Duhová panna

Mít za jednoho z rodičů Duhu, je docela svízel. To je případ princezny Rosenky, kterou král Zoran povil s dcerou Vládce pramenů, který jejich lásce nikdy nepřál, a uvrhl na ni kletbu, kterou bude obtížné zlomit. Jedná se o poněkud netradičně natočenou pohádku, která má výpravné parametry a na televizní poměry vypadá dobře. Má ji režijně na svědomí příležitostný slovenský herec Branislav Mišík (kdysi perlil jako mladý emigrant v seriálu "Konec velkých prázdnin"), jež jí nedal tak úplně jednotný žánrový ráz. Ve výsledku se v pohádce prolíná až přespříliš žánrových prvků i jejich odnoží, což filmu nesvědčí. Chvíli sledujeme lyrický příběh, o chvíli později je k vidění jakési nedomrlé fantasy, posléze se o slovo hlásí poetika i romantické dobrodružství. Příběhu to ani nijak neprospívá v jeho vrstvení, a je-li v některých scénách působivý, o několik málo scén vypadne z rytmu a je vyloženě nudný, přičemž celkově nudný dojem převládá asi ze všeho nejvíc. Přitom česko-slovenské koprodukční spojení je poměrně funkční a divácky atraktivní. Slovenští herci jsou tradičně mizerně předabováni a k mému velkému zklamání dost upozaděni (Lepold Haverl aj.), protože jsem se na řadu z nich těšil. Vyniká zde pouze zesnulý Dušan Lenci v démonické roli Vládce pramenů. Vedle něj vyniká atraktivní import z Moravy, a sice Pavla Vitázková, která je také jedním z důvodů proč pohádku zhlédnout. Ono těch nápadů se ve scénáři najde poměrně dost. Některé nejsou zrovna vyloženě originální (odebrání vody formou kletby), avšak některé jsou velmi neotřelé a jsou zpracovány až novátorsky, ale ne vždy v optimálním rozpoložení i rozložení. Mišík je režijně zdatnější po technické stránce, než co do rozměru zdatného vypravěče, co scenáristické nápady vždy naplno využije tak, jak má. Televizní obrazovka mu svědčí. Na ní se přece jen více ztratí chyby, kterých se během vyprávění dopustil. Nenechal příliš prostoru vyniknout přednostem, které příběh měl nebo skýtal. Místo toho nechal některé žánrové linie z režijního hlediska nedotažené, aniž by prokázal snahu směsici žánrů eliminovat, což má za následek rozpolcenost, která pohádku brzdí a činí ji málo výrazově i prožitkově bohatou. Neokoukanost mladých herců a zkušenosti jejich "služebně" starších kolegů, nápaditý scénář a na televizní poměry solidní režie i technické zpracování si své pozitivum zaslouží. 60% (31.12.2014)

Na začátek vánoční pohádkové série to nebylo nejhorší, ale úvod je mnohem lepší než zápletka a rozuzlení. Pohádka se na úkor plynulosti děje příliš zamotá do svých vlastních pravidel. Tím myslím různé úkoly, které musí postavy splnit.. méně by zkrátka bylo více. Chvílemi jsem bohužel přemýšlel i o přepnutí na jiný kanál. (23.12.2012)

Blažena Mikšíková Dúhenkou navazuje na tradici příběhů K. J. Erbena a B. Němcové, takže se pohádkovost, v níž se prolíná lidský svět s říší nadpřirozených bytostí, dostavuje zcela přirozeně. Filmové zpracování přináší, co slibuje: poetičnost i dramatičnost. Příjemným překvapením jsou herecké výkony i odpovídající hudební doprovod (Peter Zagar), pěkná výprava, jednoduše česko-slovenská spolupráce se vyplatila. I když jsou v příběhu patrné motivy z jiných pohádek, tak zápletka týkající se vody působí nápaditě, originálně; neotřelé pojmenování postav (Rosenka, dcera Dúhenky). (04.04.2010)

Slováci tyhle typy pohádek umějí. Hned mi to připomnělo Perinbabu. Živelné pohádky. Příběhy o vládcích živlů. Podobných pohádek bylo natočeno hned několik. Nemusím ani uvádět, jsou vypsány ve sloupečku vedle Podobné. A zrovna Perinbaba či Dešťová víla se mi líbily víc. Celkově ty dešťové pohádky vypadají trochu jedna jako druhá. Duhová panna nijak zvlášť nevyniká. A to ani obsazením, hudbou, exteriéry či příběhem jako takovým. (01.10.2020)

Krásna rozprávka plná hodnôt a krásnej prírody ako aj zaujímavý námet namyslenej princeznej, ktorá si neváži vodu, prichádza Pan prameňov, Duhenka a ich syn Branko, ktorý sa zamiluje do princezny, ma s ňou trpezlivosť snaží sa jej pomôcť a prelomiť kliatbu Pána prameňov. Trocha tu chýba väčšia zápletka, lepšie herecké výkony, víťazí čistota a láska. Časť filmu je natáčaná pri hlbokovodskom vodopáde.(Hlboké nad Váhom, oplatí sa tam ísť pozrieť) (27.12.2017)