejší přednáška „Cimrmanova cesta za českou pohádkou“. Vlastní divadelní hra pojednává o strastiplném putování, jehož cílem je vrátit princezně Zlatovlásce její ženskou krásu - byla totiž očarována zlým obrem Kolodějem. V prvním obraze přichází na královský zámek princ Jasoň, který zjišťuje, že jeho vytoužená nevěsta - princezna Zlatovláska - má (díky čárům Koloděje) vousy a nohu „pětačtyřicítku“. Jasoň se rozhodne Zlatovlásku vysvobodit ze zlé kletby a společně s ní, s jejím královským otcem a s Bystrozrakým se vydává za Dědem Vševědem, aby jim poradil, jak na Koloděje. Vše zpovzdálí sleduje Jasoňovo dvojče - zlý princ Drsoň, který se chysdtá ve vhodnou chvíli do děje vložit a získat princeznu pro sebe.
Děd Vševěd přes silně pokročilou sklerózu poradí, aby Kolodějovi vzali jeho kouzelný prsten. To se sice nepodaří přímým soubojem, ve kterém Jasoň prohrává, ale lstí - Koloděje se povede rozplakat, takže vyndá z kapsy kapesník a prsten mu vypadne. Pohádka má šťastný konec - Zlatovlásce je pomocí ukořistěného prstenu vrácena její ženská krása. (wikipedia.org) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (237)
Tradičně něco ze života jednoho českého velikána a hlavně pohled na pohádky a jejich vliv na děti ze zcela odlišného úhlu - tohle byla skutečně podnětná a svižná přednáška, ne jako ty, kterými jsme dnes a denně svědky na našich vysokých školách, viďte? A hra byla také vynikající, inteligentní a suchý humor místy až přecházející do mokra, co se určitých tělesných partií týče... Ale 97%? C'mon, tolik tu nemá ani jediný film... 9/10 ()
Když se podívám na hodnocení svých oblíbených uživatelů, připomínají mi krásně utkaný červený koberec se vzorkou pěti hvězdiček po téměř celé šířce, pouze ve dvou řádcích s nepatrnou ztrátou jedné hvězdy. Proč ne, ale když mám ohodnotit tento kousek za sebe, spíše než něco jedinečného jsem viděl prostě milou jednohubku s poměrně sympatickým experimentem výhradně mužské konverzační / jevištní komediální variace na českou pohádku. Úvodní 20-timinutovou přednášku jsem nějak bez zaujetí přečkal, abych se pak u průpovídek mohl nejednou dobře pobavit. Dlouhý, široký a krátkozraký mají v sobě několik výtečných scén (např. Čepelkův úvodní dlouhý „sakra“ monolog v lese nebo píseň po návštěvě Vševěda), i ve zbylých částech přináší fajn humor, ale i navzdory kratší stopáži mi občas přišla tato hříčka natáhlá a pokud pominu ten netradiční pohádkový žánr, tak oproti jiným cimrmanovským hrám (z nichž některé mě v minulosti opravdu nadchly, např. Dobytí severního pólu) také někdy méně výrazná i méně propracovaná. [60%] ()
Jako prcek jsem znal z gramofonové desky... Sklerotický, ješitný, samolibý Děd vševěd byl jasným podobenstvím s některými mocnými té doby, ale cenzurou zůstal neodhalen a tudíš překvapivě nezakázán... Děd vševěd s Weigelem mám raději... Jaroslav Weigel mluvil o tom že divadelní dialogy procházejí vývojem, jako příklad si vybral legendární úryvek monologu obra Koloděje. Autoři napsali: " Vševěd: "A jak on dojde až sem, tak se to najednou převáží a žbluňk, už je ve vodě. A tam on plave. On trpaslík je dobrý plavec". Reakce bývali na tuhle repliku spíše vlažné. Když ale v roli Koloděje jeden čas zaskakoval režisér Jiří Menzel zaimprovizoval a lakonicky dodal "...on trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží...".Teprve tehdy dostala věta pointu a diváci to jaksepatří ocenili a replika od té doby zůstala ve hře takto. ()
Společně s Vraždou v salonním coupé Českým nebem a Zaskokem patří Dlouhý Široký a Krátkozraký k vrcholům Cimrmanovy tvorby. Nemám jedinou výtku i po stopadesátém zhlédnutí je to stále ono. P.S. Hru jsem měl možnost vidět naživo a i na to že herci mají svůj věk hráli jako o život. Pan Penc je mimochodem IMHO lepšíí král než Hraběta. ()
Z tohoto Cimrmana vzešli asi nejklasičtější hlášky. Za všechny řeknu jen: "Tady všude seděl. Jak sedíš ty, ty a ty." nebo "Trpaslík je dobrý plavec, ale nevydrží." a konečně hláška, která mě absolutně dostala: Krátkozraký: " Asi si říkáte, děti, kde mám své dva druhy? Kampak se asi ti čerchmanti poděli? Nikam se nepoděli, děti, UMŘELI!" Jedna z nejlepších Cimrmanovských her. ()
Galerie (8)
Zajímavosti (15)
- Po úmrtí Ladislava Smoljaka hrál roli Bystrozrakého Miroslav Táborský, který se v odborné části sám přirovnává k Prácheňskýmu, jenž byl Cimrmanův zaskakující herec. (Driss)
- Petr Brukner měl hrát původně dvojroli prince Jasoně a Drsoně a Miloň Čepelka zase Zlatovlásku. Pak, ale přišel Petr Brukner s tím, že se mu ti dva pletou a že tu roli nechce. Tak si jí vyměnil s Čepelkou. (mnaucz)
- Tato hra má, co se týče audiovizuálního záznamu, svého předchůdce. V roce 1987 byla natočena stejná hra ještě v Divadle Solidarita pro Československou televizi a na VHS. Obsazení se moc nelišilo. Rozdíl byl, že v přednáškách vystoupil Ladislav Smoljak, coby technik vystoupil Genadij Rumlena. Ve hře pak jako Zlatovláska vystoupil Jaroslav Vozáb a jako Děd Vševěd Jaroslav Weigel. (mnaucz)
Reklama