Kakušiken: Oni to cume
The Hidden Blade
Režie:
Jódži JamadaKamera:
Mucuo NaganumaHudba:
Isao TomitaHrají:
Masatoši Nagase, Takako Macu, Hidetaka Jošioka, Jukijoši Ozawa, Tomoko Tabata, Čieko Baišó, Ken Ogata, Nendži Kobajaši, Min Tanaka, Reiko Takašima (více)Obsahy(2)
Láska a čest chodívají spolu. Podlost a lež také.
Další samurajský příběh slavného japonského režiséra Jódžiho Jamady se odehrává znovu v polovině 19. století, v provincii daleko vzdálené od hlavního císařského města Edo. Místní samurajové mají právě za úkol naučit se základům západní vojenské techniky, kterou zde má předvést a nacvičit císařský zmocněnec. Holandská děla a způsob pochodu v řadách je pro samuraje takovým mučením jako pro rybu plavat na suchu. Samuraj Munezó žije po smrti otce sám s matkou a sestrou jako jediný muž v rodině. Je mezi svými ženami spokojený, zejména s Kie, veselou venkovskou dívkou, která jim v domácnosti pomáhá. Sestra se však nakonec vdá, matka umírá a Kie zdánlivě najde také štěstí sňatkem s šikovným obchodníkem. Jen náhodou se však Munezó po čase dozví, že Kie v rodině manžela trpí a doslova polomrtvou ji unese zpět do svého domu. Tam se Kie uzdraví a Munezóův život se znovu prosvětlí. Takovým jednáním však Munezó pobouří veřejné mínění a do hry vstoupí svazující pravidla společenských kast. Munezó i Kie budou muset podstoupit těžké zkoušky, než se jim podaří nalézt společnou cestu.
Podobně jako v předcházejícím snímku z roku Soumrak 2002, rovněž inspirovaným novelou Šóheie Fudžisawy, se Jamada vrací do poloviny 19. století, v němž staletá profese samuraje i feudální řád v Japonsku pomalu spěly k zániku. Portrét samuraje nikoliv jako nelítostného bojovníka, ale jako člověka s přirozenými lidskými city, se zcela vymyká tradičně pojatým samurajským příběhům a vypovídá tak mnohem více o skutečném životě v dlouho uzavřené, pravidly svázané japonské společnosti. Film získal velkou diváckou oblibu a několik cen doma i v zahraničí.
(oficiální text distributora)
Videa (2)
Recenze (62)
Musím přiznat, že ze začátku mě film moc nebral, rozvijujícím dějem mě ale příběh přímo vcucl do dějě, kdy jsem se přistihl, jak nemůžu od televize odtrhnout oči a nechat si ujít jediné slovíčko, seděl jsem jak přikovanej. Příběh je zasazen do Japonska 19.století, kdy ještě žijí praví samurajové, avšak pokrok se nedá zastavit a ze Západu sem pronikají pušky a děla k naučení se nové techniky boje. Avšak samuraj je samuraj a samurajská čest je samurajská čest. Příběh se krásně rozvijí a posledních 30 minut jsou zde 3 takové silné scény, že jsem hltal každej záběr, výbornou kameru, krásnou hudbu a skvělé herecké výkony. Hlavně ty dlouhé záběry beze střihu jsou ohromující, stejně tak i občasné komediální vsuvky nemají chybu. Dozvíme se i, co ukrývá technika Skrytého ostří, to je hodně silná záležitost. A poslední scéna, při které se dostavilo příjemné mrazení po celém těle a usměv na tváři je opravdovou třešničkou na tomto filmovém skvostu. No nic, jdu shánět další filmy od Yôji Yamady. ()
Pomalejší a artově zpracovaný pohled na mizející samurajskou komunitu během reforem a modernizace v 2. polovině 19. století v japonském císařství. Yamada se tady vyhýbá obvyklé mytologii kolem samurajů a jejich umění vládnout mečem. Takže divák očekávající zuřivé bitvy a desítky zloduchů proklátých hrdinovou zbraní tady ostrouhá a režisér mu místo toho nabídne jeden tragicky vyznívající souboj, navíc podaný realistickým způsobem. Spíš mu jde o názorový střet mezi postavami, které charakterizují japonskou společnost své doby. Do výzbroje japonských jednotek už zřetelně pronikají palné zbraně a přes konzervativní odpor feudálních elit je jasné, že éra samurajů se chýlí ke konci. Trochu mi vadil charakter hlavního hrdiny, který svou naivitou a upřímností tak trochu budil dojem Limonádového Joea. Jeho rozhovor se správcem provincie ukázal hranice, kde se zásadovost mění v nepraktické blbství. Celkový dojem: 65 %. Při vyšším tempu a "evropštějšímu" herectví by to bylo za silnější 4*. ()
Samurajský film, ktorý v sebe skrýva mnoho jemných nuancií, v žiadnom smere príliš netlačí na pílu a naopak v každom smere je skvelo vyvážený a funkčný. Príbeh sa odohráva na konci samurajskej éry, keď sa do japonska pomaly, ale isto začínal dostávať vplyv zo západu. Film na jednu stranu ukazuje, že režim v tejto dobe (polovica devätnásteho storočia) už bol naozaj zastaralý a modernizácia bola nutná, no ukazuje aj to, že nie všetko, čo prichádzalo zo západu bolo dobré (strelná zbraň ako nástroj určená primárne na zabíjanie versus katana, ktorá je viac symbolom/dušou samuraja). Film funguje ako pôsobivá dráma založená na rozdieloch medzi spoločenskými triedami (samuraji, obchodníci, rolníci), vtipne ukazuje rozdiely medzi starými zvykmi a novinkami zo západu a má aj krásnu romantickú linku, opisujúcu nevyslovenú lásku medzi osobami z rôznych vrstiev. Most recommended. (10/10) ()
Jen nechejme klobouky na hlavě. Za exotickou fasádou se schová leccos, a tak jsem byl i já na začátku asi dvacet minut nadšený. Ale pak už jsem se zorientoval. Příběh je zcela šablonovitá sociální romance. Uznávám, že ve srovnání s žánrově příbuzným Zwickovým Posledním samurajem je zde méně efektního pózování a kýčovitých obrázků a přece jen o něco více reality. Asi jako v pohádkách Boženy Němcové. Ovšem vzhledem k lokalizaci se tu namísto přebírání hrachu obracejí rýžové otruby. ()
Prakticky ta ista schema ako v predchadzajucom Yamadovom samurajskom filme. Chudobny samuraj, povinnost, lojalita, moraly kod spravneho, hlavny hrdina sikovny v bojovych umeniach no pritom pacifista, silny zaverecny suboj. S ulavou sledujem, ze posledny diel trilogie, Love And Honour sa trocha z tejto schemy vymanil, je dobre vediet, ze Yamada nehodla tocit dalsi nekonecny filmovy serial (vid jeho 47 dielna filmova trilogia o Tora-sanovi). Ale aj napriek tomu, ze je to v podstate to iste, vobec to nevadi. Pretoze to co sa opakuje, to su zakladne hodnoty a nie obsah ci klise, ktore sa zvyknu opakovat skor v koemrcnych a americkych filmovych pokracovaniach. ()
Reklama