Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Příběh čtyř mužů, kteří byli v době nacistické okupace zatčeni při náhodné razii v hotelu malého města a odvedeni do školní třídy. Ve strachu, že budou bez milosti postiženi, se snaží připravit na výslech. Strach působí i na jejich charaktery, a tak je nakonec inzultován člověk, který je z nich nejspravedlivější, ale nejměkčí... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (55)

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Psychologické drama jako řemen, mýma očima to je film Rudolfa Hrušínského a Vlastimila Brodského, oni si to celé naložili na bedra a odtáhli prakticky sami, no a rozepisovat se o tom, že výborným způsobem, by bylo nošení dříví do lesa.. Scénář Jiřího Hubače se mi moc líbil, ten ponor do nitra strachu a v danou chvíli reálný strach o život a co to s lidmi udělá, mimořádně povedený a smutný zároveň.. ()

darkrobyk 

všechny recenze uživatele

Tak nadčasové a univerzální, až z toho mrazí. Precizní studie lidských povah, kdy bojící se člověk je schopen snad všeho. Hrušínskému zlotřilci šli a ten jeho "gestapácký" Hanousek byl odporný, pokřivený charakter pak dokreslil v závěru. Otevřený konec je ponechán na divákovi, což je v pořádku. Je jasné, proč tenhle film jako řada jiných skončil v trezoru, páč soudruzi byli sice vesměs hloupí, ale zas až tak ne... ()

Reklama

nascendi 

všechny recenze uživatele

Hry Jiřího Hubača mám rád a rovnako aj herectvo Rudolfa Hrušínského a Vlastimila Brodského. Preto som Podezření zvedavo očakával. Výsledok ma síce nenadchol, ale ani nejako mimoriadne nesklamal. Herci boli perfektní, a to nielen dvaja vyššie uvedení. Problémom bolo, že prvotný dramatický nábeh najprv zabehol do sledovania účinkov stresu na správanie sa malej izolovanej skupinky, aby sa v závere rozplynul do stratena. A práve pre ten vypustený záver nemôžem ísť vyššie než na mierny nadpriemer. Aj keď je to od Hubača a s takými hercami. ()

Adam Bernau 

všechny recenze uživatele

Hra Podezření nejprve vypadá jako trochu násilně napsaná, víc chtění než umění, jen se nějak dostat k pointě. Od začátku vám totiž bude jasné, že v závěru čeká jedna ze dvou možných point a jen jste zvědavi, která. Garantuji vám, že než závěr přijde, tak na jakoukoli pointu zapomenete. Ta úplně finální tečka to podle mě trochu zazdila (bez ní bych uvažoval o pěti hvězdičkách), ale ta se dá snadno odmyslet. (Ale jak píše PollyJean - to nepatřičně působící finále navíc ještě udržuje ve hře tématicky důležité alternativy.) Čtyři smutní hrdinové Matějovského Podezření jsou vlastně v podobné situaci jako postavy jeho o rok starší hry Pasiáns. A dirigentem nedobrovolné společnosti je opět Rudolf Hrušínský. Skutečné reálie života pod vražednou okupační moci ovšem dodávají Podezření patřičné grády - nikoli fantaskní modelová situace, nýbrž nedávno žitá historická realita. Nevzpomínám si, že bych někdy viděl jiný film oehrávající se za nacistické okupace, který by situaci aktuální či hrozící perzekuce pojímal čistě jako situační studii. Ale čím více se zde odhlíží od okupantů, čím více zde tato mocenská zvůle plní jen modelovou funkci, tím lépe slouží také naopak k tomu, aby divák předloženou studii opravdu procítil jako něco, co se ho týká zcela bezprostředně. Specielně český divák. Ostatně ve fázi, kdy děj nejvíce graduje, vtahuje diváka nenápadně do hry, předkládaje mu jistou alternativu výkladu celé situace, aniž by se cokoli výslovně naznačovalo. ()

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Totalita zvenku, totalita v nás. 1) Povídku jsem si matně pamatoval z dob dávno minulých a tak jsem se docela těšil na repete. A co se nestalo. Byl jsem překvapen, jak je celá hříčka nudná, postavy nevěrohodné, děj kostrbatý. Školní didaktika z díla čouhá jako, jak že se to říkalo, sláma z bot? Slavná jména slibovala, ale nenaplnila._____ 2) Jediné, co mě vskutku zaujalo, byly prvoplánové dobové konotace. Nedivím se, že dílo šlo do trezoru._____ 3) Výstižný koment honza.g***. ()

Galerie (5)

Zajímavosti (2)

  • Ač se snímek odehrává v protektorátu, byl záminkou proti scenáristovi Jiřímu Hubačovi a jeho protisocialistickým postojům, byl vyloučen z KSČ a jeho tvůrčí skupina v Československé televizi, které byl šéfem, byla rozprášena a jen stěží si udržel místo řadového dramaturga. (sator)
  • Přestože inscenace zmizela na dlouhá léta do trezoru, podařilo se ji Jiřímu Hubačovi přepsat do podoby rozhlasové hry a v roce 1978 pod názvem „Situace“ byla odvysílána. (sator)

Reklama

Reklama