25. hodina

Od Henriho Verneuila už déle obdivuju jiné snímky ze 60. let Opice v zimě a Víkend na Zuydcoote, ale 25. hodina je, troufám si říci, ve výsledných dojmech úplně překonala. Není to ani tak onou velkou mezinárodní koprodukcí, jako spíše díky silnému tématu. A téměř neustále napínavého příběhu J. Mirtze, který se v nejnebezpečnějších časech v 40. letech minulého století ocitává na těch nejhorších místech proti své vůli, od falešného Žida na nucených pracích, přes nacistického důstojníka se zhuseným pocitem války až po jednoho z obžalovaných na Norimberském procesu. Svým způsobem jde až o tragikomické dobrodružství, podávané v nádherných kamerových záběrech, pěknou výpravou či honosnou hudbou s několika valčíkovými motivy. Pro mne osobně filmový zážitek plný kontrastných emocí. Občas vyčerpávějící, v závěru dojímavý... docela rozumím těm pomalu a těžko rodícím se úsměvům ve tvářích manželů před fotografem, oba by chtěli mít chvíle štěstí hlavně pro sebe a ne pro mediální senzaci. Anthony Quinn se své role zhostil výborně a jeho výkon v roli primitivního smolaře s pořádnou dávkou štěstí v osudu náleží k těm nezapomenutelným, stejně jako závěr filmu. Vyzdvihl bych rovněž výkony v epizodních rolích Serge Reggianiho a Jana Wericha, netradičně coby zrůdného velitele v uniformě. 95% #Francouzská kinematografie: Virtuální kino (21.10.2019)

Pozoruhodný snímek o smolařském antihrdinovi, který se vždy objeví tam, kde nemá být a zná jen dočasné štěstí... Anthony Quinn hraje svou roli jemnými, drobnými tahy - jako nenápadného, stále jakoby překvapeného mužíčka, který se do problémů dostává rychle a nepostřehnutelně... Jako zupácký seržant Constantin se představuje Jan Werich, jehož angličtina byla tehdy stále ještě dost kvalitní na to, aby nemusel být předabován. Jeho role však byla příliš malá na to, aby mohl ukázat nějaké větší herecké umění. Dokázal však svou figuru udělat skutečně odpudivou a nepříjemnou, tak jak měla být - vskutku, jeho Blofeld v bondovkách mohl být velmi okouzlující.. (26.10.2007)

Verneuil točil i pitomosti, toto je ale hustý, velmi dobře zvládnutý film.  Příběh rumunského primitiva (Anthony Quin), který vlivem špatných náhod (jak z mého života) se od roku 1940 do 1949 stal snad vším možným. Užasnete! Každého Čecha nejvíc zaujme role Jana Wericha (i hlas) jako zkorumpovaného velitele rumunského tábora pro židy. Dále mě zaujalo, že produkci má Ital Conti, film je v angličtině, režisér je je francouz, původem Turek.  V závěru je kritizována Rudá armáda, což zcela vyloučilo, aby se to u nás promítalo. Takové zásadní motto: I ve válce se můžeš zachránit, máš-li peníze.  Závěr filmu je na nádraží s fotografem. Usmívejte se! Těžká síla, jak by se mohli smát? (15.09.2021)

Film mal byť ešte o hodinu a niečo dlhší. Nuž neviem, čo tam chceli ešte natlačiť, aby divák nezaspal naveky. Film o mužovi ako obeti dejín, Rumun stratený vo víre vojny. Anthonymu tá rola sadla, jeho výraz absolútne sedí na opáleného roľníka, na druhej strane, Werich ako nacistický dozorca s tými očami, čo sa smiali aj keď plakal? Nesedelo mi to. Ale ako sonda do málo poznanej východoeurópskej histórie, v ktorej ťa od židovstva nemusela ochrániť ani zrastená predkožka, to je dobrý výstup. Našťastie netrval 25 hodín, aj keď pocitovo... (21.12.2023)

Jde o film ,který je u nás celkem neznámý- a myslím ,že neprávem.Ve filmu má malé cameo můj milovaný Jan Werich a zhostil se ho myslím se ctí. Jinak hlavní role sedí jako přišitá Anthony Quinnovi. Je to příběh o chudákovi,který jde z jednoho průšvihu do druhého,ale vždy s úsměvem, a stále si myslí,že je na tom lépe a lépe. Příběh se odehrává v době 2.světové války. Kdyby se našel někdo,kdo jej má v lepší kvalitě než já - DVD udělané z několikáté kopie pravděpodobně VHS - ať mi dá vědět!!! Určitě se domluvíme. (26.01.2007)